Článek
Obyvatelé Bohorodične si spočítali, že vesnice během rok trvající války změnila „majitele“ už celkem 14krát. Právě tolikrát se tu prý už vystřídali ruští a ukrajinští vojáci.
V kdysi velké osadě, kde mělo svůj domov na 800 obyvatel, dnes zůstává posledních sedm lidí. S některými z nich natáčel novinář Borys Sachalko z televize Current Time.
V úvodním videu popisuje, jak se z vesnice stalo jedno velké bojiště. „Ukrajinské jednotky zde bránily přístup k městu Slovjansk, které leží někde za mnou. Z tohoto směru sem postupovala ruská vojska,“ ukazuje.
Mykola se rozhodl i přes těžké boje v obci zůstat, evakuaci odmítl. „Řekl jsem jim, aby šli někam. Já se stěhovat nebudu,“ říká Ukrajinec. Rusové se ho podle jeho slov pokusili odvézt, během bojů se schovával ve sklepě svého domu. Sklep vydržel, dům byl ovšem zničen.
„Rusové tady dělali šílené věci. Pořád byli strašně opilí,“ vzpomíná vesničan. „Bylo jim úplně všechno jedno. Řekl jsem jim: ‚Co jste to udělali, idioti? Zničili jste i pravoslavný kostel moskevského patriarchátu. Proč, sakra?‘ Rusové mě pak zavřeli.“
Na otázku, co po Mykolovi chtěli, odpovídá: „Abych jim řekl, kde jsou ukrajinské jednotky.“
Analýza
V posledních dnech a týdnech přibývá zpráv naznačujících, že se už chýlí správný čas pro dlouho očekávanou velkou ukrajinskou ofenzivu. K představě rychlého průlomu v jednom místě jsou ale experti zdrženliví.
Celá oblast je teď podle něj hustě zaminovaná: „Tamhleten kopec je celý posetý minami. Na jeho vrcholu byly ukrajinské pozice. Rusové na ně třikrát zaútočili.“
Reportér Sachalko dodává, že v Bohorodične je vůbec nebezepčné sjíždět z asfaltových cest: „Někdy uvidíte varovné značky s obrázkem miny, jako je třeba tato. Místní lidé říkají, že označování takovýchto míst je velmi důležité. Obyvatel tu už ale moc nezbylo – je jich tu asi jen sedm.“
Jevhen a Olha se vrátili do své rodné vesnice vloni na podzim. Svůj dům našli zničený.
„V našem domě bydlela za tu dobu spousta vojáků. Mnoho věcí bylo ukradeno. Díky dobrovolníkům máme nyní aspoň polštáře a přikrývky. To byly první věci, které z domu zmizely,“ stěžuje si Olha.
Fotky z Ukrajiny: Apokalypsa narůstá s každým kilometrem k frontě
Aby si vesničané mohli vyzvednout humanitární pomoc, musí pokaždé přecházet přes zničený most.
„Chléb se dováží na druhý břeh. Někdy i humanitární pomoc. Musíte se přebrodit přes řeku,“ říká Jurij, jehož dům byl také zničen, takže teď musí bydlet ve stodole. „Je to strašné. Když jsem odjížděl, bylo tady několik zničených domů, ale když jsem se vrátil, žádný dům tu nezůstal neporušený. Byl to pro mě šok.“
Bohorodične není ojedinělý případ. Válka na Ukrajině zničila desítky nebo spíše stovky osad. Lze je obnovit? „Sedm obyvatel této vesnice je přesvědčeno, že ano. Nevědí ale, jak dlouho to bude trvat. Často už ani není co obnovovat a nové domy bude třeba postavit od základu,“ říká novinář.
Mykola však prý rozhodně neplánuje, že by se odtud odstěhoval. „Odklízím suť, opravuji věci. Všechno je zarostlé. Musíte pracovat postupně. Co jiného bych měl dělat? Nic? Musíme mít naději, víru. Věřit v Boha a přežít. Možná se všechno dá zase do pořádku.“
