Hlavní obsah

Infektoložka: Češi vakcínu na covid-19 nechtějí. Já se očkovat dám

Hostem speciální Výzvy byla primářka infekční kliniky Nemocnice Na Bulovce Hana Roháčová.Video: Seznam Zprávy

 

Reklama

aktualizováno •

Počty nakažených koronavirem rostou po stovkách, mluví se o druhé vlně nákazy. Dá se nárůst zastavit? A jak se nemoc od jara proměnila?

Článek

„Příliš jsme se ukonejšili. Otrnulo nám. Když to začalo vypadat v červnu dobře, tak naším hlavním tématem se stalo, kam pojedeme na dovolenou,“ hodnotí aktuální nárůst nakažených například virolog Libor Grubhoffer. Podle vicepremiéra Jana Hamáčka navíc přišly vládní zákazy příliš pozdě.

Zažíváme opravdu tzv. druhou vlnu koronaviru? Co vše dnes o nemoci už víme? Odpovídala primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce Hana Roháčová.

I sama primářka pražské kliniky ještě nedávno potvrzovala, že 80 procent pacientů má mírné nebo žádné příznaky a počet těch ve vážném stavu dramaticky nestoupá. To se ale podle vládního zmocněnce pro vědu a výzkum ve zdravotnictví Romana Prymuly může brzy změnit.

Jsou nemocnice na možný nárůst těžkých případů připraveny? A jak se proměnila léčba nemoci?

Celý rozhovor si můžete poslechnout v úvodním videu. Níže nabízíme výběr nejzajímavějších odpovědí:

02:00 Premiér Babiš minulý týden řekl, že situaci za vážnou nepovažuje. Každý den vám prý volá a sleduje počet hospitalizovaných. Vy ho tedy uklidňujete?

Určitě se nekloním k tomu, abychom vyvolávali nějakou hysterii. Ale neříkám, že jsem mu radila, aby uklidnil veřejnost, že situace není vážná. Jsme konfrontováni s novou situací. Situace celosvětově je závažná, nelze ji bagatelizovat.

04:00 Počty nakažených v Česku vyskakují po stovkách nových denně a to je teprve polovina září. Při pohledu na to, co teď prožíváme, dá se tedy mluvit o tzv. druhé vlně, o které hovoří profesor Prymula?

Nikde není explicitně stanoveno, kolik lidí musí být pozitivních, aby to byla druhá vlna. Ten nárůst tady ale skutečně je, léto bylo relativně klidové období. Češi se chovali podobně jako jiné národy. Chtěla bych říct, že je snadné pro veřejnost říct, že jsme našli viníka, ale ne vždy to tak je. Jestli to bylo kvůli tomu, že jsme nenosili roušky, nebo něčím jiným, je tam řada faktorů.

09:30 Dokážete si představit, že dojde k celostátní karanténě v Česku?

Ne, nedovedu si to představit a doufám, že k tomu nedojde. Jsou tam ekonomické dopady. Lidé to už takto špatně snáší. Snaha by měla být o to, abychom to šíření zpomalili.

12:00 Nebezpečí koronavirové pandemie se ukázalo tam, kde ho nezvládl nemocniční systém. Zatím stačí. Akutních lůžek na ARO a JIP je volná čtvrtina, plicních ventilátorů 58 % a 88 % technologie membránové oxygenace. Epidemiolog Roman Prymula řekl v ČT: Pokud by pokračovalo šíření jako doteď, může se stát, že se na limit dostaneme na konci října.

Současná čísla to neukazují. Kapacita dostatečná je s tím, že denně se monitorují čísla. Připravuje se i určitý transformační plán, že kdyby v jednom kraji byla lůžka zahlcena, přesunuli bychom pacienty jinam. Pravděpodobnost, že se dostaneme na limit celorepublikově je velmi malá.

14:00 Jste v nemocnicích připraveni na akutní nárůst?

Samozřejmě. Snaha je, aby každá nemocnice měla kapacitu. Doufám, že k naplnění kapacity nedojde. Může k tomu dojít, ale to mě tlačíte ke spekulacím. Nemyslím si, že je někdo schopen říct, že se za měsíc vrátíme zpátky na jaro. Kdyby k tomu mělo dojít, zastavila by se operativa, plánované výkony a kapacity by se přesunuly tam. Lze to udělat ve velmi krátké době.

18:00 Řekla byste, že počet pacientů s vážným průběhem je nižší než na jaře?

V současné době jich máme zhruba ke dvacítce, na jaře jsme jich měli u nás v nemocnici i přes padesát. Uvádí se běžně, že u dospělých je až 50 % bezpříznakových, 80 % má mírné příznaky a 20 % má průběh těžší a potřebuje lékařský zásah. Lidé, kteří mají jiné přidružené nemoci, tak je tam průběh těžší.

21:00 Co znamená bezpříznakový nemocný? Můžu mít snad chřipku nebo rýmu bez příznaků a jsem přitom opravdu nemocný nebo snad zdravý?

To není jenom u covidu. Třeba u klíšťové encefalitidy existuje malé procento lidí, kteří vůbec nevědí, že tu nemoc prodělali. Virus se dostane na sliznice, jeho množení se tam zastaví a ten člověk nic nepociťuje. Důvodů je zřejmě celá řada. S největší pravděpodobností je to virová nálož a obranyschopnost člověka.

24:00 V čem je chřipka méně závažné onemocnění, že se při ní nedělají větší opatření?

Chřipka je velmi závažné onemocnění. Ale je pořád poměrně podceňované a to není dobře. V loňském roce byly popsány i úmrtí u dětí. Nešíří se bezpříznakově a reprodukční číslo je menší, ale lidé to mohou přecházet. Když je velká chřipková epidemie, tak to také zahlcuje jednotky intenzivní péče. Teď je obava, že se to spojí najednou.

27:00 Dá se říct, že je vir méně nebezpečný než na jaře?

To se takto říct nedá. Není ani více, ani méně nebezpečný.

28:00 Jaká je smrtnost koronaviru?

Já jsem si počítala u našich pacientů od jara a tam to číslo vyšlo úplně úžasné, protože to bylo asi 1,5 %. I pokud se podíváme na celková čísla, tak ta úmrtnost je zatím nízká. Doufám, že to tak zůstane. Úmrtí mladého zdravého člověka je zcela výjimečné, nám se to naštěstí nestalo nikdy.

30:00 Jaké jsou teď příznaky koronaviru? Rozšířilo se to nějak?

Horečka, zvýšená teplota, kašel. Posléze dušnost, ztráta čichu a chuti. Bolesti hlavy a bolesti kloubů. Kromě toho čichu je to podobné jako u jiných respiračních onemocnění. Je pravda, že někteří nemocní si na ztrátu čichu stěžují i několik měsíců. Z hlediska dlouhodobých následků prosakují nějaké informace o postižení srdce, cév a mozku. Budou se objevovat následky na plicích.

36:00 Byla byste pro další, přísnější opatření?

Určitě bych nebyla pro to, aby se roušky nosily na ulici. Chovejme se zodpovědně, ale snažme se přiblížit k tomu standardu. Zakázat restaurace? To si pak musíme uvědomit, jestli nebudou ekonomické dopady horší.

38:00 Jsme odstrašující příklad pro ostatní? Je to tím, že lidé zvlčili?

Já ten nárůst přičítám vývoji viru. Není potřeba hledat viníka, v tomhle případě ho asi nenajdeme.

39:00 Pokud virus nějakým způsobem zmutuje, hrozí, že nebudeme mít vyhráno?

Zatím žádná globální epidemie a bylo jich spousty, tak to lidstvo nikdy nezdecimovala. Určitě budeme rádi, když budeme mít vakcínu, ale průzkumy ukazují, že ji v Česku chce zhruba 30 až 40 procent lidí. Takže to není tak, že bychom stáli v zástupech. Já bych si ji aplikovat nechala, uvidíme jakou pochopitelně. Doporučila bych to i kolegům i sestřičkám. To ale stejně bude otázka nejdřív příštího roku. Já si myslím, že se nestane to, že virus zmizí. On tu bude, ale bude vyhasínat, nebude už moci vyvolat ty exploze. Nevím ale, jak dlouho to vyhasínání bude trvat.

Reklama

Doporučované