Hlavní obsah

Kruté století: Prokop Drtina, poslední demokratický ministr před únorem 1948

Kruté století tentokrát přináší příběh Prokopa Drtiny. Video: Jiří Padevět, Paměť národa, Seznam Zprávy

Jedním z prvních demokratických politiků, kteří se po nástupu komunistů stali cílem jejich nenávisti, byl i poslední demokratický ministr spravedlnosti před rokem 1948, Prokop Drtina.

Článek

Prokop Drtina se narodil v Praze roku 1900 do rodiny univerzitního profesora. Od roku 1929 byl zaměstnancem Kanceláře prezidenta republiky, od roku 1936 pak osobním tajemníkem Edvarda Beneše.

„Po nacistické okupaci a vzniku druhé republiky musel kancelář opustit,“ říká historik Jiří Padevět, který Krutým století provází. „Začal kolem sebe shromažďovat skupinu politiků a novinářů, jakýsi tajný sekretariát prezidenta Beneše, který byl tou dobou už v exilu.“

Kruté století

Jednotlivé díly seriálu Kruté století přibližují osoby, místa a události, které se staly během dvacátého století a zasáhly do chodu dějin i osudu jednotlivců. Série se věnuje zločinům komunismu i nacismu, hrdinům i zrádcům, ale také obyčejným lidem, kteří se v rozhodujících chvílích postavili na správnou stranu.

Kruté století volně navazuje na dokumentární cykly Krvavá léta a Temná doba a jeho těžištěm jsou události, které se odehrály v letech 1938 až 1956, ale mají přesah do celého dvacátého století.

Ze skupinky se vyvinulo Politické ústředí, tedy jedna z největších odbojových skupin počátku nacistické okupace. Ústředí bylo těžce postiženo zatýkáním po začátku druhé světové války.

„V prosinci 1939 Drtina s manželkou Lídou odjíždí pod záminkou lyžování v Beskydech do tehdy ještě svobodné Jugoslávie,“ vypráví historik. Po příjezdu do Londýna následujícího roku se Drtina okamžitě zapojuje do zahraničního odboje.

Protože ve svých rozhlasových projevech obhajoval pomnichovskou politiku Edvarda Beneše, dostával se do střetů s komunistickým exilem.

Už 10. května 1945 se Drtina vrací do osvobozené vlasti a okamžitě se ujímá vedení prezidentské kanceláře. Mírové soužití Čechů a Němců příkře odmítá a žádá odchod Němců ze země.

Otevřené nepřátelství komunistů vůči Drtinovi vedlo okamžitě po komunistickém převratu k jeho rozhodnutí o emigraci. „Domluvené auto ale nedorazilo a druhý den se Drtina pokusil o sebevraždu skokem z prvního patra své vily,“ říká Jiří Padevět. „Existuje několik verzí toho, kdo Drtinu našel. Je ale záhadné, jak se těžce zraněný člověk dostal ze zahrady několik desítek metrů na chodník.“

Nemocný Drtina byl následujících pět let držen ve vazbě a vyslýchán státní bezpečností pod vlivem omamných látek. Až v roce 1953 byl v neveřejném, zmanipulovaném procesu odsouzen k 15 letům vězení. Po sedmi letech ho propustili v rámci amnestie.

Víc o jeho příběhu se dozvíte ve videu v úvodu.

Post Bellum, z. ú.

Seriál Kruté století připravuje organizace Post Bellum, z. ú. Od roku 2001 její členové natáčí a vypráví příběhy 20. století. V archivu Paměť národa naleznete svědectví válečných veteránů, vězňů nacismu a komunismu, disidentů, ale například i agentů StB.

Dále připravují pro žáky a studenty vzdělávací programy, tvoří pořad Příběhy 20. století, pořádají výstavy a vydávají knihy. Pomoc pak nabízejí starým lidem i těm, kteří dnes bojují za svoji svobodu. Staňte se členy Klubu přátel Paměti národa!

Doporučované