Poláci hromadně žalují stát za to, že dýchají smog. U soudu už uspěl spisovatel Szczygieł

První přelomový rozsudek padl u varšavského okresního soudu už letos na konci ledna. Spor se státem tehdy vyhrála herečka Gražyna Wolszczaková. Obdobnou žalobu podal i známý herec Jerzy Stuhr, novinář Mariusz Szczygieł a finanční poradce Tomasz Sadlik.

Všichni zažalovali stát za narušení osobnostních práv, konkrétně práva na dýchání čistého vzduchu. Varšavský obvodní soud jim dal v pondělí za pravdu.

Jak herec, známý ze Sexmise, a autor knihy Gottland soud přesvědčili? „Naše argumenty nebyly o tom, že smog škodí našemu zdraví. Argumentovali jsme tím, že bez ohledu na to, jestli je někdo z nás tří zdravý nebo nemocný, máme právo na život v čistém prostředí,” vysvětlil v rozhovoru pro Seznam spisovatel Mariusz Szczygieł.

Odkazuje se přitom na rozsudek Soudního dvora Evropské unie. Ten loni v únoru rozhodl, že Polsko v letech 2007–2015 překračovalo mezní hodnoty prachových částic v ovzduší ve 35 oblastech.

Soud také vytkl polské vládě, že dostatečně netlačila na obce a města. Unijní právo od roku 2005 zavazuje členské státy k udržování takové kvality ovzduší, která nebude ohrožovat zdraví lidí.

Státní zástupce už avizoval, že se proti nepravomocnému pondělnímu verdiktu odvolá. „Jestli druhá instance řekne, že je ten rozsudek chybný, budeme se odvolávat k evropskému soudu, protože ten rozhodl, že smog a znečištěné ovzduší jsou porušením lidských práv. Člověk má právo na život ve zdravém prostředí a ochranu zdraví,” komentuje další postup trojice Mariusz Szczygieł.

Na stát přitom míří kvůli smogu i další hromadná žaloba, tentokrát od 220 lidí. Pro usnadnění hromadných žalob vznikla dokonce iniciativa a web Žaluji za smog, což by mohlo podle Szczygieła znamenat na stát i určitý finanční tlak.

„Moc bych chtěl, aby se k tomu připojilo více lidí. Nevěřím tomu, že by ta malá částka, kterou jsme my tři vysoudili na protismogové cíle, mohla na stát udělat dojem. Ale pokud těch žalob bude 2 000, to už dojem udělá a něco se bude muset stát. Ale možná jsem naivní,” uvažuje polský novinář.

Polsko má se smogem problém dlouhodobě. V zemi se podle Světové zdravotnické organizace nachází 30 z 50 nejvíce znečištěných měst v Evropské unii a podle organizace Evropské agentury pro životní prostředí ročně v Polsku kvůli smogu předčasně zemře více než 40 tisíc lidí. Jde také o jeden z důvodů, proč se už druhý rok v řadě zkrátila střední délka života Poláků.

O problému se začalo v Polsku mluvit více až v roce 2017, kdy extrémní znečištění zasáhlo i Varšavu. Smog byl tehdy horší než v Pekingu či Novém Dillí. Krakov a další aglomerace na jihu země ale znečištěné ovzduší trápí už desítky let.

Smog se stal také politickým tématem. Vláda národně konzervativní strany Právo a spravedlnost ujišťovala, že problém v řádu let vyřeší. Spustila program Čisté ovzduší, který spočívá například v polské obdobě kotlíkových dotací. Jedním dechem ale vláda dodává, že se polská ekonomika a jeho domácnosti bez spalování uhlí neobejdou.

Kritici vládě vytýkají, že nedělá dost a samotné dotace na výměnu kotlů jdou pomalu. Letos se podle opozičního deníku Gazeta Wyborcza podepsalo jen 46 000 smluv, z nichž se navíc 15 000 netýká výměny starého kotle, ale instalace moderního v nově postaveném domě. Program přitom předpokládá, že se do deseti let zlikviduje na 3,5 milionu starých kotlů. K tomu by bylo potřeba vyměnit na 300 000 kotlů ročně.

Plnění patnáctibodového vládního návrhu boje se smogem letos v lednu hodnotila nevládní organizace Polský smogový alarm. Podle zprávy se ve velkém obchází zákaz prodeje kotlů, které nesplňují přísnější emisní požadavky. Zákaz začal platit loni v červenci, obchodníci ho ale obchází vydáváním neekologických kotlů za nádrže na teplou vodu.

Organizace pozitivně hodnotí například zvýhodňování ekologičtějších způsobů dopravy nebo zavádění zkušebních nízkoemisních zón ve městech.

Přímo v problémovém Krakově také letos v září začal platit zákaz spalování uhlí a dřeva. Podle odhadů magistrátu je ve městě zhruba 4 000 kotlů na tuhá paliva, přitom od roku 2012 jich bylo odstraněno 30 tisíc. Městská policie, úředníci a inspektoři životního prostředí mohou pomocí dronů, termovize a měřičů znečištění dodržování předpisů kontrolovat. Za jejich porušení hrozí pokuta od 500 zlotých (zhruba 3 000 korun) do 5 000 zlotých v případě soudního řízení.