Hlavní obsah

Pózoval s polonahými dívkami na kapotě. Teď si chce „zázračné dítě“ Sebastian Kurz osedlat Rakousko i Evropu

Sebastian Kurz.

 

Reklama

15. 5. 2017 20:28

V srpnu oslaví teprve jednatřicáté narozeniny. Sebastian Kurz má nepřehlédnutelné uši, nepřehlédnutelné charisma a právě přinutil jednu ze dvou stran, na kterých stojí poválečné Rakousko, aby se změnila v poslušnou agenturu na rozvoj jeho kariéry. Hranice Rakouska jsou ale pro mladíka s neuvěřitelně rozjetou politickou kariérou příliš těsné. Sebastian Kurz se ohlíží po Evropě.

Článek

Rok 2010. Před jedním z vídeňských nočních klubů stojí obří, načerno natřený Hummer. Po kapotě se povaluje pár děvčat v černém, spíše odhalujícím než zahalujícím oblečení. Ve dveřích nabubřelého auta stojí beze stopy rozpaků 24letý mladíček. Celé tohle divadlo působí dojmem reklamní akce levnějšího nevěstince. Ve skutečnosti je to ale volební kampaň jedné z nejkonzervativnějších stran Evropy. A také start jedné politické kariéry.

Volební akce s lehce oděnými dívkami nesla název „Schwarz macht geil“ – „Černá je cool“. Černá je přitom symbol Rakouské lidové strany, geil může také znamenat „nadržený“ a oním mladíčkem byl Sebastian Kurz - student práv a čerstvý vídeňský zastupitel. Jeho angažmá mělo ukázat, že lidovci, strana vnímaná jako bašta zapšklých důchodců, se otevírá mladým a je ochotná se měnit. Podařilo se. Sebastian Kurz nakonec svou stranu změnil víc, než by zasloužilým funkcionářům bylo milé.

„Maturant“

Ještě Stefan Zweig psal o tom, jak si vídeňští mladíci lepili vousy a snažili se ztloustnout, aby působili starší. Nábožná úcta k věku dodnes z rakouského veřejného života úplně nevymizela. Tím spíš působil vpád Sebastiana Kurze do tamní politiky jako vzplanutí meteoru.

Trvalo to pouhé tři roky, než Kurz definitivně vyměnil půjčený Hummer za služební limuzínu a rozepnutou košili za perfektně padnoucí oblek. V roce 2013 se stal zdaleka nejmladším ministrem zahraničí alpské republiky. Bylo mu 27 let.

Politické soky, kteří doufali, že si na tomto úkolu vyláme zuby, zklamal a z novin rychle zmizely posměšné poznámky o „maturantovi“. Sebastian Kurz sice nastupoval do úřadu s nulovou zkušeností s diplomacií a na evropských summitech ho do státnických zvyklostí zasvěcovali o jednu či dvě generace starší politici. Kurz se ale učí rychle a jeho hvězdný moment přišel s uprchlickou krizí.

Mladíček odmlouvá Merkelové

Z českého hlediska by se mohlo zdát, že nejtvrdším odpůrcem Angely Merkelové v době uprchlické krize byla diplomacie Maďarska, Polska a Česka. Ve skutečnosti se jejím stejně hlasitým protihráčem stal ani ne třicetiletý nedostudovaný právník. Kurz má sice daleko k nacionalistickým výpadům rakouských Svobodných. V době imigrační vlny se ale rázně postavil vizím Berlína, prosadil omezení nejvyššího možného počtu příchozích za rok a především dojednal uzavření tzv. balkánské cesty. S Angelou Merkelovou si sice vyměnili několik ostrých invektiv, plot na makedonské hranici, o který se příliv migrantů zarazil, ocenila nakonec i německá diplomacie.

Strana jsem já!

V minulých dnech se miláček domácích voličů odhodlal k akci, která nemá v rakouské politice obdoby. Rozpory, které mohly vést k rozložení jeho mateřské lidové strany, rozřešil rázným ultimátem.

Pohrozil, že se neujme stranického vedení, pokud nedostane bezmála diktátorské pravomoci. Delegáti lidovců se ani příliš nerozmýšleli a na tuhle zvláštní formu vydírání kývli. Od víkendu smí Kurz mimo jiné promlouvat do kandidátek a má právo veta při koaličních jednáních. Lidová strana Rakouska, která se podílela na vládě po většinu z více než 70 let poválečné historie země, vstoupila do nové éry – a podle kousavých komentářů se odsoudila do role pouhého věšáku na Kurzovu osobní kariéru.

Vídeňský kongres 2.0

Kurzovy ambice se ale neomezují na Rakousko. Ministr zahraničí nevelké alpské země už teď s velkou nadějí vzhlíží k druhé polovině roku 2018. Tehdy bude Rakousko předsedat EU a Kurz chce být tím, kdo evropský spolek přivede do nové éry. Jeho snem je nový Vídeňský kongres, jenž by měl připomínat diplomatickou událost, která v roce 1815 nově uspořádala Evropu po napoleonských válkách. Kurzův recept na novou Evropu? Ve zkratce méně byrokracie v byznysu a více jednoty v zahraniční politice.

Domácí háček

Ještě předtím ale čeká Kurze jedna velká zkouška. Svůj vstup do čela lidové strany podmínil koncem současné „velké“ vládní koalice lidovců a socialistů. Předčasné volby zřejmě přijdou krátce po prázdninách a průzkumům nyní kraluje protiimigrantská strana Svobodných. Té se sice nepodařilo protlačit v loňském roce svého kandidáta Norberta Hofera do prezidentského paláce, teď jí ale Kurz nadělil ještě mnohem větší šanci na podíl na moci.

Svobodní už navíc dávno nejsou formací izolovaných extremistů. Lidovci ostatně s jejich bývalým předsedou Jörgem Haiderem koalici uzavřeli už v roce 2000. Teď se o jejich spojenectví intenzivně ucházejí rakouští socialisté. Není vyloučené, že uspějí a Sebastiana Kurze z mocenské hry vyšachují.

Evropa by si musela opět zvykat na Rakousko se Svobodnými ve vládě a Kurz na pocit, který zatím nezná – prohru. Ve svém věku by si ale nepochybně mohl dělat oprávněné naděje na politický reparát. I když jeho jméno znamená v překladu „krátký“, jeho kariéra bude zřejmě dlouhá a Evropa o ní ještě uslyší.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované