Hlavní obsah

Poslední evropský diktátor bude čelit sankcím. Tvrdě odpovíme, hrozí

Foto: Profimedia.cz

Lukašenko během páteční schůzky s Vladimirem Putinem v Soči.

Reklama

29. 5. 18:43

Spojené státy po konzultaci s Evropskou unií plánují zpřísnit vůči Minsku své sankce. Podle mluvčí Bílého domu Jen Psakiové by se měly týkat představitelů místní vlády a běloruských firem.

Článek

Už je to téměř týden, co běloruské letectvo donutilo k přistání letadlo společnosti Ryanair mířící z Atén do Vilniusu, na jehož palubě cestoval i běloruský opoziční novinář a spoluzakladatel informačního portálu Nexta Raman Pratasevič.

Západní lídři incident, k němuž došlo minulou neděli, ostře odsoudili. Řada unijních zemí včetně Česka zakázala běloruským aerolinkám Belavia přistávat na svém území, evropské letecké společnosti se také začaly vyhýbat běloruskému vzdušnému prostoru. Představitelé západních zemí včetně Andreje Babiše označili běloruský zásah proti letadlu za akt státního terorismu či pirátství.

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko, jenž se mimo jiné včera setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, je přesvědčen, že jednal v souladu ze zákonem a snažil se lidi na palubě zachránit. Zadržený aktivista se podle Lukašenka chystal v Bělorusku zorganizovat „krvavou vzpouru“.

„Mám s sebou některé dokumenty, ukážu vám je, abyste pochopil, co se děje, abyste pochopil, co je to za lidi,“ prohlásil běloruský lídr během schůzky s ruským prezidentem. Vladimir Putin události kolem nuceného přistání letadla společnosti Ryanair v Minsku označil za vzplanutí emocí a žádný důvod nevěřit Lukašenkově vysvětlení o nedělním incidentu nevidí.

Generální ředitel letecké společnosti Belavia Igor Čerginets dnes prohlásil, že běloruské aerolinky nemají s incidentem společnosti Ryanair nic společného, a zavedení sankcí kritizoval. Událost podle něj musí nejdřív vyšetřit Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO).

„Je jasné, že těmito kroky vlády nejen uzavírají své země pro přistávání našich letadel, ale se zvláštní fašistickou zvráceností uzavírají jedna po druhé vzdušné prostory. Vysmívají se nám a lidem, a to bez ohledu na barvu pasů,“ napsal na sociálních sítích. Dodal také, že zákaz letů jeho společnosti je „úplným ignorováním základů demokracie“.

Nesrovnalosti v Lukašenkově verzi

Během týdne Alexandr Lukašenko přišel s několika verzemi nedělního incidentu. Společné šetření organizace The Dossier Centre, serveru The Daily Beast a týdeníku Der Spiegel však poukazuje na některé nesrovnalosti.

Hlavní příčinou přerušení mezinárodního letu byla podle Lukašenka zpráva o bombě na palubě letu FR4978 společnosti Ryanair, která měla vybuchnout nad Vilniusem. Na palubu ji podle běloruského prezidenta údajně propašovalo palestinské radikální hnutí Hamás. Tato zpráva podle investigativních novinářů přišla na e-mail minského letiště ve 12:57 místního času, běloruská strana ale podle prohlášení ministerstva dopravy o hrozbě informovala již ve 12:30 místního času a ve 12:47 letadlo zamířilo do Minsku.

Údajná palestinská pohrůžka

„My, bojovníci Hamásu, požadujeme, aby Izrael přestal útočit v Pásmu Gazy a aby Evropská unie stáhla svoji podporu Izraele v této válce,“ stálo v upozornění. „V letadle je bomba. Pokud se nezařídíte podle našich požadavků, vybuchne 23. května nad Vilniusem,“ zněla výhrůžná zpráva.

Jak píší německá média, e-mail byl odeslán přes šifrovanou službu ProtonMail registrovanou ve Švýcarsku. O tom, že upozornění na bombu dorazilo právě z této země, mluvil Lukašenko při středečním výstupu před poslanci.

Švýcarská vláda ale obvinění odmítla. „Švýcarské úřady nevědí nic o varování před bombovým útokem na let Ryanairu z Atén do Vilniusu,“ uvedlo podle agentury Reuters švýcarské ministerstvo zahraničí v reakci na Lukašenkovo obvinění. Jakékoliv zapojení do incidentu popřeli také představitelé hnutí Hamás.

Nové sankce?

Spojené státy, které postup Běloruska také kritizovaly, v reakci na současnou situaci zváží zavedení nových sankcí proti představitelům běloruské vlády „spojeným s pokračujícím porušováním lidských práv a korupcí, falšováním loňských voleb a událostmi 23. května“. Bidenova administrativa dle mluvčí Bílého domu Jen Psakiové rovněž obnoví sankce proti devíti firmám, které Bělorusko vlastní. Proti kterým běloruským společnostem budou sankce zavedeny, zatím není známo.

Na páteční tiskové konferenci Psakiová také uvedla, že Spojené státy plánují pozastavit dohodu mezi Washingtonem a Minskem z roku 2019, která dopravcům z každé země umožňuje využívat vzdušný prostor druhé strany a přijímat další opatření proti Lukašenkově autoritářskému režimu. Ten v reakci na zpřísnění evropských restrikcí již dříve prohlásil, že Bělorusko na „provokace“ zahraničí tvrdě odpoví.

Bílý dům také vyzval běloruského lídra, aby nechal propustit všechny politické vězně. Těch je podle běloruské nevládní organizace na ochranu lidských práv Vajsna 450.

Svobodu pro Prataseviče

Zadržený aktivista Raman Pratasevič, jenž má být podle Západu okamžitě propuštěn, se v pondělí objevil ve videu zveřejněném na provládním kanálu Žoltyje slivy. Přiznal se v něm k organizování masových demonstrací, které propukly v řadě běloruských měst po letošních prezidentských volbách. Rodiče, experti a běloruští politici včetně opoziční vůdkyně Cichanouské však hned zpochybnili věrohodnost této nahrávky. Pratasevič podle nich čelí fyzickému a psychickému nátlaku.

Odvysílané nahrávky zadrženého aktivisty vyvolaly znepokojení výkonné rady Evropské vysílací unie, která také „pečlivě sledovala potlačení svobody sdělovacích prostředků v Bělorusku“ během srpnových voleb. Unie z tohoto důvodu včera informovala, že pozastavila členství státní Běloruské televizní a rozhlasové společnosti. Ta nyní má dva týdny na to, aby se oficiálně vyjádřila k vysílání videí mučení demonstrantů. Pokud k tomu nedojde, společnost bude z vysílací unie vyloučena.

„V posledních týdnech nás obzvláště znepokojuje vysílání rozhovorů získaných pod nátlakem,“ stojí v prohlášení EBU. Tím s největší pravděpodobností reaguje na pondělní Pratasevičovo svědectví.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované