Hlavní obsah

Po stopách Jana Kotěry: 12 skvostů i neznámých staveb

Foto: CzechTourism, Upvision, Seznam Zprávy

Muzeum východních Čech v Hradci Králové patří k vrcholům Kotěrovy tvorby.

Reklama

18. 10. 13:30

Česko si letos řadou kulturních akcí připomíná zakladatele české moderní architektury Jana Kotěru – narodil se před 150 lety. Seznam Zprávy se vydaly po stopách jeho mistrovských děl a také staveb, které patří k nejméně známým.

Článek

Brněnský rodák Jan Kotěra vyrazil na konci 19. století za studiem architektury do Vídně. Trefil se do převratné doby, kdy se vedle doznívajícího klasicismu rodila secese. Zároveň ho ovlivnil i modernismus Otto Wagnera. To vše se smísilo v jeho stylu, který ovlivnil celou českou architektonickou generaci. Architekt a vysokoškolský profesor Kotěra čerpal i z hnutí Arts and Crafts, od něhož převzal hrázdění a anglické halové interiéry.

Peterkův dům na Václavském náměstí

Foto: Filip Grygera, Seznam Zprávy

Peterkův dům v dolní části Václavského náměstí patří k prvním českým secesním stavbám.

Kotěrovou první prací po návratu do Čech se v roce 1900 stalo průčelí Peterkova domu na Václavském náměstí v Praze, s výzdobou od Stanislava Suchardy. Byla to jedna z prvních ukázek secesní architektury v českých zemích. Spolek Mánes ho velebil, ale starší architekti a nacionalisté se na něj jako na stavbu s rakouskými vlivy a střídmou zdobností dívali skrz prsty. V domě bydlel bankéř Lev Peterka a Kotěra navrhl i část interiéru.

Letní dům Peterkových v Roztokách

Foto: Filip Grygera, Seznam Zprávy

Secesní výzdoba a plochá střecha domu v Roztokách je vliv rakouského architekta Otto Wagnera.

V roce 1902 architekt projektoval několik venkovských domů. Téměř neznámý a stylově výjimečný je letní dům opět pro Lva Peterku a jeho ženu Františku v Roztokách u Prahy. Po rekonstrukci do původního stavu ho nedávno znovuobjevil a popsal v Lidových novinách historik architektury Zdeněk Lukeš. Stavba má secesní fasádu a na tu dobu neobvyklou plochou střechu, což je vliv Otto Wagnera. Dům byl dlouho přestavěný k nepoznání, poslední majitelé ho jako zázrakem vyloupli ze skořápky.

Tonderova vila u rakouského Wolfgangsee

Foto: Shutterstock.com

Letní vila advokáta Tondera stojí v Rakousku přímo na břehu jezera Wolfgangsee nedaleko Salcburku.

Ferdinand Tonder byl známý advokát, právní zástupce následníka rakouského trůnu Františka Ferdinanda a kulturní mecenáš. Kotěru si nejprve najal na interiér pražského uměleckého salonu, poté si od něj nechal navrhnout i dům v rakouském Sankt Gilgen u jezera Wolfgangsee. Dům z roku 1906 má typické znaky kotěrovských hrázděných vil. Později prošel úpravami – přibyl komín a vikýř, arkýř je zvětšený a část průčelí přišla o hrázdění.

Vršovická vodárna v Braníku

Foto: ČTK/Fotobanka ČTK/Štěrba Martin, ČTK

Součástí pražské Vršovické vodárny je nejen známá věž v Michli, ale také areál v Braníku.

Dost proslulá je Kotěrova vodárenská věž v pražské Michli, součást Vršovické vodárny. Do jejího komplexu ve stylu geometrické secese patří i areál v Braníku se studnami, úpravnou vody, obytným dvojdomkem a provozní budovou, jenž byl dokončen v roce 1907. I ten pochází z rýsovacího prkna Jana Kotěry, i když ho ještě rozšířil stavební inženýr a hydrolog Jan Vladimír Hráský. Vodárna s velkým podílem cihel na fasádách fungovala do roku 1975, dnes je tu kavárna a volnočasové centrum.

Národní dům v Prostějově

Foto: Shutterstock.com

Národní dům v Prostějově má ještě bohatou secesní výzdobu, ale architekt už na něj použil i modernistické hrubé omítky.

Poslední Kotěrovou stavbou s bohatým secesním zdobením je Národní dům v Prostějově z let 1905–1907. Ve společenském a kulturním centru byly přednáškové sály, divadlo, restaurace a kavárna. Na výzdobě se podíleli Stanislav Sucharda, Bohumil Kafka, František Kysela či Jan Preisler. Od Kotěry je i pomník mecenášů stavby, manželů Vojáčkových, před budovou. Za druhé světové války přišel Národní dům při přestavbě o většinu secesních prvků, během několika rekonstrukcí se na něj vrátily.

Krausova vila v Bubenči

Foto: Foto: Filip Grygera, Seznam Zprávy

Krausova vila od Jana Kotěry v pražské Bubenči je méně známou ze dvou vil stejného názvu v této čtvrti.

Málo známá je Krausova vila v pražské Bubenči z let 1907–1908. Řadí se už k vrcholné etapě architektovy tvorby – modernismu, který byl ovlivněný i Frankem Lloydem Wrightem. Kotěra používal hrubé omítky, dekor významně ustoupil a zachoval se hlavně v práci s cihlami. Dům s velkými vikýři a pergolou před vchodem má na nároží reliéfy od Stanislava Suchardy, jemuž Kotěra navrhl i nedaleký dům s ateliérem. Vila dnes slouží diplomatům.

Vodárenská věž v Třeboni

Foto: Shutterstock.com

Kromě proslulejší vodárenské věže v Praze Kotěra postavil i podobnou v Třeboni.

Zkušenosti s Vršovickou vodárnou Jan Kotěra zúročil ve stavbě vodárenské věže v Třeboni v roce 1909. Dominanta východní části města ve stylu geometrické moderny fungovala až do 60. let. Má konstrukci z režného zdiva, z něhož architekt vytvořil i pilastry – náznaky sloupů jako odkaz na klasicismus. V horní betonové části je dnes galerie buddhistického umění.

Muzeum v Hradci Králové

Foto: CzechTourism, Upvision, Seznam Zprávy

Dříve se velké veřejné budovy stavěly jako symetrické, secese a modernismus už se tohoto pravidla nedržely.

K vrcholům Kotěrovy tvorby patří dnešní Muzeum východních Čech v Hradci Králové. První variantu projektu navrhl Kotěra v roce 1907, ale kvůli přílišné zdobnosti se městu zdála drahá. Autor tedy návrh zjednodušil a stavělo se až podle třetí verze v letech 1909–1913. Monumentální stavba v duchu geometrické moderny s lucernou na střeše má ve výzdobě secesní prvky. Symetrické vstupní průčelí, které připomíná otevřenou knihu, lemují stupňovité pilíře a velké alegorické sochy Umění a Průmyslu.

Mozarteum v Praze

Foto: Filip Grygera, Seznam Zprávy

Mozarteum na Novém Městě pražském má v sobě modernistické odkazy na klasickou architekturu.

Motiv stupňovaného ústupu fasády Kotěra zopakoval na dalších stavbách. Nejprve na hotelu Grand v Hradci Králové a pak na činžovním domě nakladatele hudebnin Urbánka v pražské Jungmannově ulici – Mozarteu. Uvnitř stavby, otevřené roku 1913, byla i koncertní síň, později divadlo E. F. Buriana D 34. Drobným režným zdivem zdobená fasáda je dělená na tři vertikální pole. S každým patrem ustupuje o jeden stupeň do hloubky a o stejný se zároveň zužuje každé z polí. Vše je uzavřeno v betonovém rámu.

Nový a Starý zámek v Ratboři

Foto: Den architektury 2021, Seznam Zprávy

Nový zámek v Ratboři, dnes hotel Chateau Kotěra, byl letos i součástí akcí ke Dni architektury.

Už první Kotěrovou realizací byly úpravy zámku Červeného Hrádku u Sedlčan. Po 20 letech na to architekt navázal prací pro cukrovarnickou rodinu Mandelíků v Ratboři u Kolína. V letech 1911–1913 jim postavil Nový zámek – symetrickou dvojvilu s klasicistním uspořádáním, ale strohým modernistickým kabátem. Dvě boční křídla mají v hlavním průčelí trojúhelníkové štíty, centrální část zakončuje kupole. Dnes je uvnitř hotel. Architekt pak renovoval i sousední Starý zámek s prvky gotiky, baroka a stylů 19. století – přistavěl k němu nové křídlo a zimní zahradu.

Baťovský domek ve Zlíně

Foto: Filip Grygera, Seznam Zprávy

Čtyřdomky od Jana Kotěry byly vůbec první baťovské domky, zachoval se pouze jediný.

Když chtěl Tomáš Baťa stavět domky pro zaměstnance, nejprve oslovil Jana Kotěru, se kterým měl zkušenost při stavbě vlastní vily. Architekt pro něj v roce 1918 postavil jednu ulici domků v dnešní čtvrti Letná. Měly tvar vilek s mansardovými střechami, což Baťovi přišlo moc drahé a stylově okázalé. Kotěra mu proto doporučil svého žáka Františka Gahuru, který si pak Baťu získal funkcionalismem. Při bombardování zlínské továrny za druhé světové války dostaly zásah i Kotěrovy domky, ale jeden se zachoval.

Právnická fakulta Univerzity Karlovy

Foto: Profimedia.cz

Právnická fakulta v Praze měla mít původně zrcadlově obrácený protějšek.

Ke konci života Kotěra tíhl k neoklasicismu a uplatnil ho i na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Na projektu architekt pracoval už od roku 1907, původně to měla být centrální budova české univerzity. Naproti ní měla stát zrcadlově obrácená německá univerzita, po vzniku Československa se však od ní upustilo.

Finální Kotěrův projekt je z roku 1922, ale stavělo se až po jeho smrti, v letech 1926–1931. Ve stavbě s velkým trojúhelníkovým štítem se nedávno konala i volební superdebata České televize.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované