Hlavní obsah

Obávanému promoření se nevyhneme. Toto jsou scénáře boje s koronavirem

Foto: Profimedia.cz

Šíření koronaviru v Česku se daří zpomalit. Znamená to povel k ustupování od přísných opatření?

9. 4. 5:30

Dobré zprávy okolo vývoje koronaviru v Česku střídají otazníky nad dalším bojovým plánem. Odborníci se neshodnou a rýsují různé varianty. Jedna z nich se skrývá i pod obávaným slovem „promoření“.

Článek

Hbité nasazení karanténních opaření, přísné zákazy a nošení roušek. To jsou některé z kroků, kterými Česko dokázalo vývoj okolo nového koronaviru zkrotit.

Podle aktuálních dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) významně klesl denní nárůst nemocných, ačkoliv se zvýšil počet prováděných testů. Výhledy jsou proto pozitivní – oproti původně očekávaným 14 200 pacientům by jich v zemi na konci dubna mohlo být jen něco přes 10 000.

První fáze přímého boje s koronavirem je tedy pravděpodobně zdárně u konce – dospěla do bodu, kdy si ekonomika i společnost žádají potřebné nadechnutí a ukončení přísné karantény.

Představy o dalším směřování nicméně rozvířily nové debaty a zahájily druhé herní kolo.

Řízené promoření

„Když se podaří ochránit skupinu rizikových osob, zbytek populace by teoreticky měl být v nějakém období chorobě exponován. Měl by nemoc buď prodělat, nebo se s ní potkat a ukázat, že je imunní,“ zažehl debaty epidemiolog a náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula v rozhovoru pro DVTV.

„Budeme muset počítat s tím, že se populace svým způsobem promoří. Kdybych věděl, že za tři měsíce budeme mít lék, tak bych ta opatření držel velmi tvrdá ještě dva nebo tři měsíce. Ale protože to nevíme, musíme uvažovat, že by stav musel být dlouhodobější a strategie potom musí být jiná. Musí být taková, že se stát ekonomicky rozběhne a budeme nějakým řízeným způsobem populaci promořovat,“ dodal.

Slova o řízeném promořování populace v kontrastu s dosavadními tvrdými pravidly vyvolala řadu reakcí. Zatímco někteří jsou s Prymulou zajedno, jiní mluví o hazardu s tisícovkami životů.

V souladu se svým náměstkem je ministr Adam Vojtěch (za ANO), který upozornil, že scénář „řízeného promořování“ neznamená zásadní obrat a živelné vpuštění nemoci do společnosti, ale spíš kontrolovaný proces rozvolňování opatření. Za Prymulovo stanovisko se postavil i šéf ÚZIS Ladislav Dušek.

„Ten virus přišel a zůstane tady. Nejde ho zničit a populace musí získat imunitu, ačkoliv některá slovesa vyvolávají různé konotace – používejme: získání kolektivní imunity nebo snížení vnímavosti vůči viru. Virus populací projde, nedá se tomu zabránit. Je potřeba využít naší úžasné situace – v Evropě unikátní – a řídit další vývoj tak, aby nám to někde neujelo, a zároveň chránit zranitelné obyvatele,“ vzkázal ředitel, jehož ústav hodnotí čísla spojená s epidemií.

Ohledně strachu, který vyvolává slovo „promoření,“ se s Duškem shoduje i imunoložka Blanka Říhová. Podle ní by ho ale lidé měli vnímat spíše jako pomalé uvolňování striktních zákazů, další dodržování nošení roušek a zvýšené hygieny.

„Také mě na začátku vyděsilo, že bych se měla virem infikovat, ale potom jsem se uklidnila - když se vystavím jen malé náloži viru, pravděpodobnost reakce a přizpůsobení imunitního systému jsou příznivé. Myslím, že ač si to neradi připouštíme, většina z nás se s virem setká, ale většina to také přejde bez nepříznivých příznaků,“ uvedla pro Seznam Zprávy s tím, že promoření může trvat měsíce. „Abychom virus porazili, mělo by se promořit 70 % populace,“ dodala Říhová.

Vypracováním bojového plánu na rozvolňování opatření ministr pověřil šestičlenný tým v čele s epidemiologem a vedoucím Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity Rastislavem Maďarem. Podle něj je pomalé a řízené promoření nerizikové části populace asi jedinou a z dlouhodobého hlediska správnou cestou.

Scénář chytré karantény

Že je čas rozvolnit opatření pro nerizikové lidi a důsledně se soustředit na ochranu rizikové skupiny, uvedli pro Seznam Zprávy také fyzioterapeut Pavel Kolář a imunolog Jaroslav Svoboda. „Čím dříve bude neriziková skupina promořena, tím rychleji se může život postupně vrátit do normálních kolejí,“ popsali.

Zaznívají ale i opačné názory, které upozorňují na nedostatky teorie o řízeném promoření a riziku vysokých ztrát na životech. Obavy má například prezident České lékařské komory Milan Kubek, podle kterého jsou optimistická čísla výsledkem křehké rovnováhy, pro jejíž udržení je důležitá disciplinovanost.

„Ve světě neexistuje žádný příklad země, která by zvládla přirozené promoření populace bez obrovských ztrát na lidských životech. Právě naopak. Z odborného hlediska by bylo možné uvažovat o rozvolnění protiepidemických opatření pouze za předpokladu, pokud by se prokázalo, že významná část populace v České republice má proti infekci covid-19 protilátky a že ji tedy ve skutečnosti již prodělala,“ dodal.

Hlasitým kritikem je také lékař Pavel Hroboň, který kromě protiargumentů přišel i s vyčíslením případných obětí řízeného promoření – těch by podle něj mohlo být od 15 do 30 tisíc. Efektivní izolace rizikových skupin podle lékaře navíc není technicky proveditelná ani společensky přijatelná. Česko by se mělo zaměřit na chytrou karanténu, rychlé testování a pokračování plošných opatření, nicméně v podobě, která umožní fungování většiny společnosti.

„Budeme se muset vážně zamyslet nad tím, která opatření dávají skutečně smysl pro celé Česko a která jen pro Prahu a velká města,“ uvedl pro Seznam Zprávy Hroboň ve společné úvaze s matematikem Reném Levínským.

Před kvapným rušením opatření nicméně tento týden varoval i šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) v Evropě Hans Kluge. Kroky avizovalo kromě Česka i Dánsko nebo Rakousko.

„Máme před sebou v tomto maratonu stále ještě dlouhou cestu a pokrok, kterého jsme dosud v boji s virem dosáhli, je mimořádně křehký. Myslet si, že se blížíme ke konci, by bylo nebezpečné,“ uvedl Kluge.

V rouškách i v létě?

Třetí možnost, tedy spíše absenci opatření a ponechání volné cesty viru i následné imunizaci, kritizují odborníci z obou stran. Dlouhé přešlapování na místě se nevyplatilo USA ani Velké Británii – britský premiér Boris Johnson, který zprvu patřil mezi zastánce pasivní obrany proti viru, se jím sám nakazil a skončil v intenzivní péči.

Podle českých zastánců cesty „pozvolné imunizace společnosti“ už ale Česku dramatický vývoj a exponenciální nárůst počtu nakažených nehrozí a situace není stejná.

Přesto i ministerstvo a epidemiolog Prymula mírní očekávání ohledně tempa uvolňování zákazů. Ani po otevření prvních obchodů, restaurací nebo provozů nepřestanou platit některá režimová opatření.

Prodejny podle něj budou muset pouštět málo zákazníků, aby se netvořily fronty, dále se musí dezinfikovat a zaměstnancům měřit každý den teplotu. Pokud se otevřou restaurace, bude nejspíš nutné dodržovat mezi zákazníky nejméně dvoumetrové rozestupy i v následujících měsících.

Žáci by se sice do škol mohli vrátit v polovině května, ale i oni budou muset dál nosit roušky a dodržovat přísnou hygienu. Stejně tak se počítá s částečným otevřením hranic. Ani cestování ale nebude zcela volné – záležet ale bude i na situaci v cílových destinacích. Všechny kroky se navíc budou se 14denním odstupem hodnotit.

A kdy Češi odloží roušky, které si ve velkém začali sami šít? Epidemiolog Prymula zatím odpovídal spíše vyhýbavě, naznačil ale, že je Češi ani s čím dál teplejším počasím neodloží – konec jejich povinného nošení bude patřit k posledním rušeným opatřením. Stejně jako zákaz pořádání početných akcí.

Imunoložka Říhová je optimističtější. „Domnívám se, že v půlce června bude to nejhorší za námi a budeme v podstatě normálně fungovat. Což také znamená, že někdy v tom červnu bychom se mohli obejít i bez roušek,“ uvedla.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené