Článek
Pivoňky pocházejí z Botanického ústavu (BÚ) Akademie věd ČR, jejich šlechtění trvalo desítky let. Na jaře si je lidé mohou prohlédnout v nově vybudované expozici Botanické zahrady v Průhonicích. Botanický ústav ČTK o registraci informoval v dnešní tiskové zprávě.
Odrůdy, nově zařazené na seznam registrační autority American Peony Society, ústav řadí do dvou sérií. V první jsou odrůdy pivoňky čínské, které nesou jména manželek Karla IV. – Blanka z Valois, Anna Falcká, Anna Svídnická a Alžběta Pomořanská. Odborníci je tak nazvali v roce 2016 u příležitosti 700. výročí panovníkova narození. Druhá série čítá hybridní rostliny s velkými, jednoduchými šálkovitými květy, barvou i tvarem podobné zahradním mákům.
„Svítivě červená pivoňka, která barvou i tvarem květu připomíná vlčí mák, byla často zobrazována francouzskými impresionisty, odtud její název ‚French Poppy‘. Dala tak základ makové sérii, příbuzným hybridům, které se ale již odlišují barvou,“ uvedl vedoucí Botanické zahrady v Průhonicích Pavel Sekerka. Zahrada je součástí Botanického ústavu. „Zajímavou rostlinou je také Chlupáček, hybridní bylinná pivoňka, která má v mládí hustě chlupatou horní stranu listu, list má šedou barvu, což vynikne především za rosy,“ upozornil botanik.
Sekerka také řekl, že dokumentaci potřebnou pro registraci do mezinárodní databáze odrůd se podařilo zkompletovat díky Národnímu programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin, kam byly české odrůdy pivoněk zařazeny. Odborníci potřebovali například přesnou charakteristiku a fotodokumentaci odrůd. Podle zástupců ústavu je registrační proces u pivoněk poměrně přísný a vyžaduje detailní a nezaměnitelný popis odrůdy.
Se šlechtěním pivoněk v Průhonicích začala v 80. letech Uljana Blažková. Podle ústavu měla v té době k dispozici rozsáhlý sortiment průhonické kolekce z roku 1963, jejíž základ tvořila matečnice Dendrologické společnosti zakoupená v meziválečném období. Blažková mohla kromě historických odrůd využít i plané druhy a také v té době nejnovější hybridní odrůdy. Podle ústavu vzešlo z této experimentální práce několik zajímavých semenáčů srovnatelných se špičkovými odrůdami. Po Blažkové experimentální křížení pivoněk „převzal“ právě Sekerka, který se jím zabývá i v současnosti.
