Hlavní obsah

Přes sto tisíc handicapovaných v Česku potřebuje pomoc od druhých, té je ale nedostatek

Foto: pixabay.com/cocoparisienne

Stárnoucí české populaci chybí pracovníci pro zdravotně omezené i peníze v sociálních službách.

Reklama

Senioři nad 65 let tvoří více než polovinu osob se zdravotním omezením. Na pomoc takovým lidem chybí podle Českého statistického úřadu 117 000 pracovníků. Česká populace přitom stárne a lidí závislých na pomoci druhých bude přibývat. Peníze na sociální služby ale chybí.

Článek

Téměř desetina Čechů a Češek nad 15 let se zdravotním handicapem, kteří žijí doma, si bez pomoci druhých nezvládne připravit jídlo a pohybovat se venku. Víc než 180 000 osob si nedokáže samo nakoupit. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Podle něj pomoc chybí 117 000 lidí se zdravotním omezením.

Statistici mapovali situaci zdravotně postižených vůbec poprvé, a to při takzvaném šetření v domácnostech. Podle zjištění má zdravotní handicap, který dlouhodobě omezuje v běžném životě, přes 1,15 milionu Čechů a Češek nad 15 let. Je to 13 procent obyvatel republiky, uvedl ČSÚ. Celkem 56 procentům osob se zdravotním omezením je víc než 65 let. Senioři nad 75 let tvoří 30 procent zdravotně postižených v zemi, u valné většiny z nich onemocnění vzniklo postupně s věkem.

Pohybové omezení má 830 000 lidí. Z nich nezvládne zhruba každý šestý ujít 500 metrů, zhruba každý sedmý nevyjde schody. Velké problémy dělá vyjití schodů pak víc než čtvrtině osob s pohybovým handicapem a půlkilometrová vzdálenost pětině.

Bez pomoci nezvládne víc než desetina lidí se zdravotním omezením domácí práce, devět procent přípravu jídla, 16 procent nákup. Problémy s nakupováním mají pak dvě pětiny lidí, s nachystáním jídla třetina a s děláním domácích prací dvě třetiny.

Česká společnost stárne a lidí, kteří budou potřebovat pomoc, bude přibývat. Osoby nad 65 let tvoří nyní necelou pětinu obyvatel. V roce 2040 by to podle ČSÚ mohla být čtvrtina a v roce 2060 pak 30 procent. Zatímco nyní v zemi žije přes pět stovek stoletých lidí, v roce 2040 by počet mohl být pětkrát větší a kolem roku 2060 pak proti dnešku šestnáctkrát větší.

Peníze na sociální služby přitom v Česku už teď scházejí a nestačí ani na běžný provoz. Asociace poskytovatelů sociálních služeb a experti na problematiku stárnutí upozorňují na to, že další rozvoj potřebné péče ale bez financí není možný. Letos kraje požadovaly po státu, aby jim na zajištění nynějších služeb doplatil chybějící dvě miliardy korun. Ministerstva práce a financí jim po vyjednáváních poslala polovinu této částky. Zbytek peněz mají regiony získat z EU.

Před lety se v Česku diskutovalo o vzniku nových služeb pro domácnost. Výpomoc se měla týkat třeba údržby domu a zahrady, vaření, úklidu či žehlení. Podle tehdejších plánů měli lidé za službu, kterou by dotoval stát, platit poukázkami. Se zaváděním počítal na podzim roku 2014 seznam aktivizačních opatření k uplatnění na pracovním trhu, který vypracovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Od záměru se ustoupilo. Nezaměstnanost v Česku je totiž rekordně nízká, pracovníci scházejí.

Pomoc druhých využívá o něco víc než polovina lidí s handicapem. Nejčastěji se starají příbuzní. Pětině lidí pomáhají i známí a sousedé, a to nejčastěji dvě hodiny týdně, upřesnili statistici. Péči od profesionálů má 14 procent osob. Dobrovolník dochází za jedním ze sta lidí se zdravotním handicapem. Podle ČSÚ se v pomoci často střídá víc členů rodiny a zajišťuje ji současně třeba i pečovatelka, osobní asistent či domácí sestra.

Pomoc naopak chybí desetině lidí se zdravotním omezením, tedy 117 tisíc. Kompenzační pomůcky pak scházejí 220 000 osob, což je téměř pětina zdravotně postižených.

Reklama

Související témata:

Doporučované