Hlavní obsah

Praním prádla ničíme přírodu, filtry v pračkách podle vědců nefungují

Foto: https://pixabay.com/cs/

Ilustrační snímek.

Reklama

7. 7. 2020 12:23

Mikroplasty, které se uvolňují při praní, vstupují do potravinových řetězců a mění buněčnou strukturu organismů. Podle vědců z Univerzity Nového Jižního Walesu současné filtry nestačí.

Článek

Přibližně padesát miliard kusů oděvů vyperou každý rok pračky po celém světě. Kromě nákladů na prací prostředky, vodu a energii však lidé za čistý oděv platí ještě jednu daň: při praní se uvolňují mikroplasty, jež zatěžují životní prostředí. Snížit jejich objem, a tím výrazně ulevit oceánům, mají speciální filtry. Problémem je to, že dosud nebyly podrobeny vědeckým testům, které by prokázaly jejich účinnost, píše BBC News.

V první studii svého druhu vědci zjistili, že pomocí filtrů byla úspěšně odstraněna většina vláken, ale až třetina se jich stále dostávala do koloběhu. „Zařízení, která čistí odpadní vody, odvádějí některá vlákna správně mezi splašky, ale žádná současná metoda filtrace nevylučuje jejich uvolňování do životního prostředí,“ uvedli pro BBC Mark Browne, Macarena Rosová a Emma Johnstonová z Univerzity Nového Jižního Walesu.

Jedním z možných řešení je zastavit uvolňování mikrovláken z praček právě pomocí komerčně dostupných filtrů. Tým však zjistil, že neexistují dostatečné vědecké důkazy, které by hodnotily jejich schopnost zadržovat vlákna z praného oblečení.

Mikroplasty stále unikají

Browne a jeho tým ukázali, že když se oblečení nosilo a pralo, uvolňovalo při každém praní téměř dva tisíce vláken. Aby zjistili, jak filtry fungují, zahájili experiment, který testoval účinnost filtrů. „Prali jsme bavlněné a polyesterové oděvy v domácích pračkách s předním plněním nejdříve s a poté bez filtrů (póry o velikosti mikro a milimetrů),“ vysvětlil Browne.

Tým zjistil, že filtry „výrazně snížily“ množství bavlněných a polyesterových vláken v odtoku, a to až o 74 procent ve srovnání s odtokem ze spotřebičů bez filtrů. Značná část mikrovláken filtračním systémům přesto stále uniká.

„Vzhledem k rozmanitosti oblečení, polymerů, spotřebičů a filtrů, které se v současné době prodávají spotřebitelům, naše práce ukazuje, že při testování filtrů je třeba být přísnější,“ říká Browne. Jak dodal, výzkum ukázal, že jsou „nutné další studie, které testují ještě větší rozmanitost materiálů a metod, aby bylo možné uspokojit rostoucí zájem o data ze strany vlád, průmyslu a veřejnosti“.

Hrozba pro ekosystém

Otázka plastového odpadu znečišťujícího moře a oceány se v posledních letech stala jedním z nejnaléhavějších problémů životního prostředí. Odhaduje se, že každoročně v přírodě skončí 150 milionů tun plastů z odpadních vod. Zatímco plastové lahve a sáčky už byly uznány za škodlivé pro životní prostředí, roste počet důkazů, které naznačují, že mikroplasty – tedy kusy syntetického materiálu o velikosti 0,5 mm nebo menší – vstupují do potravinových řetězců a mění buněčnou strukturu organismů.

Například zmíněný tým doktora Browneho zjistil, že tyto drobné kousky plastu požívají řasy. Za normálních okolností organismy konzumují organickou hmotu na pobřeží, což zabraňuje hromadění bahna na plážích nebo v říčních systémech. Pokud však do svých vnitřností naberou plasty, nejsou schopny pozřít tolik organických látek, což následně ovlivňuje místní ekosystémy.

Podle odborníka by měl být vývoj produktů, jako jsou filtrační systémy, založený na vědeckých důkazech, čímž by se zajistila lepší ochrana životního prostředí. „Naléhavě požadujeme informace z vědeckých experimentů, abychom určili kapacitu technologických řešení pro snížení úniku vláken, která se pohybují v rozmezí mili, mikro a nanometrů, do odpadních vod,“ vysvětlil.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené