Hlavní obsah

Koronavirus přehledně: Nová opatření a rizika

Foto: Pixabay.com

Koronavirem se po celém světě nakazily desítky tisíc lidí.

3. 3. 5:30
aktualizováno • 5. 3. 16:18

Koronavirus se dál šíří Evropou, dorazil i do Česka. V čem se situace změnila a jak se před nákazou chránit? Seznam Zprávy přináší přehled toho nejdůležitějšího.

Článek

1) Co o povaze koronaviru víme?

Podle Ministerstva zdravotnictví koronavirus označuje čtyři rody virů, které způsobují onemocnění u zvířat i lidí. Název pochází od charakteristického uspořádání povrchu lipidového obalu virů ve tvaru sluneční koróny. Z rodiny koronavirů už je světu známý například SARS, který se epidemicky začal šířit okolo roku 2003, nebo MERS. Ten je známý od roku 2012.

COVID-19, jak zní název nového koronaviru, se začal šířit na sklonku loňského roku v čínském Wu-chanu. Původ má v živočišné říši, podle dosavadních poznatků se na člověka přenesl pravděpodobně z luskouna.

Nákaza se následně začala kapénkovou cestou šířit z člověka na člověka. Zasahuje nejčastěji sliznice horních a dolních dýchacích cest.

2) Kolik lidí se nakazilo?

Nový koronavirus napadl po celém světě přes 95 tisíc lidí, více než polovinu z nich se již lékařům podařilo vyléčit. Zásadním způsobem zpomalil nárůst nově objevených případů v Číně, která hlásí přes 80 tisíc nakažených. Jižní Korea má víc než 6000 nemocných, Itálie přes 3000.

V Česku je zatím 12 potvrzených případů, několik set lidí zůstává v karanténě.

3) Jaké jsou příznaky a průběh?

Podle dosavadních zkušeností je inkubační doba infekce dlouhá až čtrnáct dní. Příznaky se mohou objevit v různé míře intenzity a podobají se běžným projevům respiračních chorob. Patří mezi ně horečka, kašel, dušnost nebo slabost.

Podle dosud známých informací má nemoc až v 80 procentech případů lehký průběh. Komplikace se nejčastěji objevují u seniorů či chronicky nemocných, kteří také patří do rizikových skupin. Smrtnost se ve věkové kategorii do 50 let se pravděpodobně pohybuje pod jedním procentem. V kategorii 70 až 79 let činí osm procent a u starších 80 let přesahuje 14 procent.

Foto: Ministerstvo zdravotnictví ČR

Ministerstvo zdravotnictví v infografice vyvrací nejčastější mýty spojené s koronavirem.

4) Je nebezpečnější než chřipka?

Nejspíš i kvůli podobným prvotním příznakům bývá COVID-19 porovnáván s chřipkou. Podle primářky infekční kliniky Nemocnice Na Bulovce Hany Roháčové se z hlediska průběhu koronavirus jeví jako méně problematický.

„Průběh je velmi podobný. Ale že bychom měli 80 procent případů chřipky bezpříznakových nebo s lehkými příznaky, to nemáme. Chřipka je těžké onemocnění a lidé ji relativně bagatelizují,“ uvedla v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Na rozdíl od nového koronaviru je však možné se proti chřipce očkovat, ačkoliv v Česku vakcínu využívá jen okolo pěti procent populace.

5) Jak se COVID-19 léčí?

Na nemoc zatím neexistuje žádný specifický lék. Lékaři proto nakaženým podávají pouze přípravky, které zmírňují symptomy nemoci – snižují horečky nebo mírní kašel. V těžkých případech pomáhají pacientům s dýcháním či okysličováním krve přístroje, aby se zmírnila námaha plic a srdce.

Už známá antivirotika proti novému koronaviru nezabírají, ačkoliv v Číně například zkoušeli účinek léků proti viru HIV, který způsobuje onemocnění AIDS. Mnohé si nyní vědci slibují od klinických testů léku remdesivir. Lék před několika lety vyvinul tým vědců kalifornské firmy Gilead Sciences, v jehož čele stojí Čech Tomáš Cihlář.

Lékaři nyní do testů zapojují dohromady na 400 lidí v 50 zemích světa. Přibližně polovině z nich přitom dají remdesivir, zatímco zbytku bude podáno pouze placebo, tedy látka bez účinku upravená do stejné podoby jako lék.

6) Jak se chránit?

Podle ministerstva je třeba postupovat stejně jako při klasickém respiračním onemocnění. Vyhýbat se těm, kteří jsou zjevně nemocní, dodržovat základní hygienická pravidla, používat například i dezinfekci, pokud jsme v kontaktu s lidmi, kteří akutními respiračními potížemi trpí. Kromě toho je vhodné nezdržovat se v místech s vyšším počtem lidí.

Nemocní by měli při kýchání a kašlání řádně užívat – nejlépe jednorázové – kapesníky, při kašlání a kýchání si zakrývat ústa paží nebo rukávem.

7) Rouška, nebo respirátor? A máme dost pomůcek pro zdravotníky?

Podle Ministerstva zdravotnictví jsou roušky určené zejména k ochraně okolí, tedy aby již nemocný člověk nešířil nemoc dál kapénkovou cestou. Použitím běžných roušek se člověk před nákazou COVID-19 neochrání, může ale naopak zabránit jejímu dalšímu šíření v případě, kdyby byl sám již infekční.

Ochranu proti přenosu nákazy od jiného člověka může poskytnout pouze respirátor se stupněm filtrační ochrany proti virům, případně v určité míře také speciální roušky vyráběné s použitím nanotechnologických výrobních postupů.

Roušky i respirátory se ale kvůli vysoké poptávce v lékárnách staly nedostatkovým zbožím. Podle ministerstva je nyní klíčové zajistit je hlavně pro zdravotníky, policisty či záchranáře. Jedná proto s výrobci a distributory.

Od středy 4. března také zakázalo vývoz respirátorů třídy FFP3 mimo Česko a jejich prodej všem mimo zdravotnická a sociální zařízení nebo orgány ochrany veřejného zdraví.

8) Jak se brání Česko?

Česko přijalo mnohá opatření ještě předtím, než se v zemi nákaza objevila. Podle ministerstva jsou v pohotovosti všechny orgány, které mají na starost ochranu veřejného zdraví včetně Národní referenční laboratoře, nemocnic a zdravotnické záchranné služby. Vydáno bylo doporučení pro lékaře, situaci řešila Bezpečnostní rada státu a Ústřední epidemiologická komise. Je připraven také Pandemický plán ČR.

K dispozici je přes 1000 lůžek na infekčních odděleních po celé republice včetně těch v Nemocnici Na Bulovce.

K mimořádným opatřením patří také informační kampaně nebo pozastavení letů z rizikových oblastí. Vláda zastavila přímé lety z Číny, stejný krok plánuje v případě spojení s Jižní Koreou. Letecká omezení se chystají i v případě Itálie, konkrétně Milána, Benátek, Boloně nebo Bergama.

Bezpečnostní rada státu také doporučila omezení návštěv v léčebnách dlouhodobě nemocných či v domovech seniorů.

Kromě toho se zvýšily laboratorní kapacity. Nově bude provádět diagnostiku Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, Nemocnice České Budějovice, Fakultní nemocnice Hradec Králové a Fakultní nemocnice v Motole. Potvrzení všech nejasných a pozitivních výsledků však bude nadále provádět Národní referenční laboratoř.

9) Kam necestovat?

S výše zmíněnými opatřeními souvisí i doporučení ministerstev ohledně cestování. Resort zahraničí v aktualizovaném doporučení radí Čechům, aby necestovali do italských regionů Lombardie a Benátsko, dokud se nevyřeší tamní rozšíření koronaviru. Podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) by se lidé měli vyhnout i regionu Emilia-Romagna. Víc informací ministerstvo zveřejnilo na svém webu.

10) Na koho se obrátit?

S dotazy okolo nového koronaviru se lidé mohou obracet hned na několik míst. Stále platí, že by se po návratu z rizikových oblastí neměli vypravit rovnou do čekárny u doktora – mohli by tak ohrozit své okolí.

V případě obav nebo nejasností ohledně šíření onemocnění COVID-19 se lidé mohou obracet na infolinky Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Odborníci jsou k dispozici denně na číslech 724 810 106 a 725 191 367. Informace ale poskytují i krajské hygienické stanice.

Důležité zdroje informací

– doporučení a rady na stránkách Ministerstva zdravotnictví

– telefonní kontakty na krajské hygienické stanice

aktualizovaná mapa s vývojem nákazy

web Světové zdravotnické organizace

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené