Hlavní obsah

Podvodníci fingovali zranění, pojišťovny obrali skoro o 100 milionů

Pojišťovací agenti a lékaři na severu Čech obrali pojišťovny o 38 milionů korun za fiktivní úrazy, na západě Čech o skoro 50 milionů. Teď stojí před soudem.

Reklama

Deset tisíc za léčení fiktivního úrazu, dvacet tisíc za fiktivní operaci, tisícovka za rehabilitaci, která se nikdy nestala. Takové částky vyplácel liberecký pojišťovací agent spřáteleným lékařům a sestrám, kteří mu pomohli vylákat skoro 40 milionů korun od pojišťoven. Organizovaná skupina 21 lidí stane před pardubickým krajským soudem. Stejný případ už naplno běží u krajského soudu v Plzni, kde podobná skupina měla pojišťovny obrat o více než 50 milionů.

Článek

Mladý muž se zraněným kolenem absolvoval devět vyšetření na magnetické rezonanci s devíti různými kartičkami pojištěnců, kterým pojišťovny vyplatily desetitisíce korun na úrazovém pojištění sjednaném před několika měsíci. Žádanku na vyšetření vypsal spřátelený lékař, který zraněné osobně nikdy nepotkal, ale „léčil“ je tak, aby z úrazové pojistky získali maximum. To je jen jeden z téměř tří set případů velkého pojistného podvodu, policisty pojmenovaného Medical, který se v lednu po pěti letech vyšetřování dostává před soud.

Spisový materiál má přes 77 tisíc stran, policisté ho na státní zastupitelství museli dopravit nákladním automobilem, samotná obžaloba, kterou bude státní zástupce nejspíš číst několik dnů, má úctyhodných 1069 stran. Kvůli velkému počtu obviněných musí soud případ projednat v Hradci Králové, protože pardubický krajský soud nemá dostatečně velkou jednací síň. Policistům s rozkrytím pomohly nejen odposlechy, ale například i třídní kniha jednoho ze „zraněných“.

Pojišťovací agenti, lékaři a rehabilitační pracovníci, kteří z pojišťoven podvodně vylákali 38 milionů korun, stanou před pardubickým krajským soudem. Policisté obvinili celkem 21 lidí. Některým z nich hrozí za pojistný podvod až 10 let ve vězení. Další desítky lidí, kteří při podvodech pomáhali tak, že na sebe nechávali napsat pojistku či absolvovali vyšetření pod jinými jmény, ještě řeší policisté v jednotlivých regionech.

Hlavou celého gangu byl liberecký pojišťovací agent a fotbalový rozhodčí Eduard Pekař, který kolem sebe vytvořil síť pojišťovacích agentů, spřátelených lékařů a rehabilitačních pracovníků a nastrčených pacientů. Ve velkém využil i známých z fotbalového prostředí. Mezi obžalovanými tak figurují například sportovní lékaři několika týmů, podle obžaloby se však jako pacienti či zprostředkovatelé v případu objevili i někteří zaměstnanci či trenéři klubů.

Pojišťovací agenti získávali od pojišťoven platby za převážně fiktivní úrazy, které si měli způsobit takzvaní nastrčení pojistníci. Šlo většinou o příbuzné, přátele, sousedy či spolupracovníky obviněných, ale také o lidi ve špatné finanční situaci, které si pojišťováci sami vyhledali. „Trestní stíhání bylo zahájeno pro 297 pojistných událostí,“ říká pardubická policejní mluvčí Markéta Janovská. Policisté škodu vyčíslili na 51 milionů korun, z nich 38 milionů pojišťovny už vyplatily.

Státní zástupce Jiří Viesner na 1069 stranách obžaloby detailně popisuje, jakým způsobem celá organizovaná skupina fungovala.

Pojišťovací agenti pod vedením hlavního obžalovaného Eduarda Pekaře na vybrané lidi uzavřeli pojistné smlouvy na životní a úrazové pojištění, z nichž po několika měsících čerpali pojistné za fiktivní úrazy. Ve smlouvách uváděli nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje o zdravotním stavu, jiných pojistkách nebo příjmech. Pojištění záměrně sjednávali na vysoké denní odškodné a nechávali si vystavit nepravdivé potvrzení o výši příjmů, aby mohli uplatňovat maximální plnění.

U pojišťoven později uplatňovali buď úrazy, které se vůbec nestaly, případně stará onemocnění a úrazy, které však lékaři označili za akutní zranění, či banální úrazy, které lékaři zveličili a prodlužovali jejich léčbu.

K doložení fingovaných zranění využívali jak spřízněné lékaře, kteří s nimi nyní sedí na lavici obžalovaných, tak vytipované lidi, kteří dané zranění opravdu utrpěli, avšak nyní vystupovali pod jmény lidí s vysokými úrazovými pojistkami. Lékaři dostávali od Pekaře až deset tisíc korun, rehabilitační pracovníci či nastrčení pacienti si přišli na částky v řádu jednotek tisíc korun.

Eduard Pekař například vyhledal mladého muže, který před nějakou dobou utrpěl úraz levého kolenního kloubu. Ten za dohodnutou odměnu podstoupil vyšetření na magnetické rezonanci za devět nastrčených pacientů, kteří mu byli věkově blízcí. „Jednotlivá vyšetření podstoupil na různých radiodiagnostických pracovištích v České republice. Při těchto vyšetřeních vystupoval jménem pacienta, na kterého byl uplatňován fiktivní úraz,“ stojí v obžalobě. Poukazy na vyšetření vypsali spříznění lékaři.

Na všechna vyšetření ho doprovázel buď sám Pekař nebo některý z jeho kumpánů. „K prokázání totožnosti mu dodal průkaz zdravotní pojišťovny nastrčeného pacienta,“ dodává v obžalobě státní zástupce. Mladý muž později při výslechu uvedl, že se zraněným kolenem měl problémy i po operaci a Eduard Pekař mu měl nabídnout, že mu sežene dobrého lékaře. Postupné návštěvy magnetických rezonancí v několika městech středních a severních Čech mu měl vysvětlit tak, že se předchozí vyšetření nepovedlo a je nutné provést jiné. To, že tento muž absolvoval vyšetření i za jiné pacienty, později potvrdil znalecký posudek.

Podobným způsobem absolvovala čtyři vyšetření mladá žena, jejíž dříve poraněné koleno posloužilo jako krytí pro čtyři nastrčené pacientky.

Spolupracující lékaři mnohdy pacienty ani osobně neviděli a léčili je pouze administrativně. Neprovedli často ani první ošetření, avšak vykazovali provedení opichů či zasádrování a předepisovali ortézy, hole, bandáže, ale také rehabilitace. Někteří lékaři vedli zdravotnickou dokumentaci nastrčených pacientů jen v papírové formě, kdy lékařské zprávy vypisovali na mechanickém psacím stroji.

Policisté při objasňování využili odposlechů telefonů a SMS zpráv, ale jako důkazní materiál jim posloužily například i třídní knihy získané ve školách, které „zranění“ navštěvovali. Jednomu nastrčenému pojištěnci lékař předepsal fixní ortézu nohy. Policisté však po prostudování třídní knihy zjistili, že dotyčný v té době řádně chodil do školy a aktivně se účastnil i hodin tělesné výchovy.

Poškozených je osm pojišťoven. Na to, že je něco v nepořádku, policisty v roce 2013 upozornila Česká pojišťovna. Policistům se podařilo neprávem vyplacené peníze shromáždit formou takzvaných náhradních hodnot, především zabavením majetku šéfa gangu. Někteří nastrčení pacienti své provize od Pekaře pojišťovnám vrátili.

Eduard Pekař při policejních výsleších svoji vinu popřel. Spoluobviněný Zbyněk Chládek, který působil jako pojišťovací agent, se však při výsleších na policii i státním zastupitelství ke spáchání trestných činů doznal a začal působit jako spolupracující obviněný, když státnímu zástupci popsal i způsoby, jakými se na pojistném podvodu podíleli další obvinění. Proti Pekařovi vypovídali i někteří další obvinění.

Podobný případ pojmenovaný Hippokrates řešili i policisté v Karlovarském kraji. Před krajským soudem v Plzni už loni v listopadu stanulo 9 lidí, z nich dva lékaři. Jeden z lékařů figuruje i v pardubickém případu. „Jedná se však o různé podvodné sítě,“ upřesnila karlovarská policejní mluvčí Kateřina Krejčí. Škodu na západě Čech vyčíslili na téměř 100 milionů korun. Kromě organizátorů policisté obvinili ještě více než 150 lidí, kteří v případu figurovali jako nastrčení pojistníci. „Celkem by mělo být obviněno zhruba 200 osob,“ dodala Krejčí.

Reklama

Doporučované