Hlavní obsah

Poláci EU v boji s covidem věří. Z Bruselu jim už přišly miliardy

Foto: Profimedia.cz

Jedno z odběrných míst v Polsku (ilustrační foto).

Reklama

28. 10. 2020 6:30

Poláci jsou v důvěře EU při covidové krizi hned za Iry druzí v unii. Od EU také v úterý dostali miliardu eur na boj s covidem. Jak si Polsko poradilo s první vlnou koronaviru a jaká situace je teď?

Článek

„Mám radost, že se toho viru, té epidemie, bojíme míň a míň. A to je dobrý přístup, vážení. Protože on ustupuje. Teď už se ho nemusíme bát,“ říkal na mítinku před druhým kolem polských prezidentských voleb premiér Mateusz Morawiecki.

„Nejbližší dny, týdny a měsíce budou obtížné. Proto se na vás obracím – na všechny společenské a profesní skupiny, na mladé i na seniory: nepodceňujte, prosím, nebezpečí, bojujme s virem bok po boku,“ zaznělo pak minulý týden v projevu Morawieckého. Tyhle dva výroky polského premiéra od sebe dělí téměř čtyři měsíce.

První výrok zazněl v době konce první koronavirové vlny, psal se začátek července a premiér přesvědčoval seniory, aby se nebáli, přišli k druhému kolu prezidentských voleb a volili Andrzeje Dudu. Druhý výrok padl v době, kdy Polsko zaznamenává přes 10 000 nakažených denně a připravuje se na možný kolaps zdravotnictví.

Jak Polsko zvládlo první vlnu?

První případ nákazy koronavirem zaznamenali v Polsku 4. března v Zelené Hoře. Šlo o muže, který přijel autobusem z Německa. O deset dní později začal v zemi platit stav epidemického ohrožení, později stav epidemie a výrazně se omezil pohyb na hranicích.

7. března prezident Andrzej Duda podepsal zvláštní zákon o opatřeních souvisejících s koronavirem. Zákon umožňuje při karanténě práci z domova, vyplacení finanční náhrady při uzavření jeslí, školek a škol. Úprava dala také nové pravomoci vojevodům a v některých případech umožňuje obejít pravidla veřejných zakázek a další zákony.

11. března se rozhodlo o zrušení výuky na školách a o pár dní později se zakázaly hromadné akce s počtem lidí nad 50. O den později v Poznani podlehla nákaze koronavirem sedmapadesátiletá žena, která měla současně i další vážné zdravotní problémy. Šlo o první potvrzenou oběť covidu-19 v Polsku.

Na polských sítích se v té době šířily fámy o uzavření obchodů, lidé navíc prodejny potravin vzali útokem a vykoupili trvanlivé zboží. Šířily se i zvěsti o vyhlášení výjimečného stavu, nasazení armády či uzavření Varšavy a dalších velkých měst. Fámy museli vyvracet vládní politici. Restaurace, kluby, kavárny a kasina vláda uzavřela 13. března, na konci března pak vláda vyhlásila zákaz vycházení a další omezení pohybu přišla na začátku dubna.

Opatření se začala rozvolňovat na konci května. V tu dobu se ale epidemie koronaviru dostala do uhelných dolů ve Slezsku, 6. června dokonce padl rekord v denním počtu nově nakažených: 576 lidí. Čísla nakažených pak až do konce července klesala, v srpnu se už pohybovala denně mezi 600–900 nakaženými a 24. září se číslo poprvé dostalo přes 1000 nakažených denně.

Od začátku října pak počet nakažených prudce roste: za pondělí 26. října zaznamenaly úřady 16 300 nakažených, což je dosavadní rekord. Celkem už nemoci covid-19 v zemi podlehlo přes 4600 lidí. Všeobecně se očekává, že vláda v brzké době sáhne znovu k tvrdým opatřením omezujícím šíření nákazy. Všechny okresy jsou už teď v červené zóně koronavirového semaforu.

Přesun prezidentských voleb

Polsko na jaře nevyhlásilo výjimečný stav ani stav živelní katastrofy. Nejblíže mu bylo zřejmě krátce před prezidentskými volbami, které byly plánované na 10. května. Vláda na poslední chvíli rozhodla o tom, že se volby budou z bezpečnostních důvodů konat korespondenčně. Nakonec se ale z rozhodnutí předsedů dvou koaličních stran vůbec nehlasovalo. Volby se po politických dohadech přesunuly na konec června a začátek července a proběhly kombinovanou formou: z drtivé většiny klasicky odvolením ve volebních místnostech a částečně korespondenčně.

Země se od začátku krize potýkala s nedostatkem ochranných pomůcek. „Podcenili jsme míru ohrožení. Všichni ji podcenili. Nemáme problém s rouškami a dezinfekcí. Chybí nám ale ochranné obleky,“ řekl 22. března ministr bez portfeje Michał Dworczyk.

V polovině dubna začala v Polsku pod pokutou platit povinnost nošení roušek na veřejnosti. Opatření přišlo až řadu týdnů po propuknutí epidemie a krátce před oznámením plánu na postupné uvolňování zákazů. Ještě na konci února se přitom ministr zdravotnictví Łukasz Szumowski rouškám jako všeobecné ochraně dýchacích cest v rádiu vysmál. „Roušky na tvář, nebo na ruce?“ ptal se Szumowski ironicky moderátora. „Roušky nepomáhají, nechrání před virem. Nechrání před onemocněním. Opravdu nepomáhají. Nevím, proč je lidé nosí,“ dodal pak ministr. Stejné informace celý březen s odkazem na Světovou zdravotnickou organizaci uváděl i jeho úřad.

Roušky se v Polsku dlouho stigmatizovaly, poukazovalo se také na to, že je mají mít k dispozici hlavně lékaři a sestry. V zemi ale vznikly i občanské iniciativy, které nošení roušek požadovaly. Lidé si také roušky postupně začali vyrábět doma. Povinnost nošení roušek ve vnitřních veřejných prostorách, tedy například při nakupování, v Polsku zůstala celé léto. Od poloviny října jsou pak roušky znovu povinné v celé zemi i venku.

Podezřelé nákupy ochranných pomůcek a střet zájmů nakonec de facto stály ministra Szumowského funkci. Politik, který byl na začátku koronavirové krize nejviditelnější a nejdůvěryhodnější postavou vlády, nakonec v polovině srpna odstoupil. Nařčení z nehospodárných nákupů ale odmítl.

Ekonomika a nezaměstnanost

Už 10. března přinesly polské deníky na titulní straně podobnou zprávu: o krachu na burze, nejistotě kvůli koronaviru a cenách ropy a o přicházející krizi. Hlavní index varšavské burzy WIG20 spadl o 8 procent. Deník Rzeczpospolita citoval experty, podle nichž byl pravděpodobný černý scénář zpomalení polské ekonomiky na jednoprocentní růst. V tu chvíli už bylo jasné, že je plán vyrovnaného rozpočtu pouhým zbožným přáním.

Odhady vývoje ekonomiky se pak s jarním lockdownem země ještě zhoršily. Podle odhadů Polského statistického úřadu se hrubý domácí produkt (HDP) ve druhém čtvrtletí meziročně snížil o 8,2 procenta. Ještě na konci srpna, tedy před nástupem druhé vlny koronaviru, byla tehdejší ministryně rozvoje Jadwiga Emilewiczová ohledně dalšího vývoje optimistická: očekávala, že se letos propadne HDP o čtyři procenta.

Na konci září byla nezaměstnanost na úrovni 6,1 procenta, což je o procentní bod více než ve stejnou dobu před rokem. Novelizovaný zákon o státním rozpočtu přitom počítá s nezaměstnaností na úrovni 8 procent.

Už v březnu parlamentem prošel první protikrizový balíček, který mimo jiné umožnil malým firmám a OSVČ tři měsíce neplatit sociální a zdravotní pojištění i daň z příjmu. Druhý „antikrizový štít“ přišel v dubnu a vládní pomoc podnikatelům, firmám a zaměstnancům doznala od jara řady změn a rozšíření. Na takzvaný finanční štít avizovala vláda poslat 212 miliard złotých (1,2 bilionu korun), čili 10 procent polské HDP. Zhruba 30 miliard zlotých by mělo být určeno osobám samostatně výdělečně činným jako náhrada platu. Dalších 73 miliard zlotých by měly být půjčky a dotace firmám.

S ochranou pracovních pozic a udržením zaměstnanosti Polsku pomohly i peníze z Evropské unie. „Polsko dnes obdrželo půjčku miliard eur díky podpoře programu SURE s cílem ochrany pracovních míst a zaměstnanců v těchto těžkých časech. To je teprve začátek – celkem z SURE dostane 11,2 miliardy eur, součástí je i financování mechanismů zkrácené pracovní doby,“ napsala v úterý na Twitteru šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Polsko tak od unie obdrželo půjčku v přepočtu za 27,3 miliardy korun a k dispozici bude dalších 306 miliard. Evropské peníze má ale země k dispozici už od března, protože Evropská komise umožnila přesměrování evropských fondů z 16 regionálních programů.

Podle statistik Evropské komise tak Polsko mohlo během koronavirové krize nakoupit například 1105 kusů umělé plicní ventilace, téměř 1700 lůžek intenzivní péče, vybavit laboratoře či pořídit stovky tisíc kusů ochranných pomůcek. Na 450 milionů zlotých šlo také na výzkum. V přepočtu 60 miliard mohli čerpat podnikatelé například pro rychlé půjčky, na nájem nebo platy zaměstnanců.

Poláci také většinově dobře hodnotí činnost evropských institucí během koronavirové krize. Ukázal to aktuální průzkum Eurobarometr. Kladně odpovědělo 60 procent dotázaných, negativně pak 31 procent. Polsko se tak v pozitivním hodnocení činnosti unijních institucí ocitlo na druhém místě. První jsou Irové.

V Polsku také vzrostla v porovnání s daty z loňského srpna důvěra v evropské instituce o 7 procentních bodů na 56 procent. Unii nedůvěřuje 32 procent lidí, což je o 5 procentních bodů míň než před rokem.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované