Hlavní obsah

Sněmovna podpořila zakotvení pravidel lobbování

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Renata Matějková, Seznam Zprávy

Přijetí regulace lobbování do poloviny roku 2025 je podmínkou pro vyplacení peněz z Národního plánu obnovy.

Cílem návrhu zákona o lobbování je omezit hrozby korupce, střetu zájmů nebo klientelismu. Návrh předpokládá zavedení registru lobbistů i lobbovaných.

Článek

Sněmovna během čtvrtečního zasedání podpořila vládní návrh zákona, který má zakotvit pravidla lobbování. Předloha vymezuje lobbování, lobbisty a lobbované tak, aby zahrnula osoby, které na centrální úrovni ovlivňují nejen přípravu, projednávání nebo schvalování právních předpisů, ale například také opatření správních úřadů.

Hlavním nástrojem regulace má být zavedení registru. „Lobbisté, pokud budou chtít provozovat lobbování legálně, budou povinni tuto činnost předem ohlásit Ministerstvu spravedlnosti,“ popsalo ministerstvo.

Lobbisté budou muset v registru uvést, v čím zájmu lobbují. Budou do něj navíc vždy po půl roce vkládat veřejně přístupná prohlášení o lobbování, což má podle Ministerstva spravedlnosti umožnit kontrolu veřejnosti. Předloha předpokládá i sankce za nesplnění zákonných podmínek, nejvyšší bude moci dosáhnout až jednoho milionu korun nebo tří procent hodnoty aktiv právnické osoby.

Mezi lobbované předloha řadí mimo jiné prezidenta, členy vlády a jejich náměstky, zákonodárce a jejich asistenty, vládní zmocněnce a členy poradních orgánů kabinetu a kancléře Hradu a zákonodárných sborů i jejich zástupce.

Ve výčtu jsou také třeba členové bankovní rady České národní banky a vedení Nejvyššího kontrolního úřadu, členové Národní rozpočtové rady, Rady Českého telekomunikačního úřadu, Rady Energetického regulačního úřadu, Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a členové Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí.

Související témata:

Doporučované