Článek
Když Jaroslav Kmenta vystudoval pedagogickou fakultu, sám asi netušil, kam ho život zavane. Dnes je velmi uznávaným investigativním novinářem, scenáristou i spisovatelem. Je rozhodně jedním z těch, jejichž jméno vám vytane na mysli okamžitě poté, co někdo použije spojení investigace a novinařina.
Hlavní témata Ušáku s Jaroslavem Kmentou
02:00 – Je víc spisovatel, nebo novinář
04:55 – Jak se změnila novinařina v době internetu
06:33 – O „devadesátkách“ a dokumentu Polosvět
10:30 – O investigativní novinařině a nebezpečí s ní spojeném
16:24 – O zdrojích a etice
21:43 – O vraždě Františka Mrázka
24:37 – O Andreji Babišovi a jeho vstupu do politiky
29:25 – Jaké je to být novinářem
34:31 – Proč pro něj byla nejhorší doba po roce 2013
Na celý díl se podívejte ve videu v úvodu článku.
Kdysi začínal v ČTK, poté se přes zprávy o počasí či školství dostal až k velkým kauzám, které doslova a do písmene hýbaly českým politickým prostředím. Stačí jen trochu zavzpomínat, aby si člověk uvědomil, že Kmentovy články stály na počátku mnohých afér a leckdy také vedly k pádu silných politických figur. Ať už šlo o někdejšího premiéra Stanislava Grosse, nebo bývalé ministry Krause či Lánského. A tak by se dalo pokračovat až do dnešních dnů.
Být investigativním novinářem žádá nejen velkou znalost řemesla, ale také odvahu, přece jen se potkáváte s lidmi z tzv. polosvěta nebo podsvětí. I když Jaroslav v nejnovějším díle Ušáku říká, že nejvíce měl nahnáno jako tzv. válečný zpravodaj na Balkáně a také při návštěvě Iráku, protože v těchto případech skutečně nemohl tušit, z které strany co „přiletí“. Tehdy pracoval ještě jako deníkář v Mladé frontě Dnes, v současnosti působí v magazínu Reportér, který mu dává prostor a vytváří podmínky na to, aby se mohl věnovat rozsáhlým kauzám.
Není to tak dávno, co Jaroslav uvažoval o tom, že „praští“ s žurnalistikou jako takovou. Že se bude věnovat psaní knížek a hektiku investigativní práce nechá na kolezích. K tomu, aby setrval u toho, co opravdu skvěle umí, ho pohnula vražda slovenského kolegy Jána Kuciaka a jeho přítelkyně. Sice si uvědomil, že ani on si nemůže být úplně jistý tím, že bude vždy v bezpečí, ale když viděl, jakou vlnu tato vražda na Slovensku vzedmula, a to nejen mezi novináři, uvědomil si, že chce i nadále pracovat na tom, aby se čtenáři dozvídali o kriminálních činech páchaných na té nejvyšší politické i společenské úrovni.
V jubilejním Ušáku číslo 200 jsme s Jaroslavem Kmentou nemohli minout vraždu Františka Mrázka. A shodli jsme se na tom, že vyšetření tohoto kriminálního aktu není v zájmu leckterých lidí, kteří i dnes ještě v politice působí nebo na ni mají silné vazby. Tzv. Mrázkův archiv asi dodnes mnohé budí ze spánku. Z podobného ranku je i případ Radovana Krejčíře. Mnozí si toužebně přejí, aby se tento zločinec nikdy nevrátil do České republiky, protože toho ví tolik, že kdyby začal mluvit, leckteré dlouhé roky budované politické a ekonomické struktury by se mohly zřítit během několika dní.
Knihy Jaroslava Kmenty jsou bestsellery. Ať už pojednávají o Františku Mrázkovi, Andreji Babišovi, či Miloši Zemanovi. Není divu, že mocní jejich autora zrovna nemilují. Ale Jaroslav říká, že vždy bude měřit všem stejně, ať jsou z jakékoli části politického spektra, což v minulosti již dokazoval. Ostatně se můžete přesvědčit sami při zhlédnutí Ušáku číslo 200…
Více naleznete v úvodním videu. Další díly Ušáku můžete zhlédnout zde.
Pořad Ušák vychází na Seznam Zprávách v premiéře každou neděli v 17:00.
