Hlavní obsah

Patologie vysokých škol. Těsně před státnicemi končí tisíce studentů

Foto: Profimedia.cz

Pokud už studenti klepou na bránu absolutoria, neměla by je vysoká škola systematicky posílat pryč, myslí si ministerstvo školství.

26. 1. 18:00

Na veřejných vysokých školách skončí ve třetím nebo čtvrtém ročníku 7,3 procenta bakalářských studentů. „To už není v uvozovkách selhání toho člověka, ale spíš školy,“ myslí si náměstek pro vysoké školství na MŠMT Pavel Doleček.

Článek

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích (VŠTE) se specializuje na propojení výuky s praxí. V tom patří mezi nejlepší v republice. Je totiž jednou ze dvou profesně orientovaných vysokých škol. Společně s Vysokou školou polytechnickou Jihlava (VŠPJ) vzdělávají hlavně odborníky pro region.

VŠTE je ale zvláštní ještě něčím, a to vysokou studijní neúspěšností. Celkově však nijak nevybočuje z čísel ostatních institucí. Na škole nebylo zdárně ukončeno 65 procent studií, která byla zahájena v roce 2014. To VŠTE řadí až na deváté místo mezi veřejnými vysokými školami. Nejvyššího čísla dosahuje Technická univerzita v Liberci se 71 procenty. I příbuzná VŠPJ má neúspěšnost okolo 68 procent.

Jenže na ostatních školách studenti končí většinou v prvním ročníku. Buď studia uzavírají úplně nebo přecházejí na jiný obor či školu. Na VŠTE ale vypadávají až ve třetím nebo čtvrtém ročníku (čtyřleté stavební obory), případně prodlouženém roce studia, tedy ve chvíli, kdy by měli už naopak státnicovat a získávat tituly. Na veřejných vysokých školách skončí v této fázi 7,3 procenta studií. Na VŠTE ale více než třikrát tolik – 23,1 procenta.

Patologie systému

To je obrovský problém, který vnímá i ministerstvo školství. Nejenže jde o zbytečný výdaj pro státní rozpočet, ale je to tragédie i z pohledu studenta, který tři roky studoval zbytečně.

„Nejvíce mě trápí odchody před státnicemi. Jestli něco považuji za největší patologii celého systému, tak to je nechat studenta ve studiu tak dlouho, až ho připustí i ke státnicím a od nich ho vyhodí,“ vadí tento postup náměstkovi ministra školství pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu Pavlu Dolečkovi.

Podle VŠTE je odliv studentů ve vyšších ročnících způsoben hlavně odchody do zaměstnání. Podnikům se totiž zoufale nedostává techniků a rády vezmou studovaného člověka i bez titulu. S tím se potýkají i další technické obory.

Na druhou stranu si ale škola zakládá i na náročných státnicích.

„Za velmi zásadní chápeme především důraz na státní zkoušky a obhajobu kvalifikačních prací, které nepovažujeme za společenské setkání a prostou diskusi přítomných aktérů,“ vysvětluje ředitel pro administraci studia a celoživotní vzdělávání VŠTE Lukáš Polanecký.

Ministerstvo školství to ale vidí jinak. Pokud už studenti klepou na bránu absolutoria, neměla by je vysoká škola systematicky posílat pryč.

„To už není v uvozovkách selhání toho člověka, ale spíš školy. Pokud ho tři roky nechá studovat a neprojde až u státnic, tak je něco špatně v nastavení kurikula a ve způsobu, jakým je výuka zprostředkovávána,“ dodává Doleček.

Není to ale problém jen VŠTE. Kolem 15 procent bakalářských studií je uzavřeno ve třetím nebo dalším roce také na Přírodovědecké fakultě Univerzity Hradec Králové, Fakultě umění a designu Univerzity J. E. Purkyně nebo Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy.

V případě VŠTE ale může kromě zaměstnávání studentů a obtížných státnic hrát roli i velká prostupnost studia. Až do letoška tamním studentům pro postup do dalšího ročníku stačilo, aby si zapsali určitý počet předmětů. Řada z nich tak sice studiem procházela, ale neměla splněné povinné předměty, a školu tak opouštěla až po několika letech. Uchazečům přijatým loni už ale pro pokračování do dalších ročníků nebude stačit, aby si předměty jen zapsali, ale také je úspěšně završili.

Ministerstvo školství se v posledních letech na studijní neúspěšnost zaměřuje. Od roku 2018 je na tuto statistiku vázána i část rozpočtu vysokých škol v takzvané výkonové části. Ministerstvo na základě ní vyplácí 14 procent všech prostředků.

Až na umělecké školy je jedním z výkonových ukazatelů, podle kterého se peníze rozdělují, i úspěšnost studentů. V případě univerzit ovlivňuje celkovou přidělenou částku z 15 procent, u neuniverzitních škol – VŠPJ a VŠTE – dokonce ze 40 procent. Ze souboje Jihlavy a Českých Budějovic vychází v tomto ohledu lépe VŠTE. I když má problémy s odcházejícími studenty před státnicemi, celkovou neúspěšnost má o pět procent nižší než jihlavská vysoká škola.

Reklama

Doporučené