Hlavní obsah

Napjatá atmosféra a osočování z nenávisti. Lídři EU se na rozpočtu nedohodli

Foto: Profimedia.cz

Summit evropských lídrů se protáhne až do pondělí.

Reklama

19. 7. 2020 23:15
aktualizováno • 20. 7. 2020 6:26

Jednání o novém víceletém rozpočtu a koronavirové pomoci trvala 20 hodin. Evropští lídři v Bruselu přesto dohodu nenašli.

Článek

Třetí jednací den summitu Evropské unie skončil po téměř 20 hodinách rozhovorů v pondělí krátce před 6:00 bez dohody na parametrech fondu obnovy a budoucího sedmiletého rozpočtu. Prezidenti a premiéři se sejdou opět ve čtyři odpoledne.

Neděle se nesla v duchu klikatého hledání kompromisů v otázkách, u nichž nechtějí některé členské státy slevit ze svých pozic. Podle zpráv, které se ze summitu ozývají, to na jednomyslnou shodu ani tentokrát nevypadá.

Lídři jednali od dopoledne odděleně na bilaterálních schůzkách a večer se po několikerém odkládání sešli u kulatého stolu, aby výsledky jednání zhodnotili. „Je možné, že se výsledku nedobereme,“ střízlivě zhodnotila německá kancléřka Angela Merkelová podle tiskových agentur už dopoledne.

Sobota přinesla nový, kompromisní návrh šéfa Evropské rady Charlese Michela – jednou ze zásadních změn byly ty v podobě koronavirového balíčku. Ten podle původního návrhu Evropské komise činil 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun), přičemž 500 miliard eur mělo jít na granty a 250 na půjčky. Michel v sobotu přesunul 50 miliard eur z grantové části do té půjčkové, což uvítaly země šetřivé pětky. Tedy bohaté Nizozemsko, Rakousko, Dánsko a Švédsko – a nově i Finsko, které se ke skupině přidalo v sobotu.

V neděli ale přišli šetřiví s tím, že plán obnovy by měl být dohromady skromnější, konkrétně by měl činit 700 miliard eur, jež by se mezi granty a půjčky rozdělily napůl. Grantů, proti kterým „Frugal Five“ brojí zejména, by pak bylo o 150 miliard eur méně.

Málo pochopení pro šetřivé

U kulatého stolu panuje podle serveru Politico spíše napjatá atmosféra. A to právě mezi šetřivými a zástupci zemí, které jsou pro vyšší granty. Ti navrhují, aby se výše grantů snížila zhruba na 400 miliard eur, celkově by ale plán obnovy čítal stále oněch 750 miliard. A země jako Španělsko a Itálie požadují, aby byl přísun grantů co nejštědřejší. Jsou to právě ony, které koronavirová krize zasáhla mezi státy EU vůbec nejvíce.

Spojenectví Německa, Francie, Španělska a Itálie dostalo i nové jméno. Místopředseda mládežnické politické organizace JEF Europe jim dal název DE(s) FRITES. V překladu „hranolky“.

Ze strany šetřivých (vyjma Finska) se ozývají i další požadavky, které se nesetkávají s pochopením. Podle Politica chtějí ještě více navýšit rabaty, tedy slevy na příspěvcích do unijního rozpočtu. Odpůrci takového plánu uvádějí, že by takový krok znamenal zúžení toku financí do programů, které jsou pro Unii prioritní. Třeba klimatické akce Green Deal nebo digitální agendy.

Orbán: „Za chaos může Rutte“

Prominentní člen šetřivé skupiny Nizozemsko, jeden z největších přispěvatelů do unijního rozpočtu, se kvůli průtahům stalo v neděli terčem kritiky. Italové a Španělé přezdívají podle agentury Reuters nizozemskému premiérovi Marku Ruttemu „Pan Ne“ a maďarský premiér Viktor Orbán zase prohlásil, že „za celý ten chaos“ může Rutte.

Právě nizozemský předseda vlády stojí v čele odmítavé skupiny, která se bojí společného zadlužení Evropské unie. Premiéra, šéfa konzervativní Lidové strany pro svobodu a demokracii, navíc příští rok čekají parlamentní volby. A v nizozemském parlamentu nemá Rutte většinu, takže reálně hrozí, že ať už lídři v Bruselu dojdou k jakékoliv dohodě, v Haagu ji neratifikují.

Foto: Profimedia.cz

Jednání V4 s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem.

Problémovým článkem je i Maďarsko v zastoupení premiéra Viktora Orbána. Ten stále požaduje, aby čerpání peněz z unijního fondu nepodmiňovalo dodržování principů právního státu. Na tom i nadále trvají zejména západoevropské země, dokonce požadují, aby takové podmínky byly co nejpřísnější. Orbán v sobotu předložil vlastní návrh, který nic takového ani náznakem nezmiňuje. V neděli pak novinářům řekl, že nutně není proti, ale nalezení kompromisu bude podle něj dlouho trvat.

Za Orbána se postavil i jeho souputník z visegrádské čtyřky, polský premiér Mateusz Morawiecki. Odmítl podpořit současný návrh. „Je to nástroj silnějších zemí, které jím mohou začít vydírat jiné státy,“ řekl novinářům podle ČTK při příchodu na jednání konzervativní politik. Morawiecki dodal, že Polsko nesouhlasí ani se spojováním investic s dosažením takzvané klimatické neutrality, k níž se Polsko jako jediná z unijních zemí dosud nezavázalo.

Nutno podotknout, že Evropská komise vede jak s Maďarskem, tak i s Polskem řízení podle článku 7 smlouvy o EU kvůli porušování evropských hodnot.

Šéf maďarského kabinetu v debatě o podmínce dodržování (či spíše nedodržování?) evropských hodnot ráno pojmenoval svého protivníka. Je jím – opět – Nizozemec Mark Rutte.

„Nevím, z jakého osobního důvodu nizozemský premiér nenávidí mě nebo Maďarsko, ale útočí velmi hrubě. A jasně vyjadřuje, že vzhledem k tomu, že Maďarsko podle něj nerespektuje principy právního státu, musí být finančně potrestáno. To je jeho pozice, již nelze akceptovat, protože žádné rozhodnutí o tom, jak je na tom vláda práva v Maďarsku, nepadlo,“ řekl podle Politica Orbán.

Dost ústupků pro šetřivé

Kritiku si šéf nizozemské vlády Rutte vyslechl i napřímo. A to od svého italského protějšku Giuseppe Conteho, jak uvedl zdroj Politica obeznámený s děním za zavřenými dveřmi. „Ve vaší vlasti možná budete pár dní hrdinou, ale za několik týdnů budete hnán k odpovědnosti před všemi občany Evropské unie kvůli blokování adekvátní a efektivní evropské reakce,“ řekl údajně Conte Ruttemu.

Podle příznivců kompromisního návrhu Charlese Michela se šetřivým dostalo ze strany předsedy Evropské rady mnoha ústupků. Ať už jde o navýšení rabatů, zvýšení části příjmu z cel, kterou si země mohou ponechat, nebo třeba snížení podílu grantů v plánu obnovy. Podle západoevropského diplomata, zdroje Politica, už však nejde tolik o peníze jako o moc. Pokud by se výše grantů pohybovala pod 400 miliardami eur, bude to podle něj obrovský ústupek, což by mohlo vést k „drastické proměně rovnováhy moci“.

Foto: Profimedia.cz

Setkání šetřivé pětky.

Změny v návrhu potěšily zejména českého premiéry Andreje Babiše. Jak požadoval, změnil se klíč pro rozdělování grantů z fondu. Česko by mohlo z unijního fondu obnovy díky změně kritérií získat téměř o 2,8 miliardy eur (75 miliard korun) více než podle původního návrhu Evropské komise, uvedl premiér Andrej Babiš. Obecně by v případě odsouhlasení Michelova návrhu došlo k navýšení kohezní politiky o jednu miliardu eur (polovinu by dostaly méně rozvinuté regiony) a tři sta milionů eur by mohlo jít i na podporu regionů při opouštění fosilních paliv.

Dohoda se však podle Babiše zatím nerýsuje a hlavním sporným tématem sobotního jednání byla podmíněnost čerpání peněz respektováním vlády práva. „Ze všech zemí je to největší nárůst, to je velice dobrá informace,“ řekl novinářům v noci na dnešek Babiš.

Pokračování v pondělí?

Zatímco je vyjednávání navzdory pokročilé hodině v plném proudu, neúčastní se ho všichni zástupci členských států. Lucemburský premiér Xavier Bettel musel kvůli vládní schůzi zaměřené na koronavirovou krizi odletět domů, podle zdroje Politica se ale ještě v noci vrátí. Zatím ho zastupuje belgická premiérka Sophie Wilmesová.

Dává to tušit, jak už zdmi Evropské rady ostatně rezonuje, že se summit nejspíš protáhne ještě o jeden den, tedy až do pondělí. Novinářům to předběžně potvrdila finská premiérka Sanna Marinová.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované