Přečetli jsme za vás: co se ve Francii píše o českém miliardáři

Na francouzském knižním trhu se kniha Mister K, Petites et grandes affaires de Daniel Kretinsky (Pan K, Malé a velké aféry Daniela Křetínského) objevila 12. března. Kvůli následné karanténě a uzavření knihkupectví bohužel nelze říci, jaký měla úspěch.

Více než pravděpodobné ale je, že Křetínskému radost neudělala. To ostatně 44letý byznysmen přiznal už předtím, než ji vůbec přečetl: „Samozřejmě bych dal přednost tomu, kdybyste o mě knihu nepsal. Když už jste se to rozhodl udělat, raději se na ní budu podílet a nabídnu vám svůj pohled,“ řekl novináři levicového deníku Libération při jejich poslední schůzce.

Samotný Lefilliâtre Seznam Zprávám napsal, že i po několikaměsíční investigaci pro něj osoba Daniela Křetínského zůstává částečně záhadou. Na určitou dvojznačnost v jeho hodnocení ostatně ukazuje i název knihy. Francouzské slovo affaires lze totiž přeložit nejenom jako aféry, ale také jako obchody (homme d’affaires = byznysmen). Velká část knihy přitom pojednává právě o obchodních transakcích miliardáře.

„Cílem mého pátrání bylo pochopit důvody investic Daniela Křetínského do francouzského tisku a zkoumat upřímnost jeho prohlášení ve prospěch demokracie a novinářů. Určit, do jaké míry je tato investice spojená spojená s chutí vstoupit na francouzský trh v oblasti energií a distribuce. To je myslím jeho skutečnou ambicí,“ vysvětlil autor knihy.

Lefilliâtre se zkoumání osobnosti Křetínského věnoval skutečně důkladně. O schůzkách a zkušenostech s českým byznysmenem mu vyprávěly desítky lidí, od českých i francouzských novinářů přes podnikatelovy poradce až po nejrůznější bankéře a lidi pohybující se v energetice.

Prakticky všichni se shodují v tom, že vzdělaný, kultivovaný a zdvořilý byznysmen svoji lásku k zemi galského kohouta jen nepředstírá a že jeho cesta na francouzský trh je jen výsledkem dlouhotrvající náklonnosti k této zemi. O ní vypovídá i Křetínského perfektní francouzština, kterou si vypiloval během svých pravidelných pobytů v zemi během studií.

Jako falešné vychází v knize i nařčení Křetínského ze spojení s Ruskem - po jeho nákupu časopisu Marianne se objevilo obvinění, že je agentem ruského vládce Vladimira Putina.

„Nic nesnáší Daniel Křetínský tolik, jako toto obvinění,“ píše se v knize. Lefilliatre ale zároveň poukazuje na důvody, které jeho krajany k takovému podezření vedly: úzké vazby Křetínského na nejbohatšího Čecha Petra Kellnera, jehož zájmy v Rusku jsou dobře známé, nebo fakt, že Křetínský zbohatl mimo jiné na dovážení ruského plynu prostřednictvím plynovodu Eustream. Autor připomíná, že Křetínského holding EPH se objevil i v tajné depeši zaměstnanců americké soukromé tajné služby Stratfor, jejíž výňatky zveřejnil server WikiLeaks.

„V malém světě francouzského byznysu ale na ruskou stopu nevěří,“ píše autor knihy a dodává vyjádření řady francouzských i českých osobností z byznysu i diplomacie, které Křetínského napojení na Kreml rezolutně odmítají. I autor tohoto článku si ostatně vyslechl jasný názor na Křetínského od jednoho francouzského diplomata: „Ze strany Francouzů je to čistá xenofobie, nechtějí prostě připustit, že by národní poklad (deník Le Monde) připadl cizinci.“

Další části knihy už ale pro českého miliardáře zdaleka tak pozitivně nevyznívají. Lefilliâtre se podrobně zabývá mj. Křetínského obchodům na Slovensku v době, kdy tam vládla nechvalně proslulá vláda Roberta Fica. „Slovenská politika se tehdy podobala Balkánu nebo státům střední Asie,“ cituje autor ekonomického novináře Miroslava Motejlka.

„Špatná pověst slovenského státu je částečně nespravedlivá. Někteří ministři patří k nejlepším v regionu, jsou vzdělaní a kompetentní. Pak tam jsou ale i historky o klientelismu Směru. To se nás ale nikdy nedotklo… Pokusy o korupci jsou, EPH se v ní ale nikdy nenamočil,“ hájí se Křetínský.

Kniha se zabývá i dalšími kontroverzními postavami českého politického života, k nimž měl Křetínský blízko. Ať už jde o někdejšího šéfa ČEZ Martina Romana, nebo Janu Nagyovou, milenku a pozdější manželku expremiéra Petra Nečase. Jí dával Křetínský kabelky v hodnotě desítek tisíc eur - podle jeho slov čistě z přátelství. Značně podezřele vychází v knize i Křetínského nákup společnosti Mibrag provozující povrchové uhelné doly v Německu.

Zřejmě nejkritičtější je kapitola věnovaná dvěma podnikatelovým „kmotrům“ - Petru Kellnerovi a Patriku Tkáčovi. „Je spojený se svými dvěma mentory, kmotry, kteří mu v jeho začátcích pomohli stát se tím, kým je,“ píše Lefilliâtre a připomíná mimo jiné fakt, že se tři výše jmenovaní dělí o jeden z největších tuzemských e-shopů, Mall.cz.

Autor knihy připomíná, že oba muži jsou vnímáni jako kontroverzní, mají nejasné metody a vytvářejí kolem sebe „temné sítě“. Lefilliâtre líčí hvězdný vzestup impéria J&T, které spoluzakládal Tkáč v pouhých 20 letech, a jeho zálibu v daňových rájích.

„Ano doporučujeme našim klientům, aby používali všechny prostředky k maximalizaci zisků,“ bránil se Tkáč útoku jednoho z poslanců v roce 2015. „Tato prohlášení svědčí o pravé povaze Tkáče, který se cítí ve své kůži v tom nejdivočejším kapitalismu,“ píše francouzský novinář a poukazuje na mlhavou strukturu J&T, která je od začátku spojována s podezřeními, skandály a vyšetřováním.

O nic sympatičtěji nevychází z Lefilliatrovy knihy ani nejbohatší Čech Petr Kellner, který zpočátku financoval vzestup Křetínského EPH. Vydělal na něm spoustu peněz, nakonec se z něj ale stáhl. Oba miliardáři nicméně zůstávají v úzkém spojení, a to nejen v oblasti byznysu, ale i kvůli vztahu Křetínského s Annou Kellnerovou, připomíná autor.

Vrací se nejen ke Kellnerovu kontroverznímu vstupu do České pojišťovny, ale i k aféře z loňského podzimu. Server Aktuálně.cz tehdy odhalil, že Kellnerova společnost Home Credit platí novináře, aby v Česku vylepšili mediální obraz totalitní Číny. Křetínský poté rychle vyměnil vydavatele serveru info.cz Tomáše Jirsu, který hrál v tomto byznysu klíčovou roli.

Při setkání s Jirsou slyší Lefilliâtre podobné názory na klimatické změny, které zaznívají i od Křetínského. Oba muži sice změny nepopírají, zároveň ale zpochybňují snižování emisí oxidu uhličitého cestou státních zásahů.

Křetínský se podle toho i chová a zcela bez zábran nakupuje po celé Evropě uhelné elektrárny těsně před ukončením jejich životnosti. Lefilliâtre na těchto obchodech ukazuje miliardářovu taktiku - velmi levně nakoupit a využít je do poslední chvíle, nehledě na dopady na klima, které prodloužení životnosti elektráren bude mít.

Proměnou Jirsou vydávaného serveru Info.cz směrem k ultrakonzervatismu a euroskepticismu zpochybňuje Lefilliâtre i Křetínského výroky o jeho proevropském smýšlení. Autor se také obšírně zabývá jmenováním suverenistky a euroskeptičky Nataschy Polonyové do čela redakce Marianne, jež upřímnosti těchto výroků rovněž příliš nenahrává.

„Nic jistého pro novináře Marianne, Elle a skupiny Le Monde,“ poznamenává autor.

Kniha se zabývá i Křetínského osobním životem. Lefilliâtre se jen jednou větou zmíní o rozchodu miliardáře s první ženou, překvapivě málo prostoru (cca 2,5 stránky) pak věnuje vlastnictví fotbalové Sparty. Více se autor věnuje i miliardářově sbírání obrazů. Křetínského neúspěchy na sportovním poli, na které jinak není zvyklý, by se jistě daly rozebrat obšírněji.

Minimálně v minulosti se přitom tomuto svému koníčku věnoval Křetínský velmi intenzivně: „Exekutivu Sparty řídil přinejmenším donedávna na denní bázi. „Sice obvykle neseděl na Letné, ale o velké části dění chtěl mít neustálý aktuální přehled i rozhodovací pravomoci,“ říká Luděk Mádl, fotbalový expert Seznam Zpráv.

Současný generální ředitel klubu František Čupr mu v rozhovoru nicméně sdělil, že Křetínský nechává řízení klubu na managementu. Minimálně prý od Čuprova nástupu v září 2018. K tomu, jak fungovala Sparta dříve, se vyjádřit odmítl.

Lefilliâtrova kniha asi čtenáře zběhlého v českém byznysovém prostředí příliš nepřekvapí, spousta informací ostatně vychází z českých zdrojů a psala o nich česká média. Mister K ale všechna fakta shrnuje na jednom místě a dává do souvislostí.

Křetínskému v jeho sporu s redakcí deníku Le Monde , která odmítá jeho majetkový vstup do média a obává se o jeho nezávislost, shrnutí všech podivných kontaktů a transakcí zcela určitě nepomůže.