Článek
Organizovaná manipulace lukrativních zakázek na Ministerstvu kultury prostupovala resortem mnohem hlouběji, než se dosud předpokládalo. Již v červnu Seznam Zprávy v investigativní sérii „Pijavice“ popsaly, jak bývalí manažeři čínské společnosti Huawei ve spolupráci s jedním lobbistou na míru připravovali miliardové IT zakázky na ministerstvu dnes vedeném Lubomírem Zaorálkem. Ten ostatně zasáhl a zmanipulovaný tendr zrušil a zainteresované úředníky postavil mimo službu. Policie pak po zveřejnění informací začala případ šetřit.
Nyní Seznam Zprávy v návaznosti na své devítiměsíční pátrání shromáždily důkazy, že manipulace byla mnohem hlubší a netýkala se jen zakázek vypisovaných přímo na ministerstvu, ale také v jeho podřízených organizacích. Konkrétně jde o tendry v Národní knihovně v hodnotě desítek milionů korun. I tímto podezřením se podle zjištění Seznam Zpráv zabývá policie.
Problematické jsou zejména dvě zakázky. Národní e-knihovna za zhruba 140 milionů a zakázka s kostrbatým jménem: Komplexní řešení pro zálohované ukládání dat za 35 milionů. Jsou to dvě hlavní zakázky posledních let, které Národní knihovna vypsala a vysoutěžila. Tu první nakonec kvůli tlaku ministra Zaorálka knihovna zrušila, druhou, za 35 milionů, podepsala. Obě zakázky mají jedno společné. Vyhrála je společnost, která se jmenuje Inowit.
Zjištění Seznam Zpráv pak potvrzuje i analýza, kterou si k zakázkám v Národní knihovně nechala vypracovat Pirátská strana.
„Když jsme zakázky zkoumali hlouběji, tak jsme zjistili, že v zadávací dokumentaci jsou diskriminační podmínky. Je to od začátku napsané pro jednoho výrobce, a to je Huawei. Kvůli vyloučení dalších tržních subjektů je i cena irelevantní, protože si ji fakticky diktuje jen ten jediný dodavatel, který to může dodat,“ vysvětluje poslanec Ondřej Profant, který má za Piráty IT na starosti.
Analýza, kterou má redakce rovněž k dispozici, poukazuje na obě problematické zakázky. Názorněji je manipulace patrná u zakázky menší, tedy na 35 milionů.
Její příběh se začal psát již před dvěma lety. První výběrové řízení v roce 2018 vyhrála společnost Inowit. V té době ale ještě podle zjištění Seznam Zpráv nebyla domluvená s firmou Huawei.
Jejím partnerem v té době byl Hewlett Packard Enterprise. Redakce dokonce dohledala smlouvu, která byla součástí dokumentace. Smlouvu s hlavičkou Národní knihovny úředníci ve skutečnosti nenapsali. V metadatech souboru, to je datová stopa každého dokumentu, je jako autor právě Hewlett Packard Enterprise (HPE). Mluvčí HPE zatím jen poděkovala za dotazy, jejich odpověď ale do uzávěrky textu neposlala. Právě tento dokument byl i jedním z důvodů, proč zakázku v roce 2018 zrušil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
„Obviněný - Národní knihovna České republiky - se v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky ‚Platforma pro zálohované ukládání dat‘ v otevřeném řízení dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek,“ konstatuje ÚHOS ve svém rozhodnutí. Knihovna nakonec dostala pokutu 45 tisíc korun.
A zakázku vypsala obratem znova. A opět vyhrál Inowit. Tentokrát už s Huawei. A opět byla dokumentace předpřipravená na míru. Což ostatně u antimonopolního úřadu „reklamoval“ jeden z konkurentů.
„Zadávací dokumentace evidentně byla šitá na míru společnostem dodávajícím technologie Huawei a je možné se plně ztotožnit s námitkou zájemce o tuto zakázku – společnosti Datera, s.r.o., a sice: ‚technické požadavky č. 1, 2 a 4 na kompatibilitu se stávajícím prostředím uvedené v Příloze č. 4 zadávací dokumentace jsou splnitelné pouze kombinací management SW a HW společnosti Huawei‘,“ stojí v pirátské analýze.
Mluvčí Hewlett Packard nechtěla soutěž komentovat. „HPE je odhodlána dodržovat ty nejvyšší hodnoty obchodní etiky a očekáváme, že naši zaměstnanci je budou dodržovat rovněž. K této věci (soutěži), kterou vyhrála jiná společnost, nemáme jiný komentář,“ řekla mluvčí Hewlett Packard Clare Loxleyová.
Podobně společnost Huawei odmítá, že by se účastnila jakýchkoliv nekalých praktik, a od svých bývalých zaměstnanců se distancovala.
Na Inowit reportéři Seznam Zpráv narazili, jak už bylo řečeno, při pátrání kolem podezřelých zakázek, za nimiž stáli manažeři čínského technologického gigantu Huawei. Inowit byl klíčovou firmou, jež se pro Huawei stala strategickým partnerem okolo roku 2018 a za kterou se společnost Huawei mimo jiné v tomto případě schovávala. Výběrových řízení se sice účastnila firma Inowit, ale faktickým dodavatelem nebyla, tím byla právě čínská technologická společnost.
Získání zakázek pak běželo vždy podle stejného klíče. Mechanismus popsal už dříve Petr Bašek, původně jeden z klíčových manažerů společnosti Huawei.
„Manipulace je v tom, že zakázka je připravována tak, aby ji splnil jen omezený počet dodavatelů,“ popisoval Bašek systém, kterého byl sám součástí. Trik je v tom, že klíčové parametry zakázky si napíše dodavatel sám. Úředníci je potom převezmou a vydávají za své. Logicky potom vyhraje ten, kdo si zadání napsal pro sebe.
To právě přesně dokresluje pokračování příběhu se zakázkou pro Národní knihovnu za 35 milionů korun. Poté, co ÚOHS první zakázku zrušil, vypsala ji Národní knihovna znovu a Inowit se znovu zapojil do soutěže.
A jak už víme z pirátské analýzy, zadávací dokumentace byla znovu „na míru“, tentokrát pro čínskou firmu. „Kombinace určitých technických požadavků zadavatele uvedených v zadávací dokumentaci dodavatelům znemožňují nabídnout jakékoliv jiné zařízení než zařízení výrobce Huawei,“ stojí v dokumentu, který mají Seznam Zprávy k dispozici. Následuje pak přesný výčet požadavků, které nahrávají Huawei.
Společnost Inowit na několikeré žádosti o rozhovor nereagovala. Reakci odmítla i při opakovaných návštěvách reportérů v sídle firmy.
Analytici Seznam Zpráv alespoň tedy vypracovali profil Inowitu. Hlavním klientem společnosti je stát, především tedy Národní knihovna, která patří pod Ministerstvo kultury. Od roku 2017, kdy výběrová řízení vypisovaná státními organizacemi začala vyhrávat, zároveň skryla majitele za anonymní akcie. A také přestala zveřejňovat účetní závěrky, což podle zákona ve skutečnosti musí dělat každý rok. V posledních letech pak dodává převážně řešení založená na technologiích Huawei.
„Není jasné, kdo Inowit ve skutečnosti vlastní, má zapsané akcie na jméno. V dozorčí radě je aktivní člen Ludmila Ratajová, která má na sobě 21 exekucí za nejméně 3,7 milionu korun bez úroků a jako místo trvalého bydliště měla dlouho hlášen městský úřad Prahy 8,“ stojí v profilu společnosti, který zpracovali analytici Seznam Zpráv.
Vedle Inowitu a manažerů Huawei je klíčovou součástí příběhu vedení Národní knihovny, bez něj by Inowit nemohl uspět. Ze záznamů, které jsme pořídili během doby, kdy jsme sledovali skupinu lidí kolem zakázek na kultuře a kolem Huawei, vyplývá, že spojkou pro ně byl náměstek ředitele Národní knihovny pro digitalizaci Petr Knížek.
Zábavný a zároveň popisný je kupříkladu dialog z ledna tohoto roku mezi Jurajem Pavolem, který měl v Huawei na starosti zakázky se státem, a Petrem Baškem, jenž byl v Huawei před Pavolem a zároveň zajišťoval kontakt mezi Inowitem, Huawei a státem. Pro pochopení je důležité ještě poznamenat, že celou skupinu řídil lobbista Jaroslav Kříž, kterému familiárně říkají Jarda.
Bašek: Já se chci stavit ještě za Petrem Knížkem, nechal se slyšet, že jsem tam dlouho nebyl.
Pavol: Já tam nechodil, jednou jsem jel za Petrem Knížkem, zaparkoval jsem jim ve dvoře.
Bašek: To já dělám normálně.
Pavol: Akorát já tam jel poršákem.
Bašek: Já tam jezdím CLSem (mercedes), vole.
Pavol: Akorát mi pak Jarda říkal: „Jezdi si kam chceš, akorát zaparkuj o dvě ulice dál, protože jsem se dozvěděl, žes tam byl.“ Takže já tam už nejezdím, řeším to přes tuhle věc nebo rychlé kafe s Jardou.
Bašek: Tak to je blbý.
Petr Knížek na dotazy nereagoval. Jeho nadřízeným – tedy generálním ředitelem knihovny - byl Martin Kocanda, kterého mimochodem letos odvolal Lubomír Zaorálek kvůli výše zmíněnému projektu e-knihovna.
Kocanda tvrdí, že nikoho ze skupiny podnikatelů nezná, a doufá, že zakázky jsou v pořádku. Jenže redakce dohledala, že i on se minimálně s lobbistou Křížem protnul. Bylo to hned po jeho nástupu v roce 2017. V létě totiž uspořádal výjezdní zasedání. Jako místo zvolil panství Dlouhá Lhota u Příbrami, a to patří právě Jaroslavu Křížovi.
„Ta zmíněná porada byla po mém nástupu. Byla to výjezdní porada všech ředitelů odboru. Asi 20 lidí ohledně nové koncepce Národní knihovny. Tak uznejte, že když bych se chtěl nechat hostit nějakým údajným šíbrem, tak si nevezmu s sebou dalších 20 lidí, z nichž alespoň polovina mě vůbec neměla v lásce a s chutí by to někde prozradila,“ říká Kocanda. Jeho vysvětlení ale nestačilo ministru kultury, a když se o „poradě“ dozvěděl, Kocandu vyhodil.
„Dozvěděli jsme se o setkání pana Kocandy s panem Křížem a dost nás to šokovalo. Tedy to, že ředitel státní organizace zorganizoval setkání vedení knihovny na panství, které vlastní pan Kříž, což je externí lobbista, jenž se objevoval i kolem zakázek na resortu kultury,“ uvedla Michaela Lagronová, mluvčí Zaorálkova ministerstva.
V tuto chvíli už nikdo z manažerů v knihovně nepracuje, ministr Zaorálek všechny v posledních týdnech propustil.
Jaroslav Kříž odmítl, že by se dopustil čehokoli problematického. „Na žádné manipulaci jsem se nepodílel,“ napsal redakci bez dalších podrobností v SMS zprávě.
Huawei se od manipulace zakázky i svých dřívějších zaměstnanců distancoval: „Společnost Huawei na základě výběrových řízení poskytuje svým lokálním partnerům inovativní a konkurenceschopné produkty a řešení. V České republice máme více než 150 ICT obchodních partnerů. Společnost Huawei přísně dodržuje všechny platné zákony a předpisy a vždy to samé vyžaduje po svých zaměstnancích,“ napsal v e-mailu mluvčí společnosti Huawei Tomáš Kolder.
