Hlavní obsah

Odvolatelnost prezidenta? Změny pravomocí zatím nehrozí

Foto: hrad.cz

Prezident Miloš Zeman.

20. 11. 21:31

Na půdě Senátu se sešli poslanci, senátoři a experti, kteří debatovali nad současnými pravomocemi hlavy státu. Proti změnám se postavili zástupci ANO a SPD, které svými hlasy mohou ústavní změny ve Sněmovně zablokovat.

Článek

Hlava státu Miloš Zeman se v prezidentské funkce snaží prosazovat víc než jeho předchůdci Václav Havel nebo Václav Klaus. Naposledy výrazně zasáhl do české politiky, když nechtěl jmenovat nominanta ČSSD Michala Šmardu na post ministra kultury. V tomto případě prezident podle řady ústavních právníků porušil Ústavu a ne poprvé.

Následovala ústavní žaloba na prezidenta z řad senátorů, která také otevřela debatu – jak velkou pravomoc by měl prezident České republiky mít.

„To, co já vnímám jako problém, je rozpor dvou principů. Podle Ústavy prezident není ze své funkce odpovědný, což znamená, že prezident není určen k tomu, aby prosazoval svou politiku,“ vysvětlil ústavní právník Marek Antoš. Tento princip je podle něj v rozporu s přímou volbou prezidenta.

„Jsou tři řešení. Zrušit přímou volbu prezidenta, oslabit nebo posílit pravomoce prezidenta,“ vysvětlil Antoš.

Proti změně Ústavy se ale postavili zástupci ANO a SPD, které svými hlasy mohou ústavní změny ve Sněmovně zablokovat.

Odvolatelnost prezidenta

„Nemáme mandát k otevření této otázky,“ uvedla Helena Válková (ANO). Debatu komisí o možných změnách ústavních pravomocí prezidenta před svým předčasným odchodem označila za „zajímavou akademickou diskusi, které se ráda zúčastní, až bude mít čas“.

„Je jasné, že změna by v průběhu dvou let neprošla, není ústavní většina,“ komentoval předseda hnutí SPD Tomio Okamura. „Za SPD bychom přijali jenom odvolatelnost prezidenta, protože prosazujeme přímou demokracii,“ doplnil a následně jednání také předčasně opustil, protože podle jeho slov je stejně nemožné v dohledné době nějakou změnu prosadit.

Nebyli jsme připraveni na přímou volbu

Do debaty se zapojil i předseda KSČM Vojtěch Filip a poslankyně ČSSD Kateřina Valachová. Filip i Valachová jsou pro zachování parlamentního systému vlády.

„Pro přímou volbu prezidenta jsem nikdy nebyl, ale je potřeba vyvážit síly. Podle mě by se měla Sněmovna podílet na výběru členů vlády,“ uvedl Filip. Ochoten byl i k tomu, aby Sněmovna schvalovala kandidáty na ministry před jejich jmenováním tak, jako to činí Evropský parlament u adeptů na eurokomisaře.

„Já osobně bych se nebránila, aby se na jmenování vlády podílela přímo Sněmovna. Poslanci by se vyjadřovali k ministrům. Tento proces by mohl přispět k většímu sepětí vládního kabinetu.

Podle Valachové přímá volba prezidenta přinesla celou řadu ústavních problémů. „Jsme svědky mnoha konfliktů v ústavní rovině. Na přímou volbu jsme nejspíš nebyli připraveni. Nejsme schopni přijmout výsledek voleb,“ vysvětlila Valachová.

Podle ní také kvůli tomu dochází k tomu, že premiér je ponoukán k dohodě, aby měl od prezidenta klid.

Stálá komise pro Ústavu také řešila zákonodárnou iniciativu prezidenta republiky. „Prezident má být v parlamentním systému vlády moderátorem, ne aktivním hráčem. Shodli jste se, že jste pro zachování parlamentního systému vlády, pokud byste ale schválili prezidentovi zákonodárnou iniciativu, posílili byste jeho vládu,“ uvedl ústavní právník Jan Kysela.

Začarovaný kruh

Kysela se snažil poslancům a senátorům nastínit možná řešení.

„Jediné řešení je mít pojistku. Mít v Ústavě zakotvenou pojistku, že když prezident nebude vykonávat správně svůj mandát, tak ho lidé odvolají. Pokud by se to ale dělo, docházelo by k ještě větší polarizaci společnosti,“ doplnil Kysela.

Poslanci také řešili otázku ústavní žaloby na prezidenta. Podle senátorky Miluše Horské za KDU-ČSL by pomohlo, kdyby každá komora parlamentu mohla podat ústavní žalobu sama za sebe.

Poslanci i senátoři se v závěru shodli na tom, že nechtějí změny směrem k poloprezidentskému systému.

Mezi diskutované změny patřilo například stanovení lhůt pro jmenování nebo odvolávání členů vlády prezidentem.

Doporučené