Hlavní obsah

Operace i pomoc psychologů. Co vše čeká popálené z Bohumína

Foto: Profimedia.cz

V jedenáctém patře panelového domu začalo hořet v sobotu odpoledne.

Reklama

11. 8. 13:00

Pomoc v léčbě popálených z Bohumína budeme potřebovat i od psychologů. Nejdříve je musíme dostat z fáze prvotního šoku, říká ve Výzvě primářka Popáleninového centra Fakultní nemocnice Ostrava Zdenka Němečková Crkvenjaš.

Článek

Nestíháte číst? Poslechněte si audioverzi rozhovoru.

Vy se staráte o pacienty po požáru v Bohumíně. Můžete říci, jak jsou na tom teď, jak to zvládají?

V současné době máme hospitalizované čtyři pacienty v našem popáleninovém centru, z toho dva jsou na standardním oddělení, jsou mimo ohrožení života. Dva jsou stále na jednotce intenzivní péče, jeden z nich je v dobrém stavu, podařilo se ho dostat z popáleninového šoku. Další pacient bohužel má popáleniny také dýchacích cest, což ztěžuje vždycky situaci, takže tam je v současné době ta situace trochu horší. Má nestabilní oběh, takže je relativně na to všechno stabilizovaný, nicméně může se to bohužel kdykoliv zvrtnout.

Vy jste na svůj Twitter napsala, že pacienty čeká dlouhé léčení, co všechno budou muset ještě absolvovat?

Teď je nejdůležitější zvládnout tu úvodní fázi šoku, ze které je potřebujeme vyvést. A potom pravděpodobně budou následovat operace, protože část těch popálenin, které mají, jsou hluboké. Jsou to popáleniny třetího stupně, což znamená, že nejsou schopny se zahojit samy a musíme je odoperovat. To znamená seříznout tu mrtvou tkáň a nahradit ji vlastní kůží toho pacienta.

Jak náročné je takové zranění nejen pro fyzickou, ale také pro psychickou stránku pacienta?

Je to samozřejmě velmi náročné. Je to komplikované tím, že ztratili své blízké. To znamená, že se neobejdeme bez pomoci interventů a psychologů, kteří velmi pomáhají, protože psychika má také velmi výraznou vazbu na celkový stav pacienta, na imunitní systém. Obecně máme zkušenost, že pacienti, kteří nejsou v psychické pohodě, tak se hojí mnohem hůř. Takže se snažíme opravdu řešit i tuhle stránku.

Co je v té léčbě nejdůležitější? Aby se podařila a pacienti zůstali pokud možno buď s co nejmenšími následky, nebo ideálně bez následků?

Víte, kdykoliv jsou popáleniny hluboké, to znamená druhého a třetího stupně, tak vždycky nějaké následky v podobě jizev zůstanou. Jde o to, v jaké lokalitě to je. Jestli ty jizvy jsou třeba v oblasti kloubů, kde to může omezit pohyb, nebo jsou v estetických oblastech, to znamená obličej, ruce, které jsou vystaveny pohledům, a ti pacienti se potom mnohdy stydí vyjít ven. To je potom na psychiku velmi náročné.

Co je ta nejdůležitější první pomoc, která by se měla udělat u lidí, kteří utrpí vážné popáleniny?

Pokud jako laici přijdeme na místo, kde se něco takového stalo, tak v první řadě musíme myslet samozřejmě na svoje bezpečí, protože pokud sebe zraníme, tak už nikomu nepomůžeme, to je jedna věc. A v podstatě platí co nejrychleji dostat ty dotyčné od zdroje, to znamená, že v případě hoření vytáhnout je z té místnosti, protože tam samozřejmě kromě popálenin ještě hrozí nadýchání se zplodin hoření, otrava oxidem uhelnatým, která potom může velmi ztížit další léčení.

Nic podobného jsem ještě nezažila

Vy jste sama v Bohumíně žila, v popáleninovém centru pracujete několik let. Sama jste k bohumínskému případu napsala, že jste zažila mnoho smutných případů, ale něco podobného jste nezažila. Jak vy se osobně srovnáváte s takovou tragickou událostí?

Mě velmi zasáhlo, že tam uhořely bohužel tři děti. I když jsem osobně tu rodinu neznala, tak sám ten fakt o sobě musí každého zasáhnout. Kdo je rodič a kdo má vlastní děti, tak i když se to snažím nějak nespojovat, vždycky se to promítne. Bohužel ta psychika se někdy nedá v tomhle ovlivnit, samozřejmě to nesmí ovlivnit kvalitu naší práce, ale samozřejmě nás ty příběhy vždycky nějakým způsobem zasáhnou.

Na internetu se objevilo několik rasistických vzkazů. Jedny internetové noviny vydaly dokonce text, kde autor zemřelé nazývá nevybíravými výrazy, které nebudu citovat. Vy osobně jste se setkala s podobnými komentáři?

Já se přiznám, že jsem neměla moc času věnovat se komentářům, samozřejmě jsem na to okrajově narazila. Musím říct, že to nechci ani komentovat, mně to připadá jako naprosto nevhodné. Myslím si, že to svědčí o tom, že ti dotyční asi úplně nemají všechno v hlavě srovnané. Setkala jsem se taky s tím, že jeden z pacientů říkal, že mu v podstatě vyčítají, že nezachránil ty děti. Nicméně tam šlehaly plameny, přes které se nešlo dostat, nešlo nic udělat. Takže bohužel, i když se o to snažili, tak se jim to nepovedlo.

Vy jste se se svým týmem také starala o popálenou Natálku, která byla obětí žhářských útoků neonacistů. Teď se tedy také objevily některé urážlivé komentáře na sociálních sítích. Vidíte obecně nějaké změny v české společnosti, jak se staví k menšinám?

Je to vždycky otázka jednotlivců. Společnost jako taková nemá problém s menšinami, opravdu jsou to jednotlivci, kteří se najdou v každé společnosti. Nemyslím si, že by se česká společnost nějak vymykala.

Vy jste také nabídli pomoc i o popálené v Bejrútu. Využil Libanon té vaší nabídky?

V současné době ještě žádné indicie o tom, že by si pomoc vyžádali, nemáme. Nicméně ta nabídka stále platí. V současné době máme jednotku intenzivní péče zaplněnou, ale jsme na to připraveni. V horizontu zhruba dvou týdnů by se mohla nějaká místa uvolnit. Pokud by to bylo potřeba, nejsme jediné popáleninové centrum, jsou další dvě, v Praze a Brně. Věřím, že pokud by byla potřeba pomoci, tak se do toho zapojí rádi.

Foto: Jindřich Šídlo, Seznam.cz

Primářka Popáleninového centra Fakultní nemocnice Ostrava Zdenka Němečková Crkvenjaš.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené