Hlavní obsah

Otec Denisovan, matka neandertálka. Vědci mají důkaz o mezidruhovém křížení našich předků

Foto: es.wikipedia.org/Thilo Parg

Nález prstní kůstky v sibiřské jeskyni Denisova z roku 2008.

Skupina vědců na Sibiři objevila pozůstatky dívky, která byla křížencem neandertálců a denisovanů. Objev potvrzuje dlouhodobou teorii mezidruhového křížení předchůdců moderního člověka.

Článek

Denisované a neandertálci, dávno vyhynulí příbuzní moderních lidí, měli k sobě mnohem blíž, než se doposud vědělo. Vědci nyní vůbec poprvé objevili důkaz, že byli s to spolu plodit děti. Z minulosti jsou přitom známé poznatky o křížení zástupců homo sapiens jak s denisovany, tak s neandertálci. Podle odborného časopisu Nature vědci našli kůstku dívky, která se narodila před zhruba 50 tisíci lety ze vztahu mezi denisovanským otcem a neandertálskou matkou.

Nový objev vychází z nálezu půldruhého centimetru dlouhé kůstky, u níž výzkumníci nemohli na první pohled říci, zda patří hominidovi, nebo zvířeti. Kůstka se našla v roce 2012 v jeskyni v pohoří Altaj na Sibiři nedaleko hranic mezi Ruskem a Mongolskem. Podle vědců patřila dívce ve věku nejméně 13 let. Buď šlo o část stehenní či pažní kosti, nebo holeně.

Kůstka se našla v jeskyni Denisova, která už vydala jiná svědectví o existenci druhu pralidí, jimž byl podle toho přiřazen jejich název. Analýzou posledního nálezu se podařilo rozlišit chromozomy, které dívka zdědila po svém otci a matce. Vědci z kůstky podle listu The Independent také zjistili, že dívčin otec byl též potomkem neandertálců a denisovanů.

„Je to poprvé, co jsme objevili přímého potomka obou těchto skupin,“ řekla Viviane Slonová z Ústavu evoluční antropologie Maxe Plancka v Lipsku, který se na výzkumu podílel. Podle ní se dávno předpokládalo, že se obě skupiny také dostávaly do intimního styku, zatím ale chyběl důkaz.

„Nejprve jsem si myslel, že v laboratoři došlo k chybě,“ řekl švédský badatel Svante Pääbo, který se výzkumem denisovanů podrobněji zabývá. Když opustili Afriku, rozptýlili se neandertálci po Evropě a západní Asii, zatímco denisované se přestěhovali do východní Asie.

Naši předci nebyli rasisté

„Neandertálci a denisované možná neměli mnoho příležitostí se potkat, ale když už k tomu došlo, nezdá se, že by proti sobě měli nějaké předsudky,“ poznamenal s humorem. „Museli mít mnohem častější styk, než jsme předtím předpokládali, jinak bychom neměli takové štěstí,“ dodal. Profesor Mark Thomas z Londýnské univerzity, který se zabývá evoluční genetikou, k objevu dodal, že naši předchůdci nebyli rasisté a měli bychom si z nich vzít příklad.

Druh homo se před 400 tisíci až 500 tisíci lety rozdělil na denisovany, neandertálce a homo sapiens, předchůdce současných lidí. Neandertálci vyhynuli asi před 40 tisíci lety, denisované zhruba před 30 tisíci lety, v obou případech z dosud neznámých důvodů. Své stopy ale díky křížení zanechali i v genetické výbavě moderních lidí. Například asi pět procent genomu dnešních původních obyvatel Austrálie či lidí z Papuy-Nové Guineje pochází právě od denisovanů.

Reklama