Hlavní obsah

Případ pašovaných zbraní: Ministři ujišťují, že dnes už by se to nestalo. A „lady Opencard" dál mlčí

Reklama

6. 12. 2016 15:15

Ministři zahraničí a obrany reagovali na zjištění Seznamu, že se pod českým diplomatickým krytím vyvážely samopaly.

Článek
Foto: ČTK

Kontejner se stavebním materiálem skrýval samopaly a lehčí kulomety (ilustrační foto: ČTK).

Pašerácká aféra, která se provalila minulý týden v investigativním seriálu Seznamu Zvláštní vyšetřování, je prý už minulostí a dnes by se něco podobného stát nemohlo. Alespoň o tom ujišťují představitelé vlády, kteří mají tuto agendu nyní na starosti.

Faktem je, že aféra z roku 2002 zároveň dodnes zůstala bez vysvětlení a bez trestu pro viníky. Částečně i nepřímým vlivem žalobkyně Dagmar Máchové, dnes trestně stíhané v jiné kauze za spolupráci s obviněnými.

Případ objeveného kontejneru v přístavu v Amsterodamu, v němž měl být stavební materiál na rekonstrukci jedné z českých ambasád v cizině, ale ve skutečnosti se tam skrýval náklad samopalů a kulometů, vyvolal mezi politiky rychlou odezvu. Opoziční poslankyně Jana Černochová (ODS) se kvůli kauze spadající do období ministra zahraničí Jana Kavana (ČSSD) chystá ve Sněmovně interpelovat předsedu vlády Bohuslava Sobotku.

Jeho vicepremiér a dnešní šéf diplomacie Lubomír Zaorálek (ČSSD) ujišťuje: „Dnes by se to stát nemohlo. S tajnými službami komunikujeme pravidelně, určité věci koordinujeme. Navíc se doba změnila, systém komunikace je lépe propracovaný, než tomu bylo na začátku tisíciletí."

Zaorálek svým vyjádřením naráží na fakt, že v Kavanově éře měla své velmi podezřelé zájmy na Ministerstvu zahraničí i vojenská rozvědka zastoupená tehdy mimo jiné agentem, oficiálně generálním sekretářem ministra, Karlem Srbou. Pod něj (a posléze pod jeho nástupce Pavla Jaroše) spadala i záležitost rekonstrukcí ambasád.

Zde se podívejte na díl seriálu Zvláštní vyšetřování o pašování zbraní:

Stropnický nechal prozkoumat archiv

Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) v reakci na případ pašování zbraní nechal prozkoumat archivní materiály týkající se rozvědky v Srbově éře a prostřednictvím svého mluvčího pro Seznam uvedl: „Situaci ve Vojenské zpravodajské službě v souvislosti s kauzou Srba řešil tehdejší ministr obrany, který o výsledcích šetření průběžně informoval Poslaneckou sněmovnu. Všechna podezření z porušení zákona byla předána k řešení orgánům činným v trestním řízení. Zjištěné systémové chyby vedly k faktickému zrušení tehdejší Vojenské zpravodajské služby a k vytvoření zcela nové vojenské rozvědky již jako součásti Vojenského zpravodajství.“ Stropnický se nyní nechystá případ znovu otevírat.

Informaci o objeveném kontejneru se zbraněmi poskytl reportérům Seznamu bývalý policejní důstojník, který v letech 2002 až 2005 vyšetřoval podezření z rozsáhlých podvodů při zakázkách na rekonstrukce ambasád (rozhovor s ním najdete zde). Tento expolicista, který z důvodu obav o svou bezpečnost vystupoval před kamerou s maskovaným obličejem, mimo jiné také potvrdil, že případ – podle něj podložený řadou důkazů a svědectví – po třech letech vyšetřování navrhla zastavit státní zástupkyně Dagmar Máchová: Před soudem navrhla zprostit osm osob obžaloby a soud následně vynesl osvobozující rozsudek.

Státní zástupkyně Dagmar Máchová po třech letech vyšetřování rekonstrukce ambasád stáhla obžalobu. Foto: Economia

Co jí k tomu vedlo, zatím není známo. Ona sama s médii nekomunikuje. Nyní je z důvodu trestního stíhání v jiné kauze postavená mimo službu. Přes svého advokáta Víta Širokého Seznamu pouze vzkázala, že kvůli svému policejnímu vyšetřování nebude odpovídat na žádné otázky.

Kdo je Dagmar Máchová

V tuzemské justici si žalobkyně Dagmar Máchová za více než třicetiletou praxi vybudovala pozici jedné z nejúspěšnějších státních zástupkyň.

Máchová svou kariéru v tuzemské justici odstartovala v 80. letech a od té doby řešila řadu významných případů. Přezdívku „lady Opencard“ dostala díky nejznámější kauze v posledních letech. Máchová za porušení zákona v kauze pražské tramvajenky dostala před soud bývalé pražské radní včetně dvou tehdejších primátorů i úředníky magistrátu.

Díky své letité kariéře si zároveň vybudovala rozsáhlou síť kontaktů. Jenže po roce 2012, kdy se stala vrchní žalobkyní Lenka Bradáčová, se začala nedotknutelná pověst Máchové hroutit.

Podřízení Bradáčové například při kontrole zjistili pochybení v kauze Nemocnice Na Homolce, kterou Máchová odložila, aniž byl někdo obviněn. Několik lidí, včetně tehdejšího ředitele, skončilo u soudu až poté, co se případem začalo zabývat Vrchní státní zastupitelství v Praze.

Detektivové pak na Máchovou nasadili odposlechy. Policisté zadokumentovali také její schůzku s odsouzeným soudcem Ondřejem Havlínem. Letos na jaře si přišli pro další důkazy i do její kanceláře a před dvěma měsíci ji pak policisté kvůli údajnému úniku informací z policejních spisů obvinili.

Od 21. října až do ukončení případu nemůže Máchová na státním zastupitelství pracovat. „Po dobu dočasného zproštění z důvodu trestního stíhání náleží státnímu zástupci padesát procent platu,“ řekl Jakub Říman z tiskového oddělení Ministerstva spravedlnosti.

Žalobkyně v ostrém střetu s Bradáčovou

Stíhání proti Máchové stojí zejména na informacích ze sledování a odposlechů. Žalobkyně ve svých vyjádřeních obvinění odmítla. Až u Ústavního soudu si stěžovala na Lenku Bradáčovou, která má, jak tvrdí, vůči ní nepřátelský vztah. Právě podřízení Bradáčové stíhání proti Máchové v současné době vedou.

Státní zástupci se dnes k práci Dagmar Máchové vyjadřovat nechtějí. Jak uvádí její nadřízená, první náměstkyně městského státního zástupce, Daniela Smetanová, zákon jim říká, že musí dodržovat úctu k ostatním žalobcům a nemohou je kritizovat. „Unie státních zástupců vyjádření tohoto typu neposkytuje,“ odpovídá pak šéf tuzemských žalobců Zdeněk Matula na dotaz, co si profesně o práci Máchové myslí.

V současné době, kdy je žalobkyně obviněna, jsou na komentáře skoupí také někteří přední tuzemští obhájci. „V tuto chvíli se k ní nechci vyjadřovat. Toliko dodávám, že osobně jsem s ní nikdy žádný střet neměl. Ani u soudu,“ řekl advokát Tomáš Sokol, který je zároveň prezidentem Unie obhájců.

Advokát Filip Seifert - další z členů tohoto spolku, který spojuje přední tuzemské obhájce, označil Máchovou za výraznou osobu Městského státního zastupitelství v Praze. „A to vzhledem k některým významným kauzám, ve kterých vykonávala dozor a žalobce,“ doplnil Seifert.

90 procent případů skončilo rozsudkem

Z justičních statistik vyplývá, že 90 procent případů, na které dohlížela, skončily pravomocným rozsudkem. Dagmar Máchová řešila například případ údajného obchodu s mákem, v němž miliardář Marek Čmejla přišel o 1,8 miliardy korun. Naopak neuspěla s podanou obžalobou například v kauzách bývalého šéfa ČEZ Jaroslava Míla nebo zkrachovalého obchodníka s cennými papíry Karla Takáče.

V minulosti žalobkyně dozorovala i kauzu související s případem předražených jízdenek pro pražský dopravní podnik, v níž byli obžalováni podnikatel Vladimír Sitta mladší a jeho otec za údajné tunelování tiskárny.

Máchová jako dozorující státní zástupkyně zablokovala akcie tiskárny a uvolnila tím cestu podnikateli Ivo Rittigovi, který pak tiskárnu ovládl. Díky smlouvě s dopravním podnikem pak získal 17 haléřů z každé prodané jízdenky.

Po nepravomocném verdiktu pražského městského soudu, který na podzim 2015 muže uznal vinnými, byla Máchová kritizována za to, že se v případu Rittigovou rolí vůbec nezabývala. Dnes však sama řeší, jak se bránit proti obvinění, aby sama neskončila ve vězení.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované