Hlavní obsah

Paličák, který si nebral servítky. S Kuberou odchází z politiky vtip i vytrvalost

Foto: Profimedia.cz

Nepoddajný milovník cigaret bránil svoje právo na kuřáckou neřest i na sobotním kongresu své ODS.

20. 1. 15:15

Ještě v sobotu bavil své stranické kolegy na kongresu ODS svými pověstnými průpovídkami o kouření. O dva dny později přišla šokující zpráva, že Jaroslav Kubera náhle zemřel.

Článek

Pro bojovníky proti kouření musel být něco jako noční můra. Když býval Jaroslav Kubera ještě prostým členem Senátu a domluvili jste si s ním v horní komoře rychlou schůzku, přijal vás v tamní restauraci s dýmající cigaretou v ruce. S naprostou samozřejmostí a bez ohledu na to, že oficiálně se tam kouřit nesmělo.

Kouření věnoval Kubera i úvod svého posledního veřejného vystoupení na sobotním sněmu ODS. Postěžoval si, že nachodil kilometry, protože musel kouřit venku. „Já jsem tady dneska mnohé slyšel o tom, jaká jsme konzervativní strana a co musíme, jak musíme o tu svobodu bojovat, ale zřejmě jenom o svobodu některých,“ postěžoval si delegátům.

Odhodlání nepodrobit se protikuřáckému tažení, kterým Kubera u veřejnosti proslul asi nejvíc, bylo ve skutečnosti osobitým projevem jeho důležité vlastnosti – svéhlavosti, s níž vyčníval nad většinu ostatních.

Možná nesplňoval všechny parametry státníka. I jeho novoroční projevy ve funkci předsedy Senátu naznačovaly, jako by se mu do takové polohy ani nechtělo, a raději si dál lebedil v roli ironického glosátora, díky níž měl vždycky pověst tak trochu „kašpárkovského“ politika.

Odchod Kubery ale není pro českou politiku ztrátou především v tom, že přichází o jednoho z mála výraznějších matadorů, kteří si uměli udělat srandu ze soupeřů i sami ze sebe. Chybět bude právě určitý druh paličatosti, kterou Kubera zosobňoval.

Naposledy se projevila v jeho rozhodnutí navštívit letos Tchaj-wan.

Z plánu vyrazit na ostrov, který komunistická Čína považuje za svoji provincii, ho mnozí odrazovali. Nejdůrazněji prezident Miloš Zeman, podle něhož by Peking mohl zareagovat omezením hospodářských vztahů. Kubera, který si jinak v lecčems se Zemanem rozuměl, ale hlavu státu poslechnout nehodlal.

„Při vší úctě, Čína je významná země, má velké úspěchy, ona a ani pan prezident ale nebudou rozhodovat o tom, kam já pojedu, nebo nepojedu. To je základní princip. Jsem svobodomyslný člověk, není důvod, proč bych to neudělal,“ řekl Kubera týdeníku Respekt.

Díky této neústupnosti, při které nepochybně čelil silnému protivětru (v případě cesty na Tchaj-wan jistě nefoukalo jenom z Hradu), možná Kuberovi ani nemusí být po smrti příliš vyčítáno, že při svém oblíbeném špičkování občas přestřelil a někoho urazil. Například, když o bojovnicích za ženskou rovnoprávnost mluvil jako o „neukojených feministkách“.

Velmi rád provokoval a některými svými nápady vyčníval i z řad ODS. Občas také nebylo jasné, zda něco myslí vážně, nebo vtipkuje – třeba když podpořil zvýšení rychlosti na dálnicích až na 160 kilometrů za hodinu nebo když vyzýval automobilky, aby platily takzvané šrotovné místo státu.

Svůj širší záběr, kterým se vymykal představě tradičního „suchého“ politika, prokazoval i tím, že se nebál nových výzev. Ve filmu Toman o někdejším komunistickém rozvědčíkovi se Kubera zhostil role československého prezidenta Edvarda Beneše. A zahrál jej velmi zdařile.

Další poměrně vzácnou devízu, kterou Kubera v politice zosobňoval, byla zkušenost úspěšného komunálního politika. Starostou, respektive primátorem severočeských Teplic byl celých 24 let, od roku 1994 do roku 2018. I jako správce města tradičně vyčníval neotřelými nápady. Například když prosazoval, aby město uklízelo v zimě chodníky za majitele domů i přesto, že to podle zákona byla jejich povinnost.

V čele Teplic si dokázal uhájit celkem čistý štít, což v regionu nebylo zdaleka běžné. Po vstupu Česka do Evropské unie na rozdíl od svých kolegů odolal lákadlu dotací a nezabředl se svým městem do korupčních afér. Obklopený figurami, jako byl někdejší starosta Chomutova Alexandr Novák, nebo podobnými „zlatokopy“ z Mostu či Ústí nad Labem dokázal Kubera manévrovat i bez dotací. Popularitu si u místních přitom udržel i v dobách, kdy měla ODS téměř na kahánku.

Rodák z Loun po maturitě studoval matematiku a zahraniční obchod, studia ale nedokončil. Koncem 60. let, kdy byl také krátce členem komunistické strany, pracoval v podniku Sklo Union Teplice. Poté zůstal 21 let věrný teplickému Elektrosvitu. V roce 1990 se stal tajemníkem městského úřadu v Teplicích, následně byl starostou a primátorem. Senátorem byl nepřetržitě od roku 2000. Předsedou horní komory byl zvolen v listopadu 2018. Kubera byl ženatý, s manželkou měli dvě dcery.

V únoru by se dožil 73 let.

Reklama

Doporučené