Hlavní obsah

Čínská odveta za sankce EU. Potrestá desítku lidí a organizací

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto.

Reklama

22. 3. 12:28
aktualizováno • 22. 3. 14:48

EU uložila sankce za porušování lidských práv v Číně. Ministři zahraničních věcí se dohodli na represivních opatřeních vůči osobám odpovědným za potlačování lidských práv etnických menšin v Sin-ťiangu. Čína si to líbit nenechala.

Článek

Evropská unie se minulý týden ve středu dohodla na umístění čínských úředníků na blacklist za porušování lidských práv. Pondělním schválením seznamu ministry zahraničí členských států tak padnou sankce na Čínu poprvé po třiceti letech – od masakru na náměstí Nebeského klidu v Pekingu v roce 1989. Důvodem je mimo jiné genocida páchaná na Ujgurech v Sin-ťiangu.

Sankce padnou na základě unijní verze Magnitského zákona.

„Evropská unie loni v prosinci schválila svoji verzi Magnitského zákona, tedy možnost uvalení lidskoprávních sankcí na jednotlivce. Nyní jsme viděli druhé využití těchto sankcí v praxi, tedy že dotčeným čtyřem úředníkům a jedné firmě bude zakázán vstup na území EU a budou jim zmrazené veškeré finanční prostředky, které zde mohou mít,“ popsal pro Seznam Zprávy poslanec Jan Lipavský (Piráti), na jehož návrh Zahraniční výbor Poslanecké sněmovny přijal usnesení, v němž žádá vládu České republiky, aby se připojila k dalším demokratickým zemím a vyjádřila stanovisko k porušování lidských práv v Sin-ťiangu. Jména osob budou brzy zveřejněna v Úředním věstníku EU.

Čínská média ještě před oficiální reakcí čínské vlády psala o „arogantním kroku Evropské unie a její slabosti udělat cokoli víc než jen ohánět se lidskými právy“.

Čínská odveta

Čínský velvyslanec při EU Čang Ming sankční plán Evropské unie už dřív ostře zkritizoval. Uvedl, že Čína žádá o dialog, ale v případě takových konfrontací, za jaké sankce považuje, neustoupí. O něco později pak vydalo prohlášení o „jednostranných sankcích o takzvaných lidských právech“ přímo Ministerstvo zahraničí ČLR. „Tento krok, založený pouze na lžích a dezinformacích, ignoruje a zkresluje fakta, hrubě zasahuje do vnitřních záležitostí Číny, zjevně porušuje mezinárodní právo a základní normy upravující mezinárodní vztahy a vážně narušuje vztahy mezi Čínou a EU,“ píše ministerstvo s tím, že je Čína pevně proti a důrazně krok EU odsuzuje.

Čína nezůstala jen u slov. Rozhodla se sankciovat deset jednotlivců a čtyři unijní subjekty, které „poškozují svrchovanost a zájmy Číny a zlomyslně šíří lži a dezinformace“. Pokud „EU nepřestane pokrytecky používat dvojí metr“, je Čína ochotná zajít ještě dál.

Jde o následující: Reinhard Butikofer, Michael Gahler, Raphaël Glucksmann, Ilhan Kyuchyuk a Miriam Lexmann z Evropského parlamentu, Sjoerd Wiemer Sjoerdsma z nizozemského parlamentu, Samuel Cogolati z belgického federálního parlamentu, Dovile Sakaliene ze Seimas Litevské republiky, německý vědec Adrian Zenz, švédský vědec Björn Jerdén, politický a bezpečnostní výbor Rady Evropské unie, podvýbor o lidských právech Evropského parlamentu, Mercator Institute for China Studies v Německu a Aliance demokracií v Dánsku. „Dotčeným osobám a jejich rodinám je zakázán vstup na pevninu, do Hongkongu a Macaa v Číně. Oni a společnosti a instituce s nimi spojené mají rovněž zakázáno obchodovat s Čínou,“ hrozí ministerstvo.

