Článek
Snímek z 2. dubna 1991 zobrazuje afghánského velitele Jalaluddina Haqqaniho (uprostřed) s Aminem Wardakem (vlevo) a Abdulem Haqem (vpravo). Během afghánsko-ruské války v 80. letech byl Haqqani podporován CIA. Ronald Reagan jej nazval bojovníkem za svobodu. Od roku 2001 Haqqani vedl svatou válku proti koaličním jednotkám NATO. Abdul Haq se po 11. září 2001 postavil Tálibánu a byl zavražděn.
Talibanští dělostřelci nabíjejí sovětský salvový raketomet BM-21 Grad na frontě asi 30 km severně od Kábulu, 30. listopadu 1996. Má se za to, že bojovníci Tálibánu se vyškolili v náboženských seminářích zvaných medresy v Pákistánu. Do Afghánistánu vstoupili v roce 1994 a hlavního města Kábulu se zmocnili v roce 1996, kdy ovládli dvě třetiny území.
Bojovníci Tálibánu stojí nad tělem zavražděného vesničana, který byl obviněn ze spolupráce s vládními vojsky. K incidentu došlo 10. října 1996 během útoku na leteckou základnu Bagram ležící asi 60 km severně od Kábulu.
Talibanský bojovník se na fotce z října 1996 modlí u svého protitankového granátometu a útočné pušky na břehu řeky Pandžšír nedaleko města Golbahar. Údolí Pandžšír bylo baštou legendárního velitele Ahmada Šáha Masúda známého jako „Lev z Pandžšíru“, který patřil k hlavním protivníkům Tálibánu.
Tálibánský dělostřelec rozjímá na korbě nákladního vozu vyzbrojeného protiletadlovým kanonem asi 30 km severně od Kábulu, 20. října 1996. Zasněžené vrcholky hor v pozadí jsou předzvěstí blížící se zimy.
Vlajka Islámského emirátu Afghánistán, pod nímž hnutí Tálibán ovládalo území Afghánistánu v letech 1996 až 2001. Vlajka zobrazuje šahádu – vyznání víry, které patří k pěti pilířům islámu. Říká, že není božstva kromě Boha a Muhammad je posel Boží.
Bojovníci Tálibánu během střelby na snímku z 20. října 1996. Se svou dělostřeleckou baterií zajišťují palebnou podporu během kampaně proti vládním vojskům asi 15 kilometrů severně od Kábulu.
Vojáci Tálibánu střílí z protiletadlové zbraně na pozice vládních jednotek v Gulbaharu 7. října 1996.
Komisař OSN pro uprchlíky Ruud Lubbers si třese pravicí s tálibánským ministrem zahraničí Wakilem Ahmedem Muttawakilem během schůzky v Kábulu 3. května 2001. Muttawakil zamítl návrh na šestiměsíční příměří, které mělo zachránit asi 800 tisíc afghánských uprchlíků.
Pákistánec čte noviny oznamující uvěznění tálibánského ministra obrany Mullaha Obaidullahu Akhunda, 2. května 2007. Příslušníci pákistánské armády ho zajistili spolu se čtyřmi dalšími muži v pákistánském městě Quetta poblíž hranic s Afghánistánu. Akhunda byl v té době nejvyšším představitelem Tálibánu, který se dostal do zajetí.
Novináři fotografují tělo jednoho z vrchních talibanských velitelů Mullaha Dadullaha v Kandaharu, 13. května 2007. Pobočník vůdce Tálibánu Muhammada Umara byl zabit americkými a britskými speciálními jednotkami během bojů v provincii Hílmand.
Slavnost při příležitosti stoletého výročí navázání rusko-afghánských diplomatických vztahů. Vyslanec Tálibánu v Kataru a domnělý spoluzakladatel celého hnutí Abdul Ghání Baradar (druhý zleva) a diplomat ve službách Tálibánu Sher Mohammad Abbas Stanikzai (uprostřed) se zdraví na setkání 29. května 2019 se zvláštním zmocněncem prezidenta Vladimira Putina pro Afghánistán Zamirem Kabulovem.
Hajbatulláh Áchúndzáda je třetím nejvyšším velitelem Tálibánu. Hnutí mu udělilo titul velitel věřících, který nesli i jeho dva předchůdci.
