Hlavní obsah

Polsko bude vypouštět emise o 20 let déle než ostatní. Orbán ustoupil

Foto: Evropská rada, Seznam.cz

Premiéři Polska a Maďarska Mateusz Morawiecki a Viktor Orbán na jednání Evropské rady.

13. 12. 2019 13:12

V pátečním přehledu středoevropského dění se tentokrát dočtete o polském biči na neposlušné soudce i o neústupnosti premiéra Mateusze Morawieckého při čtvrtečním jednání Evropské rady. Jeho maďarský protějšek naopak ustoupil. Německé média zase horlivě propírají americké sankce na německé firmy kvůli stavbě plynovodu Nord Stream 2.

Článek

Poškozený panelák zbourají Češi

V příštích dnech začne demolice dvanáctipatrového prešovského panelového domu, který minulý týden těžce poškodil výbuch plynu. Do Prešova kvůli tomu přijede i speciální stroj, který je v celé Evropě ojedinělý díky svému extrémně dlouhému teleskopickému ramenu. Vlastní ho česká firma Cannoneer group. Stroj má 214 tun a do Prešova by měl dorazit z Kladna.

Foto: Twitter.com/SalibaJes

Hořící panelový dům v Prešově, kterým minulý týden otřásla exploze plynu.

Podle šéfa firmy Zbyňka Ortmanna by mohla demolice trvat čtyři dny. „Budeme se snažit, aby lidé žijící v bezprostředním okolí mohli mít o Vánocích pokoj a aby jim tu katastrofu už nic nepřipomínalo,” řekl Ortmann v rozhovoru pro deník SME.

Orbánův obrat a uhelná výjimka pro Polsko

Maďarský provládní deník Magyar Hírlap na své páteční titulní straně cituje premiéra Viktora Orbána: „Nedovolíme bruselským byrokratům, aby přikazovali chudším zemím platit do rozpočtu pro boj s klimatickými změnami.“ Jenže to už není aktuální. Orbán otočil.

Na čtvrteční evropský summit sice jel s odmítavým postojem k plánu Ursuly von der Leyenové, Maďarsko se ale nakonec k deklaraci uhlíkové neutrality přidalo. Evropa má být klimaticky neutrální do roku 2050. Orbán, stejně jako nakonec český premiér Andrej Babiš, couvl. Možná sází na oplátku na vstřícný krok v procesech, které Unie vede s Maďarskem kvůli zasahování do svobody médií a nezávislosti soudnictví.

Jinak k situaci přistoupil polský premiér Mateusz Morawiecki. Klimatický závazek jako jediný nepodepsal a pro „specifické Polsko” si vymohl výjimku. V čem specifické? V energetice opřené o uhlí. Polsko teď smí emise oxidu uhličitého omezovat vlastním tempem. Premiér mluvil o cílovém roku 2070, tedy o 20 let později než všechny ostatní unijní státy.

Těžký kalibr v bitvě o polské soudnictví

Jasný vládní protiútok zahájila polská vláda proti „neposlušným” soudcům. V novele, kterou mají nejspíš ještě před Vánocemi rychle projednat poslanci, se de facto navrhují pokuty nebo vyhazov pro soudce, kteří se budou řídit rozsudkem Soudního dvora Evropské unie. Na jeho základě totiž polský nejvyšší soud sepsul klíčovou část reforem soudnictví prosazených vládnoucí stranou Právo a spravedlnost.

Americké sankce proti německým firmám

Německé firmy chtějí po Berlínu a Bruselu rozhodnou reakci na plánované americké sankce proti firmám podílejícím se na stavbě plynovodu Nord Stream 2. Ten povede mezi Ruskem a Německem po dně Baltského moře.

Stavba plynovodu geopoliticky rozděluje Unii, obchází totiž Polsko a Ukrajinu a naráží i na odpor Američanů. Oficiálním důvodem je kvůli závislosti na Rusku energetická bezpečnost Evropy, německé firmy ale mluví spíš o amerických ekonomických zájmech. Připraveným americkým sankcím schází ještě podpis prezidenta Donalda Trumpa, je ale pravděpodobné, že bude souhlasit.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené