Hlavní obsah

Přínos klimatického summitu? Shoda na uhlíkové neutralitě, říkají čeští experti

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační snímek.

Reklama

12. 11. 18:51

Zástupci několika institucí a ekologických organizací dnes na setkání v Praze diskutovali o přínosech klimatické konference v Glasgow. Ocenili např. shodu na potřebě uhlíkové neutrality či dohodu o zastavení odlesňování.

Článek

Velký posun na klimatické konferenci v Glasgow představuje shoda na potřebě uhlíkové neutrality a na významu vědeckých informací o změně klimatu. Na setkání v Praze to dnes uvedli zástupci několika institucí a ekologických organizací. Ocenili klimatické závazky, k nimž se přihlásila Indie, nebo dohodu o zastavení odlesňování a jednání o mechanismu pomoci chudým zemím s dopady změn klimatu. Za nejistý považují účastníci dnešního setkání výsledek jednání o nastavení mezinárodního trhu s emisemi.

Fyzik Ondráš Přibyla z webu Fakta o klimatu považuje za významný bod konference v Glasgow závazek Indie dosáhnout uhlíkovou neutrality do roku 2070 a do roku 2030 pokrýt polovinu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Dobrá je podle Přibyli i dohoda o snižování emisí metanu, k níž se přihlásila řada států. Přibyla však podotkl, že oproti emisím oxidu uhličitého (CO2) mají emise metanu krátkodobý efekt.

Pro pokles emisí CO2 je podle fyzika důležitá třeba dohoda o zastavení odlesňování, ke které se přihlásily i Brazílie a Rusko, či jednání o odklonu od fosilních paliv do roku 2030 a zastavení výstavby uhelných elektráren. Ondřej Horký-Hlucháň z Ústavu mezinárodních vztahů, však zdůraznil, že výsledek dohody je nejistý. Jednání o zrychlení odklonu od fosilních paliv podle něj představují boje „o každé slovíčko“. Upozornil přitom na silnou lobby států jako Saúdská Arábie a Rusko i některých velkých firem.

Jako správný krok hodnotí Horký-Hlucháň debaty o mechanismu k pokrytí škod způsobených extrémním počasím v důsledku klimatických změn. „To je něco, o co hlavně nejchudší země a ostrovní země hodně usilují,“ poznamenal. Dohoda by podle něj představovala pro klimatickou konferenci v Glasgow úspěch.

V dlouhodobější otázce peněz na kompenzaci dopadů klimatických změn ale podle Horkého-Hlucháně v Glasgow průlom nenastane. Jediné, co se podle něj upřesnilo je, že se závazek z klimatické konference v Kodani z roku 2009, který počítal se 100 miliardami dolarů ročně na pomoc s dopady změn klimatu v chudých zemích, dosud nebyl splněn. „Teď je naplněný asi z nějakých 80 procent,“ podotkl výzkumník a dodal, že podle návrhu v Glasgow se termín splnění posunul do roku 2025.

Na dnešní konferenci zazněla i kritika Česka, které podle účastníků přispívá do klimatického fondu na pomoc chudým zemím nedostatečně. V letech 2010 až 2018 poslala Česká republika ročně jen 150 milionů korun a nyní nepřispívá nic, uvedl Přibyla. Také podle Horkého-Hlucháně byl i dřívější příspěvek Česka příliš nízký.

Jiří Koželouh z Hnutí Duha se domnívá, že jednání v Glasgow jsou pro Česko signálem pro rychlý odklon od uhlí a rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Další účastník dnešní konference, bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD), pak mezi pozitivy konference Glasgow vidí třeba dohodu Spojených států a Číny o spolupráci při řešení klimatické výzvy. Podotkl, že by měla být podepsána v příštím roce.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované