Hlavní obsah

Z místa tragického požáru: Stát nám hází klacky pod nohy, říká starostka

Foto: Slavomír Kubeš, ČTK

Při požáru v domově po postižené ve Vejprtech v neděli zemřelo osm klientů.

Reklama

aktualizováno •

Pacient hospitalizovaný v chomutovské nemocnici po požáru ve Vejprtech je stále ve vážném stavu připojen na plicní ventilaci. ČTK to řekl Ivo Chrástecký, mluvčí Krajské zdravotní, pod niž chomutovská nemocnice patří. Stav dalších se zlepšil.

Článek

Při krizových situacích by podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové měla pomoci novela zákona o sociálních službách, která počítá s navýšením sociálních pracovníků na počet klientů. Nedělní tragédii ale nedostatek zaměstnanců nezpůsobil, říká starostka Vejprt Jitka Gavdunová. A zřizovatelé už nyní nedokážou sehnat dostatek ošetřovatelů, dodává.

Ministryně práce a sociálních věci Jana Maláčová v neděli po tragédii ve Vejprtech nabídla státní pomoc. Zaměstnanci úřadu práce budou na městském úřadě vyplácet mimořádnou okamžitou pomoc, a to 50 tisíc korun na jednoho pacienta. Ústecký kraj navíc může požádat o pomoc ze státního fondu pro mimořádné události ve výši až pět milionů korun a stát také pomůže s obnovou domova pro postižené. Pomoct by podle Maláčové navíc měla novela zákona o sociálních službách.

„V tuto chvílích je v připomínkách novela zákona o sociálních službách,“ uvedla Maláčová. „Ministerstvo práce a sociálních věcí poprvé přichází se sociálními standardy, to znamená, aby bylo maximálně třináct klientů na pečující osobu. Myslím si, že to velmi pomůže i v takto kritických situacích, když ti lidé, kteří mají zodpovědnost za klienty, budou mít takové podmínky, aby se o ně dokázali postarat.“

Starostka Vejprt Jitka Gavdunová ovšem odmítá, že by za požár nebo počet obětí mohl malý počet ošetřovatelů. Novela zákona podle ní naopak tvrdě dopadne na zřizovatele zařízení, jako je domov pro postižené ve Vejprtech.

„Nevím, jestli paní ministryně zná současný stav, jak to vypadá prakticky ve všech sociálních službách. Máme hluboký podstav personálu a stát nám ještě hází klacky pod nohy,“ řekla Gavdunová.

Ukrajinci v Čechách a Češi v Německu

„Sami jsme jeli na Ukrajinu a snažili se přivézt ukrajinské pracovníky, ale teď kvůli neshodě dvou ministerstev čekáme, aby nám je znovu pustili do provozu,“ popisuje starostka. „Musíme si uvědomit, že stejně jako naši lidé dělají v Německu, my si musíme zvyknout, že k nám přijde cizí pracovní síla. Stát na to musí být připraven, než novelou zákona zvýší počet pracujících vůči počtu klientů. Je také potřeba zeptat se, kde ti lidé jsou. Tady ti lidé prostě nejsou, proto zveme Ukrajince.“

Maláčová by ale ráda, aby v sociálních službách pracovali občané České republiky. „Chci, aby tu byli především čeští pracovníci, kteří budou dobře zaplacení,“ říká. „Ochlazuje se nám situace na trhu práce a za posledních pět let jsme navýšili platy sociálních pracovníků o více než polovinu,“ argumentuje.

Podle starostky je ale situace neudržitelná. Vejprty leží na hranici s Německem, mnoho místních proto hledá obživu v zahraničí. Práce v sociálních službách je navíc náročná.

„Já jsem z toho docela zděšená. My máme velký problém, abychom sehnali pracovníky už na současný počet,“ popisuje Gavdunová. „Trh práce se může jeden den ochlazovat a druhý den to může být jinak. Dnes také nejde jenom o peníze, ti lidé si vydělávají velmi slušně, ale ne všichni tu práci chtějí dělat, je velmi náročná,“ vysvětluje.

Město má už nyní znatelný nedostatek zaměstnanců v sociálních službách, z více než 260 pracovníků jich chybí asi 20, uvedla starostka. „Proto jsme se zapojili do projektu Ukrajina,“ vysvětluje Gavdunová. „Sami jsme si sehnali vysoce vzdělané Ukrajince, lékaře, zdravotní sestry. Nakonec když jeli zpátky si vyřídit trvalý pobyt, nám to nebylo umožněno s tím, že nemají nějaké školení, které ani v zákoně není. Je to výklad dvou ministerstev proti sobě.“

Zákony pokulhávají

Požár v domově pro postižené ani jeho následky podle starostky nezpůsobil nedostatek personálu, zákony ale podle ní ošetřovatelům příliš nepomáhají.

„Klienti se dnes bohužel chovají všelijak a zákon je velmi často nesprávně na jejich straně,“ říká Gavdunová. „Už několikrát se nám pokusili objekt zapálit, není to první případ. Mohou se volně a bez kontroly pohybovat, přijdou zpátky se sirkami, se zapalovači. Předchozí požáry jsme podchytili. Doufám, že ten poslední nezpůsobil některý z klientů, ale bylo by potřeba se zaměřit i na to, že taková benevolence vůči lidem, kteří jsou mentálně mezi šesti a dvanácti lety, by také neměla být.“

Novela zákona o sociálních službách má začít platit od 1. ledna 2021.

„Prosím všechny zákonodárce, aby spolupracovali s lidmi, kterých se to týká,“ dodává starostka.

Reklama

Doporučované