Hlavní obsah

Když v Praze přibylo 20 tisíc nakažených. Jak se Československo vyrovnalo s pandemií

Jak se komunismus vyrovnal s dnes už zapomenutou pandemií hongkongské chřipky.Video: Seznam Zprávy

 

Reklama

2. 5. 19:40

Ve zjitřené době po počátku sovětské okupace proběhla na přelomu šedesátých a sedmdesátých let v Československu dnes zcela zapomenutá pandemie hongkongské chřipky. Komunistický režim čelil podobné epidemii, jako byla ta covidová.

Článek

Ve stínu sovětské okupace a v době upálení Jana Palacha se u nás poprvé objevila chřipková nákaza, která si po celém světě vyžádala až čtyři miliony obětí. Svou ničivost získala tím, že oproti předchozím chřipkovým kmenům zmutovala výrazněji.

Komunistický režim tak čelil podobné situaci, v jaké jsme žili poslední dva roky. Přesto se tehdejší a dnešní přístup k šířící se nákaze v některých věcech lišil.

U hongkongské chřipky nahradil antigen H3 variantu H2. Podobně jako u španělské chřipky se nákaza rozšířila s koncem válečného konfliktu. Nákaza vypukla v červnu 1968 v jihovýchodní Asii a během pár týdnů onemocněly čerstvě zmutovaným virem statisíce lidí. Například do Spojených států nákazu zanesli vojáci vracející se z Vietnamu.

První vlna hongkongské chřipky řádila v Evropě koncem roku 1968 především v Německu, kde museli oběti pohřbívat dokonce popeláři. K nám se nákaza dostala z těžce zasaženého Polska.

Vilma Marešová, která strávila svou profesní kariéru na infekčním oddělení na pražské Bulovce, byla tehdy začínající lékařkou: „Protože jsem sloužila celé svátky vánoční, tak na silvestra jsem měla volno. Byla jsem ráda, protože ta epidemie přišla na kliniku v jediném dni. Za silvestra bylo 54 příjmů a bylo štěstí, že se na svátky propouští.“

Zátěž zdravotnických zařízení byla tehdy enormní, ovšem první vlna nákazy odezněla už během několika týdnů. Hongkongská chřipka se ale vrátila znovu, a to na přelomu let 1969 a 1970. Situace byla tehdy daleko vážnější. „V Praze jeden den nemocnice hlásily 20 000 případů chřipkového onemocnění, což jsou ohromná čísla,“ upozorňuje Jan Kynčl, vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu.

Epidemie se tehdy v životě společnosti projevila dvěma způsoby. Jedním obdobným jako v případě covidu – školy se zavřely a byly vyhlášeny chřipkové prázdniny. Druhý projev jsme nezažili – tehdejší režim vyzýval studenty, aby nastoupili do kritických zaměstnání na místo nemocných pracovníků – studenti tehdy odklízeli sníh, vykládali vagony a dělali průvodčí v tramvaji.

Jak se žilo v dobách utajené pandemie, na to se podívejte v reportáži, která je součástí pořadu Záhady Josefa Klímy.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované