Hlavní obsah

Otočka ministra obrany. Zbraně do rukou občanů, útoky se množí, řekl

Foto: Profimedia.cz

Ministr obrany Lubomír Metnar si myslí, že lidé mají mít Ústavou zaručené právo se bránit se zbraní.

19. 7. 16:07

Lubomír Metnar hlasoval pro úpravu Listiny základních práv a svobod, která mluví o právu bránit se se zbraní v ruce. Prý se množí případy individuálního násilí. Policejní data ale ukazují opak.

Článek

Vláda se v pondělí souhlasně postavila k senátnímu návrhu ústavního zákona, který do Listiny základních práv a svobod zakotví právo bránit sebe i jiné se zbraní.

Bylo to překvapivé, protože většina ministerstev ještě předtím zastávala neutrální nebo záporný postoj.

Jedním z ministrů, kteří najednou otočili, byl ministr obrany Lubomír Metnar, kterého do vlády nominoval jako zástupce hnutí ANO Andrej Babiš.

„I přes zhoršující se bezpečnostní situaci ve světě patří Česká republika stále mezi nejbezpečnější země. Množí se ale případy individuálního násilí a útoků,“ řekl Seznam Zprávám Metnar ke své názorové otočce.

Na to, že Česko se řadí k nejbezpečnějším zemím světa, upozornil v debatě o právu na zbraň i ministr kultury a bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Ten však právě proto hlasoval proti senátnímu návrhu. „Nestojím o to, aby u nás nosili lidé na shromážděních automatické zbraně, jako to někdy vidím v USA. Sdílím původní názor ministryně spravedlnosti Marie Benešové, že podobná úprava listiny je nadbytečná. Mrzí mě, že tento názor změnila. Já svůj názor držím celou dobu stejný,“ napsal Zaorálek na Twitter.

Ministr Metnar navíc hovoří o rostoucím počtu individuálního násilí a útoků. Kde na to přišel, není jasné, člen vlády nominovaný hnutím ANO svůj argument nijak nedoložil.

Podle policejních dat, která mají Seznam Zprávy k dispozici, vychází, že v roce 2019 (1. 1. 2019-30. 6. 2019) bylo 7343 případů trestné činnosti, které jsou evidovány pod individuálním násilím.

V tomto roce od prvního ledna do konce června bylo 6450 případů, což je téměř o tisíc méně.

„Evidujeme mírný pokles, který může být vysvětlen například krizí spojenou s koronavirem a omezením volného pohybu osob,“ řekl Seznam Zprávám mluvčí Policie České republiky Ondřej Moravčík.

Vzhledem k Metnarově argumentaci je pak důležitá další věta tohoto policejního mluvčího: „V předcházejících letech 2017, 2018 a 2019 byl nápad těchto trestných činů obdobný a osciloval kolem hodnoty 7300 skutků,“ řekl Seznam Zprávám.

Tedy: nic se podle policejních čísel „nemnoží“. Případů evidovaných jako individuální násilí nepřibývá.

Populismus a chaos

Postoj politiků, jako je ministr Metnar, k ústavnímu právu na zbraň pak někteří ústavní právníci vnímají jako populistický.

„Vláda chce změnit něco, co vlastně funguje. Je to podle mě Metnarův populistický důvod, protože v Česku máme aktivní menšinu, která drží palné zbraně a neoprávněně se bojí, že do budoucna by to mohlo být omezené,“ řekl Seznam Zprávám ústavní právník Ondřej Preuss.

Kabinet hnutí ANO a ČSSD tak chce podle něj jenom získat jednoduché politické body.

Změna ústavního zákona by navíc podle ústavního právníka Jana Wintra přinesla zmatek v právním řádu a navíc by podle něj z listiny plynul jen požadavek na zachování minimálního standardu ochrany práva bránit se zbraní.

„Toto právo je ale už zakotveno v institutech oprávněného použití zbraně, krajní nouze, nutné obrany. Vytváří to tedy zmatek, proč se něco, co už máme zakotveno v trestním zákoníku, dá na ústavní úroveň. Prakticky to tedy neznamená nic, ale udělá to zmatek,“ řekl Seznam Zprávám ústavní právník Jan Wintr.

„Nikomu změna nepomůže, vláda tím chce mylně přesvědčit laickou veřejnost, že přijetí návrhu ústavního zákona rozšiřuje meze nutné obrany, ale tak to není,“ doplnil Preuss.

Lubomír Metnar argumentuje také tím, že ústavní zakotvení práva na nutnou obranu se zbraní by bylo symbolickým zdůrazněním ochrany základního lidského práva, kterým je právo na život.

Symbolické vepsání do Listiny základních práv a svobod ale podle Wintra není namístě. Ústavní zákony by podle něj neměly být doplňovány symbolickými texty.

„Ústavní změny se musí dělat promyšleně, ústavní zákony mají být stabilní a neměly by být zatěžovány symbolickými texty jako je tento návrh,“ vysvětlil Wintr. „Ústavní pořádek bychom měli měnit v případě, kdy to je naprosto nezbytné. Ne kvůli sbírání politických bodů,“ uzavřel Preuss.

Listina základních práv a svobod se za posledních třicet let měnila pouze jednou, a to v roce 1998, kdy formou ústavního zákona politici prodloužili lhůtu, po kterou lze zadržovat podezřelého: z 24 hodin na 48 hodin. K této změně ale panovala podle Preusse celospolečenská shoda - na rozdíl od změny, která je navrhována aktuálně.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené