Hlavní obsah

Porušování opatření i prarodiče. Jak fungují rodiče bez školek

Foto: Profimedia.cz

Mateřské školky jsou zavřené již měsíc a rodiče musejí hledat alternativy, jak děti zabavit.

Reklama

5. 4. 19:00

Vzájemné hlídání dětí, chůvy nebo babička s dědečkem. To jsou řešení, která rodiče využívají, aby alespoň na chvíli měli klid na práci nebo si stihli něco zařídit. Pro většinu se situace hned tak nezmění.

Článek

Již měsíc jsou zavřené všechny mateřské školky, dětské skupiny i další zařízení, která se věnují předškolním dětem. Část rodičů si proto zařídila práci z domova, což s neustálou přítomností dětí není ideální řešení. Pokud ale nechtějí zůstat závislí na pomoci státu a čerpat ošetřovné - nebo jim takový příjem nestačí - nezbývá jim než být vynalézaví.

„Když babičky a dědečkové nemůžou, tak mají děti ‚volný průběh‘. Samozřejmě vymýšlí lotroviny, například vezmou fixu a pomalují nám zeď, protože je prostě nikdo nemá čas hlídat, jelikož oba pracujeme,“ popisuje situaci u sebe doma rodič dvou dětí Pavel Hnízdil.

Nejčastěji rodiče využívají pomoc babiček a dědečků, ovšem ani ti často nemají čas nebo mají vlastní práci. Nebo se kvůli covidu vídat nechtějí. V tu chvíli si musí rodiče poradit jinak.

Komplikovaný systém museli vymyslet Svobodovi z Prahy. „Manžel jezdí do práce v půl šesté, v devět se vrací. To odjíždím do práce já. V půl jedné přichází chůva a manžel se vrací do práce. Já dorazím domů v půl šesté a přebírám děti,“ popsala jejich systém Michaela Svobodová, která pracuje v médiích.

Marketingová manažerka Lenka Pelikánová může alespoň částečně pracovat díky tomu, že si s kamarádkou navzájem hlídají děti. „Dva dny v týdnu jsou oba kluci u nás, dva dny zase u kamarádky. Díky tomu zvládáme obě pracovat alespoň na částečný úvazek,“ popisuje Pelikánová.

Obě rodiny si uvědomují, že „půjčování dětí“ není striktně podle protiepidemických nařízení. Návštěvy jsou totiž v tuto chvíli zakázány a kontakty jsou omezeny jen na ty nezbytně nutné. Jiné řešení, díky kterému by nemusely obě ženy načas úplně skončit v práci, ale nevymyslely.

Podobný systém využívá i otec dvou dětí David Pokorný. „Ráno občas hlídá děti babička, která přijede po noční. V půl čtvrté máme zase sraz se známými, kterým na chvíli dáme děti. Je to ale divočina,“ vysvětluje Pokorný. Sám s manželkou zrovna staví dům a občas potřebuje odjet na stavbu. „Někdy je musím nechat na chvíli doma, ale nestihnu si ani nic zařídit a musím zase domů, protože tomu mladšímu je například zima. Občas je to fakt složité,“ popisuje situaci.

Nejčastěji však Pokorný využívá pomoc známých, kteří mají děti v podobném věku. Hlídají si tak děti navzájem, aby si zvládli alespoň něco zařídit. „Někteří známí se nechtějí potkávat, že mají třeba nemocné rodiče, babičku a tak, tak se prostě s nimi nevídáme. Ale někteří, co tím už například prošli, tak není problém si navzájem děti pohlídat,“ vysvětluje Pokorný.

Kdy se děti vrátí do školek?

Od 12. dubna by se do školek měly vrátit děti z povinné předškolní docházky. Jsou součástí Fáze I návratu do škol. Kdy se vrátí děti mladší, zatím není jasné.

Ministerstvo školství na dotaz Seznam Zpráv uvedlo, že mladší děti navštěvující školky či dětské skupiny se do zařízení vrátí až ve Fázi III. Kdy ta nastane, bude záležet na epidemické situaci. Podmínky ale popsala Mezioborová skupina pro epidemické situace (MeSES):

Fáze III nastane až v době, kdy relativní počet nových případů (neboli týdenní incidence) bude 50 na 100 tisíc obyvatel. To znamená, že musí být maximálně 50 nových případů koronaviru za týden na sto tisíc obyvatel. Nyní se hodnoty incidence většiny okresů pohybují v podstatně vyšších hodnotách, cca 300 až 400 na 100 tisíc obyvatel.

Po chůvách je poptávka nižší

Někteří rodiče využívají ale i profesionální pomoc, jako jsou chůvy. Platforma Hlídačky.cz, která sdružuje chůvy z celé ČR, přidala i službu doučování, kdy rodiče často potřebují, aby někdo pomohl dětem s úkoly do školy. Přesto podle jednatele společnosti Petra Šiguta je zájem o chůvy během covidu nižší. „Naše služby teď rodiče využívají míň. Poptávka spadla asi o 30 procent dolů,“ vysvětluje.

„Lidé hledají hlídání, když mají jasně pevný řád a vědí, co bude. Nejvíc hlídání potřebují v září nebo v lednu, kdy se nastupuje do škol nebo školek. Ale tím, jak se to teď hodně mění a lidé nevědí, co bude, tak hledají míň,“ vysvětluje Šiguta, proč se poptávka naopak snížila, i když rodiče děti hlídat potřebují.

„Odpadli lidé, co si najímali chůvu, aby si mohli někam vyrazit - jako do kina, na večeři nebo do divadla. To teď není možné,“ pokračuje ve vysvětlení.

Hlídání dětí pomocí chův je podle něj každopádně v souladu s opatřeními. „Když jde někdo do práce na deset hodin a má doma třeba tříleté dítě, tak si moc neumím představit, co by měl jiného dělat. Samotná chůva chodí také do práce, takže v tom nevidím problém,“ vysvětluje. Zároveň ale toto rozhodnutí nechává na chůvách a rodičích, sám chůvy nezaměstnává, ale pouze je sdružuje.

Na přání zmíněných rodičů byla všem změněna jména kvůli obavám z možného postihu.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené