Hlavní obsah

Právní stát v Hongkongu skončí, protesty ne, říká aktivista o plánu Číny

Foto: ČTK

Policisté v civilu útočili pepřovým sprejem na novináře při protestu v první polovině května.

Reklama

Hongkong – více než sedmimilionové město, jehož obyvatelé zaplavili ulice v protestech pokaždé, když chtěli vyjádřit nesouhlas s kroky jeho vedení. Asi rok po návrhu extradičního zákona je na stole další kontroverzní legislativa.

Článek

Návrh zákona o národní bezpečnosti, o němž se bude jednat na Čínském všelidovém shromáždění příští týden, zakazuje například „zradu a pobuřování“ namířené vůči čínské vládě nebo snahy o odtržení autonomního území od zbytku Číny. Návrh zmiňuje také otázky terorismu i zásahů ze zahraničí do chodu země. „Pod tímto návrhem se skrývají všechna ta nejzazší obvinění, která by mohla Čína proti lidem použít,“ řekl Seznam Zprávám prodemokratický aktivista a bývalý organizátor hongkongských protestů Yik Mo Wong.

„Pro nás je ten zákon velmi nebezpečný. Problém je totiž v tom, že se člověk nemusí dopustit závažného trestného činu, aby ho zatkli – narafičí to na něj. Takhle funguje autoritářský režim,“ uvedl Wong. „Máme kontakty třeba mezi zahraničními novináři nebo poslanci a nevíme, kdy vláda řekne, že napomáháme cizímu státu zasahovat do čínských zájmů, a půjdeme do vězení,“ vysvětlil na konkrétním příkladu.

Peking podle britské BBC míní, že právě takové opatření do budoucna odvrátí další protesty podobné těm, které Hongkongem zmítaly v loňském roce. Podle kritiků kroku čínské vlády jde ale o porušení jejích slibů Hongkongu o svobodách, které jinde na čínském území nepanují. A právě to by mohlo vést k vlně dalších velkých protestů a volání po demokratické reformě.

Podle mluvčího čínského parlamentu chce Čína zákonem zlepšit fungování politiky „jedné země, dvou systémů“. „Národní bezpečnost je základem stability země. Upevnění národní bezpečnosti slouží zájmu všech, čínských i hongkongských krajanů,“ cituje mluvčího parlamentu Čanga Jie-sueje list The Guardian.

Vymetená cestička

Peking se o uplatnění takového návrhu nesnaží poprvé. Naposledy proběhly snahy o jeho zavedení v roce 2003, do ulic v Hongkongu tehdy vyšlo okolo půl milionu lidí. „Komunistická strana čekala velmi dlouho, aby tento zákon mohla implementovat. Pro Hongkong to znamená konec právního státu - a to by mohlo vyústit třeba v to, že se odsud stáhnou zahraniční investoři,“ uvedl aktivista Wong pro Seznam Zprávy.

Smyčka se kolem svobody v Hongkongu nicméně stahuje podle Wonga už nějakou dobu. „Čína začala potlačovat svobodu tisku i akademickou svobodu a falešně obviňovat lidi z terorismu nebo podvracení státu. To všechno vymetlo cestičku tomuto návrhu zákona o národní bezpečnosti. Ale musím přiznat, že jsem nečekal, že se to semele tak rychle,“ připustil.

Foto: ČTK

Potyčka hongkongské policie s médii.

Ještě předtím, než se začalo mluvit o kontroverzním návrhu, lidé v Hongkongu měli v plánu další protesty. Některé nebyly povoleny kvůli koronavirovým opatřením v podobě sociálního distancování a došlo k mnoha zatčením. „Další protesty byly v plánu na nadcházející sérii výročí, třeba 9. června (rok od demonstrace, na kterou do ulic Hongkongu kvůli návrhu extradičního zákona vyrazilo asi milion lidí), ale samozřejmě věděli, že to bude velmi nebezpečné. Že policie použije sociální distancování jako záminku pro falešné obvinění zúčastněných,“ podotkl Wong.

„Je také jasné, že by tam bylo více násilí – při protestech na Den matek policisté například vtrhli na dámské toalety a zaútočili na jednu novinářku. Strhli ji na zem, zaklekli na ni a použili proti ní pepřový sprej, dokud nebyla v bezvědomí a nepomočila se. To je prostě odporné. Policisté jsou ještě chladnokrevnější než předtím. Lidé ale chtěli jít i přesto protestovat,“ dodal.

Účast na nových protestech by podle Wonga nesahala do milionů jako minulý rok. „A to z různých důvodů – kvůli policejním zásahům nebo tomu, že se pak lidé ocitli v nebezpečí. Ale nevzdáváme se, boj bude na více frontách. Někteří pořád v ulicích, jiní si budou udržovat odstup, aby zůstali v bezpečí, protože tam venku už bezpečno není. Bojujeme, ale potřebujeme zahraniční podporu, a to okamžitě, bez prodlení,“ podotkl Wong. Například američtí senátoři ve čtvrtek jednali o nových sankcích vůči čínským úředníkům právě kvůli chystanému bezpečnostnímu zákonu.

Jedním z důvodů, proč se Čína rozhodla jednat o návrhu zrovna nyní, je podle Wonga i světová pandemie. „Nemám pro to žádný důkaz, ale nemohu přestat spojovat tento zákon s tím, jak si teď Čína vede na zahraničním poli. Pro Čínu představuje hrozbu to, kdybychom se teď spojili se zahraničními státy – ve chvíli, kdy mezi nimi a Čínou panuje spíše nepřátelská atmosféra kvůli pandemii. Může jít proto o snahu zamezit kontaktu s vnějším světem. Ale zároveň, pokud pochopíme, čeho se Čína bojí, můžeme jí útoky vracet. A tím nemyslím, že chci zradit svou zemi, jde mi o to dát najevo, že potřebujeme naši svobodu a že nám ji musí dát,“ objasnil aktivista.

Návrh kontroverzního zákona někteří kritici označili za „konec Hongkongu“. S tím Wong tak úplně nesouhlasí. „Tohle není konec Hongkongu. Tedy zatím ne, ne dnes, ne zítra. Jednoho dne ale půjde o konec právního státu v Hongkongu. Pořád ale máme prostor bojovat, ten zákon má vejít v platnost až někdy v srpnu. A třeba se k nám do té doby připojí i Spojené státy, Evropa nebo Austrálie,“ řekl Wong.

Hongkong čekají v září volby do místního parlamentu. Přijetí zákona by mohlo podle BBC mít vliv na zářijové volby v Hongkongu. Podle odborníků by se totiž mohl zopakovat úspěch prodemokratických stran z loňských místních voleb. Kdyby prodemokratické síly získaly potřebnou většinu, dařilo by se jim blokovat schvalování zákonů čínskou komunistickou vládou.

„Netušil jsem, že se Čína těch voleb tolik bojí. My demokraté totiž ve vítězství ani moc nedoufáme, není to rozhodně fifty fifty. S uplatněním nového zákona nicméně bude Čína moci diskvalifikovat úplně kohokoliv,“ shrnul problém Wong.

Reklama

Související témata:

Doporučované