Hlavní obsah

Primark se připletl do převratu. Dodavatel uvěznil tisíc dělnic v továrně

Foto: Profimedia.cz

Řetězec Primark je díky levné módě populární i během pandemie.

Reklama

13. 3. 13:53

Vedoucí textilní továrny, která dodává oděvy pro společnost Primark, uvěznili ve fabrice tisícovku svých zaměstnanců. Chtěli jim zabránit, aby se zúčastnili protestů proti vojenskému převratu.

Článek

Dělníci textilní fabriky v Barmě, která vyrábí oděvy pro irský řetězec Primark, obvinili nadřízené z toho, že je uzamkli uvnitř budovy a snažili se jim zabránit v protestování proti vojenskému převratu, který zemí otřásl před několika týdny. Jejich svědectví přinesl britský list The Guardian.

Vedoucím společnosti GY Sen šlo podle dělníků o to, aby nezameškali žádnou práci. Když 18. února zmítaly Rangúnem, hlavním městem Barmy, demonstrace, zamkli je proto ve fabrice. Uvnitř mělo být podle výpovědí uvězněno až 1000 lidí.

Dělníci uvedli, že se jim po několika hodinách podařilo osvobodit. Asi 20 lidí mělo být následně ze zaměstnání propuštěno.

Demonstrace, kterých se po celé zemi zúčastnily stovky tisíc lidí, pokračují do dnešních dní. Podoba protestů je ale násilnější, zemřelo už přes 70 lidí a 2000 demonstrantů bylo zadrženo. Barmu sužují nepokoje od 1. února, kdy armáda svrhla vládu barmské vůdkyně a držitelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij, kterou zadržela společně s dalšími členy její strany NLD, a ustanovila vojenskou vládu složenou z armádních činitelů.

Mluvčí společnosti GY Sen popřel, že pracovníci továrny byli kvůli protestům uvězněni nebo propuštěni, informuje Guardian. Primark nicméně prohlásil, že zahájil vyšetřování fabriky 5. března poté, co si na poměry v továrně stěžovala místní organizace. Detaily stížnosti ale společnost neposkytla. Dokud šetření neskončí, nebude fabrice zadávat další zakázky.

„Pokud se zjistí, že továrna porušila náš kodex, budeme s ní pracovat na nápravě případných problémů,“ sdělil Primark v prohlášení. Firma ale uvedla, že má s dodavatelem dlouhodobě dobrou zkušenost. „Věříme, že je naší odpovědností udělat vše pro to, abychom podpořili pracovníky v našem dodavatelském řetězci.“

Zaměstnanci společnosti GY Sen byli podle výpovědí pod tlakem už před tím, než protesty vypukly. Hrozilo jim přetížení a zaměstnavatel jim měl vyhrožovat, že když směny navíc odmítnou, vyhodí je. Podle výplatních pásek, které předložili Guardianu, jim firma za přesčasy platila jen 60 pencí na hodinu, tedy asi 18 korun. I toto obvinění mluvčí společnosti popřel.

Jsou to právě zaměstnanci textilních fabrik, většinou mladé ženy, kdo sehrál vůdčí roli v demonstracích proti armádnímu převratu.

Představitelé odborů organizují protesty hlavně přes den, v noci se skrývají a často mění příbytky, aby unikli bezpečnostním složkám. Zástupci dělnických organizací také dlouhodobě upozorňují na to, že jim za účast na protestech hrozí zaměstnavatelé vyhazovem. I přesto hodlají v demonstracích pokračovat. Mají pocit, že jim jde o budoucnost a nechtějí žít pod vojenskou diktaturou.

Barmský oděvní průmysl vytváří každý rok zboží za miliardy liber. Před pandemií zaměstnával přibližně 700 tisíc lidí. Levná pracovní síla přitahuje hlavně západní značky, které čelily kvůli pracovním podmínkám během pandemie zvýšené kontrole. Za uplynulý rok přišlo o práci v oděvním sektoru nejméně 10 tisíc lidí. Teď se musí módní značky rozhodnout, zda pokračovat ve spolupráci se zemí, kde kontrolu převzala armáda. Švédský oděvní gigant H&M uvedl, že pozastavuje objednávky.

Barmská průmyslová federace vyzvala značky, které mají v zemi dodavatele, aby vojenský puč veřejně odsoudily a netrestaly za účast na protestech jejich zaměstnance.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované