Hlavní obsah

Málo se testuje, vůbec se nevyužívá technologie. Chytrá karanténa drhne

Foto: Profimedia.cz

Chytrá karanténa by mohla vrátit život do ulic měst a otevřít malé a střední podniky. Aktuálně se zkouší na jižní Moravě. Praha a další regiony se mají přidat příští týden. (Ilustrační snímek)

Reklama

aktualizováno •

Ostře sledovaný test chytré karantény, který znamená pro Čechy naději na uvolnění striktních omezení, zatím nemá hladký průběh. Vojáci udělali dosud jen 200 testů, hygienici zhruba stovku denně.

Článek

Chytrá karanténa jako naděje na rychlejší návrat Čechů k normálnějšímu způsobu života. Tak o systému opatření, která si kladou za cíl efektivně izolovat nakažené od zbytku populace, mluví vrcholoví představitelé země.

Jenomže aktuálně to vypadá, že drhne hned první pokus o reálné zavedení chytré karantény, a to v Jihomoravském kraji, který byl vybraný pro pilotní testování.

Například takzvané vzpomínkové mapy, které mají pomoci nakaženému si vzpomenout na základě jeho polohových dat od operátora a banky, kde byl a koho mohl nakazit, se v pilotním režimu ještě nepoužily ani jednou.

„Epidemiologové během šetření stále spoléhají jen na paměť uživatelů,“ potvrzuje Irena Zatloukalová, která komunikuje za skupinu COVID19CZ (součástí skupiny je i Seznam.cz).

Chytrá karanténa kromě využití moderní technologie slibovala i rychlé testování v masovém měřítku. Výsledek pilotního programu v Jihomoravském kraji tomu zatím neodpovídá. Podle statistik, které zveřejňuje krajská hygienická stanice, se za posledních pět dnů udělalo 470 testů, tedy v průměru 94 testů denně.

V projektu má kromě krajské hygienické stanice klíčovou roli armáda, která má mimo jiné pomoci s rychlým testováním. „Armáda zatím udělala dvě stě vzorků,“ přidal další data za odběry Roman Prymula, epidemiolog a náměstek ministra zdravotnictví, jenž celý projekt chytré karantény koordinuje.

O počtu vzorků, které armáda během pilotního projektu zatím udělala, mluví diplomaticky jako o hodnotě „na nižším stupni očekávání“.

Celý princip chytré karantény přitom spočívá v co nejrychlejším a nejmasovějším testování tak, aby se do tří dnů otestovali všichni potencionálně infikovaní. Tedy ti, na něž mohli nakažení lidé virus přenést.

„Kapacita laboratoří musí být v Jihomoravském kraji navýšena,“ říká Roman Prymula s tím, že jedním z problémů je nedostatečné množství laboratoří v kraji. Vojáci tak některé vzorky vozí i mimo kraj.

Zeptejte se někoho jiného

Na otázky ohledně fungování chytré karantény dostala redakce Seznam Zpráv v Jihomoravském kraji i v krizovém štábu vyhýbavé odpovědi, které nepřímo potvrzují, že se zatím není čím chlubit.

„Jediné, co vím, tak je, že ta věc je stále v pilotním projektu a je snaha to rozeběhnout co nejrychleji, dál to ale komentovat nemohu,“ řekl Jan Hamáček po jednání Ústředního krizového štábu na přímý dotaz Seznam Zpráv.

Odkázal opět na náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymulu, který projekt zaštiťuje.

„S chytrou karanténou se obracejte přímo na pana ředitele,“ odkázala pro změnu Renata Ciupek, epidemioložka Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje.

Bližší informace k chodu ostře sledovaného projektu neměla ve středu ani mluvčí Jihomoravského kraje Monika Brindzáková.

Technologie funguje, stačí ji používat

Irena Zatloukalová popisuje, že na straně tvůrců celého technologického konceptu, skupiny COVID19CZ, problém není.

„Technologie je připravená,“ konstatuje Zatloukalová.

Aby ale celý koncept začal fungovat, tak ho musí podle mluvčí skupiny COVID19CZ začít hygienici používat. To se podle ní neděje a důkazem například je, že se nevygenerovala žádná vzpomínková mapa.

„Obvolávají se kontakty nakažených, ale už ne kontakty kontaktů,“ říká Zatloukalová s tím, že tempo obvolávání může stačit, když jsou lidé zavření doma, ale nestačí ve chvíli, kdy se mimořádná opatření uvolní.

„Chápeme, že je to pro ně nové a složité. Chybí ale to, aby jim někdo vysvětlil, proč to mají začít používat naplno,“ líčí Zatloukalová.

O tom, že hygienici mají k novým nástrojům rezervovaný vztah, promluvil i Roman Prymula. „Spolupráce na začátku ideální nebyla. Už se to zlepšuje. Je to dané i tím, že krajská hygienická stanice se musela naučit pracovat s novými technologiemi,“ dodává Prymula.

Podle ředitele jihomoravské hygienické stanice Davida Křivánka jeho hygienici nové technologie nevyužívají, protože je zatím nemají k dispozici. „Řeší se jejich proškolení a snad zítra dostanou k nástrojům přístup,“ vysvětluje Křivánek.

Vládní zmocněnec pro IT Vladimír Dzurilla tvrdí, že chytrá karanténa nabíhá podle plánu. „Není jednoduše možné, aby všechny funkcionality a prvky fungovaly od prvního dne pilotního provozu,“ říká Dzurilla a poukazuje na vzpomínkové mapy. Ty podle něj plní svůj účel až v okamžiku, když nad nimi rozhovor s pozitivně testovaným člověkem vede proškolený a kvalifikovaný personál.

„A my jsme včera dokončili školení 130 mediků, kteří od zítřka začínají fungovat v terénu,“ dodává Dzurilla.

Podle Moniky Brindzákové, mluvčí Jihomoravského kraje, panuje obava, že pro masové testování nejsou dostatečné podmínky. „Je potřeba navýšit kapacitu rychlotestů, už nám to bylo slíbeno,“ řekla Brindzáková. Aktuální zásilka 5700 takzvaných „PCR testů“ jim totiž stačí v normálním režimu fungování, nikoliv v pilotním režimu chytré karantény.

Reklama

Doporučované