Hlavní obsah

Praktický průvodce, co se smí a nesmí dělat s ústavou, když je vládní krize

Rozhovor s Tomášem Němečkem: Pokud chcete rozumět, co vládě a prezidentovi umožňuje ústava.

 

Reklama

5. 5. 2017 19:57

Bývalý novinář a nyní právník Tomáš Němeček pro Seznam vysvětluje, jaká jsou pevná ústavní pravidla a jaké zvyklosti.

Článek

Od roku 1997 to v České republice vždy bylo tak, že demise, kterou prezidentovi přinesl premiér, automaticky znamenala konec celé vlády.

V současném politickém rozložení sil však jistoty neplatí. To definitivně potvrdila čtvrteční veřejná roztržka prezidenta Miloše Zemana a předsedy kabinetu Bohuslava Sobotky.

Lídr ČSSD původně oznámil demisi své vlády. Avšak kvůli signálům, že prezident naruší ústavní pravidlo a demisi nebude brát jako odchod celé vlády, ale jen jako rezignaci premiéra, Sobotka ohlášenou demisi nakonec nepodal.

Záznam výbušné schůzky Miloše Zemana a Bohuslava Sobotky (4. 5. 2017). (Video: Seznam Zprávy)

V těchto turbulentních hodinách vznikl i rozhovor s někdejším novinářem a dnes právníkem Tomášem Němečkem. Redakce Seznamu chtěla - bez ohledu na to, že některá fakta v současné situaci platí jen pár okamžiků, jak již víme - lépe porozumět tomu, co je v době politické krize podle ústavy obvyklé. A co naopak není.

„V české ústavě je role předsedy vlády velmi dominantní. On je tím ústředním pilířem, kolem kterého se celá vláda otáčí. A proto se to při demisi Špidlovy, Grossovy, Nečasovy vlády vždy bralo tak, že premiér s sebou strhává celou vládu," říká Tomáš Němeček v úvodu interview, které přináší pro laika velmi srozumitelný a praktický návod k zákulisí politiky.

V situaci o to komplikovanější, že zůstává pouhých pět měsíců do řádných voleb. „Předpokládáme, že prezident republiky není sultán ani car. Že si je vědom ústavních mantinelů a že se bude v těchto mantinelech pohybovat," vysvětluje Tomáš Němeček v rozhovoru s Jindřichem Šídlem v úvodu tohoto článku.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované