I malé množství THC může ublížit. Co ukázal rozbor sušenky z pražského shopu

Prodejci v takzvaných weed shopech v centru Prahy lákají turisty na konopné výrobky. Ty jsou označovány jako dekorativní či zemědělské předměty, prodavači je však nabízejí jako vhodné ke konzumaci.

Do pěti prodejen v hlavním městě vyrazily redaktorky Seznam Zpráv vydávající se za anglicky mluvící turistky. I jim byly produkty označené jako nevhodné ke konzumaci nabízeny jako zcela bezpečné a vhodné k jídlu. Právě tímto označením se prodejci vyhýbají zákonu. Podle legislativy se totiž tato lehká droga může používat pouze k lékařským účelům, a to s obsahem THC do jednoho procenta. V potravinách se tudíž nesmí nacházet vůbec.

Redakce Seznam Zpráv si nechala v laboratoři Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) udělat rozbor sušenky zakoupené v jednom z pražských weed shopů. Cílem bylo ověřit, kolik procent THC se v produktu skutečně nachází a zda by toto množství mělo psychoaktivní účinek.

Rozbor ukázal, že dvacetigramová sušenka obsahuje 1864 mikrogramů tetrahydrokanabinolu (THC). V jednom kuse cukrovinky je tedy 0,009 procenta THC – hluboko pod množstvím jednoho procenta, které je povolené pro technické konopí.

„To znamená, že výrobek není zcela bez obsahu THC a může mít mírný psychoaktivní účinek,“ vysvětluje Monika Mrňavá z Laboratoře forenzní analýzy biologicky aktivních látek na VŠCHT, která rozbor provedla. Dodává, že ovšem záleží na dávce a citlivosti konzumenta.

Bezpečná dávka THC je podle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin jeden mikrogram na kilogram tělesné hmotnosti člověka. Jednoduše se to dá představit na příkladu sedmdesátikilové dospělé osoby, u které by byla přijatelná a bezpečná dávka THC stanovena na 70 mikrogramech.

V testované sušence se nachází 1864 mikrogramů THC, u osoby vážící 70 kilogramů tedy dávka vychází na zhruba 26 mikrogramů na kilogram. „Platí tedy, že při konzumaci jen jedné sušenky dojde k psychoaktivním účinkům na lidský organismus,“ doplňuje Daniela Winklerová, vedoucí Národní referenční laboratoře pro aditiva v potravinách.

V testované sušence se prakticky nenacházejí běžné kanabinoidy, jako jsou CBD či CBDA. To podle Mrňavé naznačuje, že sušenka nebyla vyrobena z běžného technického konopí, ale z materiálu, například extraktu, s obsahem delta-9 THC. U této formy leží dvojná vazba mezi devátým a desátým uhlíkem. Kvůli tomu se molekula nejlépe napojuje na receptory v mozku. To pak ovlivňuje, jak se tělo po požití kanabinoidů zachová.

Seznam Zprávy kontaktovaly provozovatele obchodu, kde byla sušenka zakoupena, ten se však k výsledkům rozboru odmítl vyjádřit.

Jak Seznam Zprávy upozornily v minulém článku, prodejci konopných výrobků cílí převážně na turisty. Ceny výrobků jsou navíc poměrně vysoké. Testovanou krabičku pěti sušenek lze koupit za 400 korun, v jiném obchodě si za balení šesti gumových bonbonů účtují 600 korun.

Drahé cukrovinky mohou turistům navíc způsobit různé nežádoucí účinky. „Zahrnuje to psychické obtíže, jako jsou panické ataky doprovázené hyperventilačním syndromem, sníženou schopnost úsudku a ignorování potenciálních rizik, což následně vede ke vzniku úrazů,“ popsal tiskový mluvčí Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy (ZZS HMP) Karel Kirs.

Dojít může i k závažnějším následkům, jako jsou poruchy vědomí, až bezvědomí s rizikem vdechnutí zvratků. Pražská ZZS vyjela od počátku roku k téměř 700 případům, při nichž lidé požili kanabinoidy.

Tolerance při požití THC se odvíjí od toho, zda má člověk s konzumací zkušenosti, či nikoli. „Pochopit se to dá na příkladu, kdy si člověk, který pije alkohol, dá jedno pivo a nic necítí. A naopak člověk, který je celoživotní abstinent a dá si jedno pivo, účinky alkoholu pociťuje,“ přibližuje efekt konzumace konopí adiktolog z organizace Sananim Radek Jurnikl.

Vedení Prahy tvrdí, že proti prodejnám dekorativních konopných předmětů samo zakročit nemůže. „Hlavní město musí postupovat podle zákonů a bohužel nemáme vliv na sortiment v soukromých obchodech,“ napsal redakci mluvčí magistrátu Vít Hofman.

Totéž potvrdila také Karolína Šnejdarová, mluvčí Prahy 1, kde se velká část těchto obchodů nachází, a to hlavně v okolí turistických cílů. Městská část podle ní problematiku registruje. Dohled nad provozovnami provádí živnostenský odbor Prahy 1, který například kontroluje zákaz vstupu a prodej osobám mladším 18 let. Živnostenský odbor může zároveň provozovatelům „weed shopů“ ukládat sankce v rámci svých aktuálních pravomocí. Výše pokut se podle Šnejdarové pohybuje v řádu desítek tisíc korun.

Podle Jurnikla by šlo ale turisty informovat alespoň prostřednictvím informačních tabulí. Ty zavedl například Amsterdam, hlavní město Nizozemska. „Mají možnosti, jak informovat turisty o tom, že se někde něco děje. Dokonce si vybavuji cedule, že se v kokainu nachází heroin, tak aby turisté dávali pozor na to, co berou, že je to může zabít,“ popsal Jurnikl. Dodal, že tyto cedule, které by upozorňovaly na nebezpečí a možné zdravotní komplikace, by stačilo vyvěsit i v Praze.

Vedení hlavního města ani městské části Prahy 1 na dotaz redakce však neuvedlo, že by pro turisty, na které prodejci primárně cílí, chystalo informační kampaň upozorňující na rizika.

Zároveň, jak upozorňuje Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) a Česká obchodní inspekce (ČOI), za potravinu se pokládá jakýkoliv výrobek, u kterého lze předpokládat, že ho člověk bude konzumovat. A to i v případě, že tak není označený.

Na nabízených produktech navíc chybí seznam složek, jehož uvádění je na obalech potravin povinné. Podle mluvčího SZPI Pavla Kopřivy musí i výrobek očividně určený ke konzumaci tento seznam obsahovat. „Například u konopného lízátka by měla být uvedena použitá složka i její obsah,“ uvádí Kopřiva příklad, co by měly splňovat dekorační konopné předměty.

Obsah THC podle Kopřivy není nutné na obalu uvádět, ovšem množství této látky nesmí být takové, aby již bylo pro spotřebitele zdraví škodlivé.

Právě inspektoři SZPI provádějí kontrolu nepovolených látek v potravinách nabízených jak v kamenných obchodech, tak na e-shopech. Ve výrobcích se podle Kopřivy často vyskytují farmaka či psychotropní látky. Míru zdravotního rizika pak vyhodnocuje Státní zdravotní ústav.