Hlavní obsah

Poslanci by měli hlasovat o zrušení nouzového stavu, míní ústavní právník

Foto: Seznam Zprávy

Ilustrační foto.

Reklama

16. 2. 10:45

Legitimitu současného stavu – stavu nouze – by posílilo, kdyby o něm nyní hlasovala Poslanecká sněmovna, míní ústavní právník Jan Wintr.

Článek

„Hlavní konflikt spočívá v tom, že článek 6 odst. 2 ústavního zákona o bezpečnosti říká, že vláda vyhlašuje nouzový stav na 30 dnů a prodloužit ho může jen se souhlasem Poslanecké sněmovny. Ta souhlas nedala a vláda nouzový stav stejně prodloužila. Považuji to za neústavní,“ řekl Seznam Zprávám ústavní expert Jan Wintr.

Podle něho by tímto mohl vzniknout nebezpečný příklad do budoucna. „Vláda sice vyhlásila nový nouzový stav, nicméně kdybychom připustili, že vláda může při nesouhlasu Poslanecké sněmovny zahájit nový nouzový stav, vyprazdňuje se pravidlo, které garantuje, že vláda má mimořádné pravomoci a zmocnění k omezování základních práv jen s aktivním souhlasem Poslanecké sněmovny. To je problém,“ upřesňuje Wintr, který je i členem Legislativní rady vlády.

Poslanecká sněmovna koncem minulého týdne odmítla prodloužit nouzový stav, aby vláda o tři dny později vyhlásila nouzový stav nový. Podle mnohých právníků a expertů na ústavní právo takovým krokem došlo k porušení ústavních pravidel, neboť dle nich vláda takovým krokem obešla vůli Poslanecké sněmovny.

Wintr je překvapený, že vláda pro nový nouzový stav použila podobné odůvodnění jako v předešlých měsících. Nový nouzový stav by správně měl reagovat na nové důvody, proč je třeba jej vyhlásit. To, že se v posledních týdnech objevily v České republice mutace koronaviru, podle něho poslanci věděli už ve čtvrtek, kdy se o prodloužení nouzového stavu hlasovalo.

„Novost důvodů by se měla posuzovat k tomu, co v den hlasování Poslanecké sněmovny poslanci věděli či nikoliv. Při vědomí daných informací nedala souhlas k prodloužení nouzového stavu. Kdyby se nouzový stav vyhlásil jen v nejvíce postižených krajích, ta novost a aktuálnost důvodů by spočívala v tom, že v daných regionech je bezpečnostní situace zvlášť zhoršená. Pokračování ve stejném nouzovém stavu v zásadě za stejných opatření mi připadá jako obejití ústavního zákona o bezpečnosti,“ doplnil Wintr.

Situaci by alespoň částečně z hlediska ústavní čistoty pomohlo to, kdyby se současný nouzový stav dostal na schůzi poslanců. Ti by mohli hlasovat o jeho zrušení – kdyby návrh neprošel, vznikl by argument, že dolní komora Parlamentu dostala šanci se k nouzovému stavu vyjádřit.

„Legitimitu současného stavu by posílilo, kdyby o něm hlasovala nyní Poslanecká sněmovna. Ta jej může zrušit. Když takový návrh ve Sněmovně nezíská většinu, sice to nebude znamenat, že tento nouzový stav je perfektní, oslabilo by se ale riziko, že by jej Ústavní soud zrušil. Soud by mohl argumentovat, že Poslanecká sněmovna se k nouzovému stavu nějak postavila.“

Mohou vládě vyslovit nedůvěru

Místopředseda Legislativní rady vlády Aleš Gerloch zdůrazňuje, že je důležité rozlišovat vyhlášení nového nouzového stavu od jeho prodloužení. „S prodloužením musí souhlasit Poslanecká sněmovna, což se nestalo. V tomto případě se šlo cestou odvolání na stanovisko Asociace krajů, že se nově vyhlašuje nouzový stav, byť v bezprostřední návaznosti na dosavadní nouzový stav. Situace se tak opírá o články 5 a 6 odst. 1 ústavního zákona o bezpečnosti,“ řekl Seznam Zprávám.

Situaci na rozdíl od Wintra vidí z hlediska ústavnosti méně dramaticky. Podle něho má vše ve svých rukou Sněmovna, která může nouzový stav zrušit. „Dokonce může být nejméně 50 poslanci navrženo hlasování o nedůvěře vládě, bude-li jí vyslovena nedůvěra, podává vláda demisi. Tím Sněmovna vykonává kontrolu nad vládou,“ popisuje Gerloch.

Novým faktorem pro nový nouzový stav je podle něho stanovisko hejtmanů. Čím se ale změnila reálná situace v zemi v neděli oproti čtvrtku, kdy poslanci zamítli prodloužení nouzového stavu? Už tehdy se přece o mutacích koronaviru a zhoršující se situaci v některých krajích hovořilo. „Ano, to je pravda. Jak už jsem řekl, teď je na tahu Sněmovna. Pokud dospěje k názoru, že ji vláda obešla s vyhlášením nového nouzového stavu, může ho zrušit,“ dodává Gerloch, bývalý děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Hejtmani se špatnou kartou

Bývalý ministr spravedlnosti a právník Jan Kalvoda způsob vyhlášení nouzového stavu kritizuje, dodává však, že se hejtmanům nediví, že vládu o vyhlášení nového stavu nouze požádali.

„Sněmovna byla obejita na základě rozpačité žádosti hejtmanů. Vláda jim hodila do ruky černého Petra, a tím se ocitli ve složité situaci: buď nepomoci vládě v tom šíleném těkání a improvizaci, ale zároveň si byli vědomi, že omezení nouzového stavu jsou z hlediska zdravotně-bezpečnostního nanejvýš potřeba dle všemožných dat. Mám pocit, že jde o obcházení zákona a jde o politickou kličku, možná i past na sněmovní opozici. Těžko bránit ústavní čistotu proti fatálním následkům na zdraví národa,“ řekl Seznam Zprávám bývalý předseda ODA.

Vlivný právník a blízký přítel expremiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) Radek Pokorný je zase přesvědčen, že klíčové je zvládnout pandemii hlavně zdravotně, byť s určitými ústavními šmouhami.

„Ústavnost postupu může být sporná, nicméně v dané situaci vládě a hejtmanům nic jiného nezbývalo. Zdravotní hledisko musí být dominantní. Bylo by bláznivé, kdyby se dnes začalo řešit, kdo a za co zodpovídá, co je a není otevřené. Ať se starají o životy lidí, vždyť máme 150 mrtvých denně, celkem máme 18 tisíc mrtvých, vždyť je to šílené,“ řekl Pokorný Seznam Zprávám.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované