Článek
Máme novou vládu a hned na ní máme co kritizovat. Ale jako každá nová vláda má i tato právo na 100 dní hájení, a tak si tu kritiku nechám pro sebe.
Spíš se obrátím k tomu, co jsme prožili v minulém roce.
Loni jsme doufali, že 2021 bude lepší rok, kdy se vrátíme k normalitě, a nestalo se. Zažili jsme velkou vlnu epidemie a mnoho lidí nás v té době opustilo. Vzpomínám na Jana Sokola, Jana Vodňanského, Ivana Havla, Jiřinu Šiklovou a týden před Vánoci zemřel pan profesor Ludvík Armbruster, kněz a filozof. Tito lidé nám zanechali velké dílo a vykonali činy, které z našeho povědomí určitě nezmizí. Byli to lidé, kteří se nezabývali jenom sami sebou, ale zabývali se věcmi veřejnými a obecnými.
Zvykli jsme si na to, čemu říkáme normální jistoty. A o ty jsme v posledních dvou letech přišli. A napřesrok nás bohužel nečeká nic moc lepšího. Přijde asi další vlna epidemie, přijde drahota, inflace, která mnoho lidí připraví o jejich celoživotní úspory, a na východě bobtná válečný konflikt.
My Češi máme tendenci zabývat se svými vlastními věcmi a neuvědomujeme si, že náš život závisí ve velké míře na tom, co se děje venku.
Za půl roku mají Češi předsedat Evropské unii a zabývat se evropskými a světovými problémy.
Posledně to nedopadlo dobře. Topolánkova vláda byla v roce 2009 smetena a naše předsednictví skončilo ostudou.
Možná že už nyní by tedy měla začít věcná debata o tom, co my Češi vlastně ve světě chceme a jak si ten svět vlastně představujeme. Aby se naše vláda, až bude řídit evropské záležitosti, měla o co opřít.
Celou glosu Daniela Kroupy si můžete pustit v úvodním videu. Je součástí pořadu Záhady Josefa Klímy, který vysílá Televize Seznam v premiéře každý čtvrtek od 20:00.
Archiv pořadu najdete zde.