EU naposledy uložila represivní opatření proti Číně za porušování lidských práv po masakru na náměstí Nebeského klidu v Pekingu v roce 1989. Tehdy při krvavém zákroku proti demokratickému hnutí Čínskou lidovou osvobozeneckou armádou umíraly stovky lidí. Jejich přesný počet není znám dodnes.

Zahraniční výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR projednával situaci Ujgurů v Sin-ťiangu na své 53. schůzi 18. března na návrh Jana Lipavského (Piráti). „Zahraniční výbor se usnesl na tom, že by se vláda měla opravdu jasně postavit k hrubému porušování lidských práv v Číně. Parlamenty a vlády na celém světě se k otázce postavení Ujgurů v Číně opakovaně vyjadřují, například ministerstvo zahraničí Spojených států došlo k závěru, že Čína na muslimské menšině páchá genocidu. Jsem toho názoru, že by i česká vláda měla jasně říci, že chování Číny je pro nás naprosto nepřijatelné,“ uvedl pro Seznam Zprávy pirátský poslanec Lipavský.

Skupiny pro lidská práva odhadují, že tábory, jež jsou Čínou označovány za reedukační centra, prošel jeden až tři miliony příslušníků etnických menšin. Spojené státy či Nizozemsko označily takové nakládání s lidmi za genocidu. Čína veškerá obvinění odmítá a hovoří o nutných opatřeních na potlačení terorismu a o výchově řádných a ekonomicky soběstačných obyvatel.

Čína: Arogantní EU nemá na víc

Čínské státní médium Global Times hodnotí zásah EU proti porušování lidských práv jako typický spouštěcí bod vedoucí k mezinárodním sporům. Připomíná, že EU takto často kritizovala i změny v Hongkongu.

„Evropská unie se nyní zřejmě cítí pozadu a chce zdůraznit svou politickou existenci tím, že bude prosazovat sankce kvůli ‚otázce lidských práv‘ proti Číně i Rusku, protože považuje lidská práva za zbraň, kterou může použít k zapojení se do soutěže mezi supervelmocemi,“ uvádí pro Global Times Cchuej Chung-ťien, ředitel odboru evropských studií na Čínském institutu mezinárodních studií. Dodal, že blok vnímá lidská práva jako svou nejužitečnější a nejvýhodnější zbraň, protože nemá finanční a vojenskou sílu, jakou má Washington.

„Arogance EU však zaslepila skutečnost, že není schopna ukazovat prstem na vývoj lidských práv v Číně, protože se sama dostala do vážných lidskoprávních krizí se zacházením s muslimy ve vlastních zemích a pandemickou reakcí na covid-19,“ píše se dál.

Poprvé unijní blok využil sankční režim z roku 2020 proti čtyřem ruským úředníkům za jednání v kauze Alexeje Navalného. Obdobné kroky tentýž den 2. března přijaly také Spojené státy.

Podle Jana Lipavského se nevyrovnaný přístup Číny k Evropské unii projevil i při uzavírání investiční dohody Evropské unie s Čínou (CAI), jejíž konečnou podobu obě strany vyjednaly po sedmi letech a 35 jednacích kolech. A ani tak nepřispěla k všeobecné spokojenosti.

„Vzhledem k tomu, že Čína dlouhodobě nepřistupuje k EU jako k rovnému partnerovi, což se propsalo i do CAI, proto by ji v současné podobě měl Evropský parlament odmítnout. Dohoda například dovoluje Číně nakupovat evropská média, ale evropští investoři k těm čínským přístup nemají. Stejně tak je přetrvávajícím problémem otrocká práce, jejíž produkty se do Evropy dovážejí, a čínské závazky v dohodě v tomto ohledu naprosto nedostačující,“ vysvětluje Lipavský.

Národní lidový kongres, nejvyšší čínský zákonodárný sbor, mezitím pracuje na zákonech proti „vnějším sankcím, zásahům a dlouhodobé jurisdikci, což by rovněž pomohlo v boji proti neodůvodněnému uplatňování zahraničních zákonů a sankčních opatření proti čínským úředníkům a jednotlivcům,“ popisuje Wang Ťiang z Čínské akademie sociálních věd pro Global Times.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované