Hlavní obsah

Příkopy, zátarasy a vypnutý internet. Dillí tvrdě odráží protesty zemědělců

Foto: Profimedia.cz

Protesty minulý týden v Dillí.

Reklama

2. 2. 10:40

Ostnaté dráty, zátarasy, zablokovaný internet i telefonní služby. K takovým opatřením přistoupily indické bezpečnostní síly kvůli tomu, aby zabránily dalším protestům indických zemědělců. Ti se chystali znovu do Dillí.

Článek

V pondělí zažila Indie dvě velké akce. Ministerstvo financí představilo indickému parlamentu nový vládní rozpočet. A indičtí farmáři znovu protestovali v Novém Dillí proti zemědělským reformám, které podle nich poškodí jejich živobytí.

Proti třem novým zákonům zemědělci protestují už několik měsíců. Minulý týden demonstrace přerostly v některých čtvrtích indické metropole i v násilnosti a ostré policejní zásahy – právě tam je zablokovaný internet a služby pro posílání zpráv.

Pondělním demonstracím chtěla indická policie i polovojenské jednotky předejít mimo jiné i blokádou hlavních přístupových silnic do Dillí, přes které vykopaly příkopy a natáhly zábrany z ostnatého drátu. „Vláda zpřísnila bezpečnostní opatření, aby zabránila střetům nebo násilí v době zasedání parlamentu,“ prohlásil podle agentury Reuters oficiální činitel, který si nepřál být jmenován.

Kromě fyzických zátarasů a zablokovaného internetu požádala indická vláda i o blokaci 250 twitterových uživatelů. Podle Reuters sociální síť částečně vyhověla a pozastavila fungování desítek účtů – mezi zablokovanými je i indický zpravodajský magazín.

Protesty si vyžádaly nejméně desítky obětí, podle indických úřadů jich bylo na konci prosince 25.

„Vzdorovat budou dlouho, ale šanci zatím nemají“

Podle odborníka Jiřího Krejčíka ze Sociologického ústavu Akademie věd se letošní protesty liší od těch loňských proti zákonům o novém občanství, které taktéž trvaly několik měsíců. „Loňské protesty byly hodně rozložené po celé Indii a měly v nich zastoupení prakticky všechny složky společnosti. Současné demonstrace jsou sice opravdu masivní, ale konají se v podstatě jen v Dillí a vedou je především střední rolníci a bohatší farmáři z Paňdžábu. Navíc jsou omezené nejen regionálně, ale i třídně,“ uvedl v rozhovoru pro Seznam Zprávy indolog a politolog Jiří Krejčík.

„Na jednu stranu je to výhoda pro protestující, protože jsou výborně organizovaní – skvěle jim funguje třeba zásobování z vesnic. Jsou připravení na to, že budou u Dillí zabarikádovaní klidně několik měsíců, mají na to veškeré prostředky, aby to dokázali. Protestů se ale účastní jen lidé z Paňdžábu, Harijány, někteří zemědělci jsou i z Uttarpradéše. Obecně se však dá říct, že to celé zůstává omezené na severní Indii,“ řekl Krejčík.

+1

Na rozdíl od loňských celonárodních protestů, které se rozhořely v prosinci roku 2019 a trvaly do března, je pro vládu nyní jednodušší protesty odsoudit a zpochybnit. To bylo znát třeba na konci ledna, kdy demonstranti prolomili policejní zátarasy a vtrhli do Červené pevnosti. A vyvěsili tam mimo jiné sikhské vlajky.

„Ze strany vládě nakloněných médií se pak mluvilo o tom, že ‚ti protestující sundali indické vlajky a že jde o protistátní živly‘. Pro indickou vládu je pak jednoduché říci, že jsou to paňdžábští separatisté, kteří mají nereálné požadavky a zpochybňují celý indický stát. V tomto ohledu si myslím, že sice budou vzdorovat dlouho, ale podle mě nemají šanci něčeho dosáhnout, dokud se jim nepodaří udělat z toho celostátní hnutí. A to se jim zatím nepovedlo,“ řekl Krejčík.

Podporu protestujícím přitom vyjádřily i další indické státy. „Pořád je ale relativně malá. Demonstranti by potřebovali, aby se ty protesty rozšířily do všech velkých indických měst — aby se tam dělo něco podobného jako v Dillí. Kdyby nešlo jen o paňdžábské bohatší farmáře, teprve poté by bylo pro federální vládu mnohem těžší to odkomunikovat,“ vysvětlil politolog a indolog Krejčík.

Jiný stát, jiné nastavení

Zemědelské reformy, s nimiž přišla indická vláda premiéra Naréndry Módího loni v září, škodí právě bohatším farmářům z Paňdžábu a Harijány. „Roli v tom hraje privatizace, vstup soukromého sektoru a ruší se státem certifikované trhy a minimální výkupní ceny. Dosud na tom vydělávali právě zemědělci ze zmiňovaných států, kde před 50 lety začala zelená revoluce,“ popsal Krejčík.

V každém indickém regionu je systém hospodaření jiný, liší se to také podle toho, jaké se kde pěstují plodiny a jaké je tam klima, což se odráží i na tom, jestli farmáři například zavlažují, nebo ne. „Je tam spousta takových nuancí. Nejvíc to vyhovovalo farmářům z Paňdžábu, kteří se teď bojí, že když se zruší výkupní ceny a na trh vstoupí konkurence, nebudou mít šanci proti velkým agrokoncernům,“ uvedl indolog.

V jiných státech podobné nálady nepanují. I kvůli odlišné skladbě venkova, kde je více malých rolníků – jako třeba v Rádžastánu na severu Indie. Pro menší rolníky podle Krejčíka vstup velkých hráčů na trh prakticky nic neřeší, protože pro ně nepředstavují takovou konkurenci.

Foto: Profimedia.cz

Zátarasy, které postavily bezpečnostní síly kvůli protestujícím.

Masové protesty se v severoindickém Dillí konají navzdory koronavirové pandemii. Statistiky, které nákazu covid-19 po celém světě sledují, Indii evidují jako druhou nejzasaženější zemi na světě co do počtu pozitivně testovaných. Na začátku února jich Indie měla více než 10,7 milionu. V posledních měsících ale čísla nakažených rapidně klesají – zatímco loni na podzim hlásila jihoasijská země milion aktivních případům, nyní je jich kolem 180 tisíc.

Indická ministryně financí Nirmala Sitharamanová představila v pondělí vládní rozpočet, pozornost médií na sebe strhla položka 2,2 bilionu indických rupií – finanční balíček v hodnotě necelých 650 miliard korun. Ten kabinet vyhradil nejen ministerstvu zdravotnictví, část z něj dostane i ministerstvo pitné vody a hygieny a také nový program zaměřený na očkování. Podfinancovaný indický zdravotnický sektor se s desetiprocentním nárůstem svého rozpočtu nicméně podle experta Krejčíka dostane teprve na úroveň, kde už dávno mělo být.

Indie s 1,3 miliardy obyvatel se v loňském roce zapojila do světového závodu o vakcínu – tamní firma Bharat Biotech přišla se svou verzí očkovací látky proti covidu-19. Z ohlášené finanční injekce dostane významný podíl zejména nový šestiletý program na podporu místních zdravotnických středisek (Pradhán mantrí átmanirbhar svasth Bhárat jódžná - Plán předsedy vlády pro soběstačnou zdravou Indii). A právě zdravotnická centra budou nejspíš při logistice očkování hrát klíčovou roli.

V první vlně chce země naočkovat 300 milionů lidí. „Bude zajímavé sledovat tu logistiku. Vakcína se musí uchovávat v chladu, zároveň ji budou přepravovat na velké vzdálenosti. První otázka, poměrně očekávatelná, tedy je, jestli se jim ta látka zkazí, nebo ne. Mě třeba ještě zajímá, jak ústřední vláda bude očkovací dávky distribuovat do jednotlivých států, ono se z toho totiž dá udělat hrozné politikum,“ podotkl politolog Krejčík.

Vakcinace? Příležitost pro politikaření

Vakcinace indické populace se teprve rozbíhá, nejvíce očkovaných nicméně registruje Uttarpradéš. „Ten má na jednu stranu relativně málo případů nakažených, ale je to, řekněme, nejoblíbenější stát současné vlády, nejvíc hinduisticky nacionalistický. Bude v tom tedy podle mě hodně hrát roli státní preference, která půjde právě ve prospěch takto nasměrovaných států,“ vysvětlil odborník.

Například do Keraly, jihoindického státu s v současnosti nejvyšším počtem aktivních případů, se zatím moc dávek vakcíny nedostalo. „Teď je právě otázka, do jaké míry je to dané tou logistickou problematikou. A jestli nejde zčásti o snahu ukázat ústřední vládě, že to v Kerale zase nezvládají. Je to totiž takový nejodbojnější stát, nejvíc vymezený proti nynějšímu kabinetu,“ uvedl Krejčík.

V tomto ohledu podle něj bude nejzajímavější sledovat situaci v Západním Bengálsku, kde jsou na jaře v plánu volby. Tamní hlavní ministryně už nyní urguje vládu, aby na místo dodala dostatek vakcín.

„Není jisté, jak se federální kabinet zachová. Jestli tam ty vakcíny pošle hned a upřednostní je v první vlně, nebo jestli si počká až do voleb, ty by měly být v květnu, a spustí to třeba měsíc před volbami, aby si nechali jakýsi trumf v rukávě. Myslím si, že se bude téma covidu-19 a vakcíny hodně politizovat. Což se ostatně dělo už na podzim v období náboženských svátků,“ shrnul Krejčík pro Seznam Zprávy.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované