Hlavní obsah

Proč poslanci nepodpoří ústavní žalobu na prezidenta

Foto: Profimedia.cz

Na ústavní žalobě senátoři pracují od letošního ledna.

Reklama

Téměř roční úsilí senátorů v přípravě žaloby na prezidenta končí. Návrh sice napsali i prohlasovali, jenže Sněmovna ho k soudu posunout odmítá. A žádnou alternativu, jak prezidentovi soudem vymezit ústavní mantinely, už nikdo nechystá.

Článek

Do posledních dnů před hlasováním to vypadalo, že s některými poslanci – minimálně těmi za ČSSD – může zamávat ještě vyjádření Miloše Zemana o udělení abolice Andreji Babišovi. Předseda strany Jan Hamáček ho označil přímo za ránu právnímu státu.

Ačkoliv právě na sociální demokracii útočí prezident Miloš Zeman nejčastěji, nakonec nebude rebelovat ani ona. Po úterním jednání poslaneckého klubu se totiž podařilo přesvědčit i tři rebely z celkem 15členného klubu. A ČSSD by měla ve čtvrtek hlasovat shodně proti.

Přidá se tak po bok vládního hnutí ANO a opozičních KSČM a SPD. Podporu opozice žaloba – až na pár jednotlivců z ODS – má, 120 potřebných hlasů jí to ale nepřinese.

Jednoskutková žaloba už nebude

Právě sociální demokracie ve sporu argumentuje tím, že žaloba je špatně napsaná a měla by ve Sněmovně šanci, jen kdyby byla jednoskutková. To znamená – kdyby místo všech kontroverzních skutků Miloše Zemana senátoři vybrali jen přešlap prezidenta s odmítáním odvolání ministra kultury Antonína Staňka.

Argument, který zazníval i uvnitř ODS a také poslanců hnutí ANO, ale není tak jednoznačný.

V případě, že totiž Ústavní soud žalobu uzná jako důvodnou, jediným důsledkem je podle všeobecné shody zbavení Miloše Zemana úřadu. Jenže – soud by se k němu nakonec nemusel uchýlit proto, že jde o příliš vysoký – a tudíž neproporční – trest na jeden skutek.

„Mým úkolem a úkolem právníků, kteří se do toho zapojili, bylo vytvořit žalobu, která má co největší šanci uspět u Ústavního soudu. Nikoliv na to, uspět politicky v Poslanecké sněmovně,“ dodal k tomu iniciátor žaloby Václav Láska.

A návrh jednoskutkové žaloby nakonec nezvednou ani členové senátorského klubu ODS, kteří o tom dříve spekulovali.

„Nepředpokládám, že by senátorský klub ODS chtěl ještě prosazovat v Senátu schválení této žaloby. Logické by bylo, kdyby její podání inicioval třeba klub ČSSD, když šlo o jejich problém, nebo senátorský klub hnutí ANO. Šlo totiž o to, že vláda, která měla vládnout pod vedením premiéra, standardně vládnout nemohla,“ vysvětlil předseda senátorského klubu Miloš Vystrčil.

Ten zároveň upozorňuje na další skutečnost – poslanci v rozhodování nemají hodnotit, jestli s obsahem žaloby souhlasí.

„Sněmovna je v roli toho, kdo říká, že je pro, aby došlo k posouzení ústavním soudcem. A to by podle mě měli udělat všichni, kteří si nejsou stoprocentně jisti, že žaloba nemá naději na úspěch – tedy že tam není ani zrnko pravdy. Protože oni se svým hlasováním nevyjadřují k tomu, jestli je to napsáno správně, nebo špatně,“ popsal s tím, že role Senátu a Sněmovny je v procesu odlišná.

„Oni se vyjadřují jen k tomu, že říkají: protože si nejsme jisti, jestli je to správně, nebo špatně, posíláme to k Ústavnímu soudu, protože to senátoři schválili. Zatímco hlasování v Senátu je o tom, že ti, co hlasovali pro, říkají – my si myslíme, že prezident hrubě porušil ústavu.“

Že prezident jedná stoprocentně v souladu s ústavou, si přitom myslí jen menšina ze všech poslanců.

„Nejsem ústavní právník, to nemohu posoudit. Ale pro mě byla ústavně nekonformní třeba situace s ministrem kultury,“ zmínil například poslanec hnutí ANO Patrik Nacher s tím, že žalobu k soudu ovšem neposune.

Podle něj byli ústavně kontroverzní všichni minulí prezidenti a jedná se o kampaň neúspěšných kandidátů: „Nemohu se zbavit dojmu, že nejaktivnějšími senátory byli prezidentovi protikandidáti. Druhým důvodem je pak to, že výčet přesahuje toto volební období.“

O „ústavní krizi“ v minulosti mluvil i sám předseda ČSSD Jan Hamáček, nespokojena s prezidentovým výkladem ústavy byla většina jeho poslanců. Ani pro ně to však není dostatečný argument pro to, aby věc nechal posoudit soud.

Ani jeden z poslanců KSČM na dotazy Seznamu neodpověděl. Kdo je naopak shodně přesvědčen o Zemanově nevině, jsou všichni reagující zástupci SPD – s malou výjimkou poslankyně Ivany Nevludové. Ta na otázku o tom, jestli podle ní prezident někdy porušil ústavu, odpověděla dvojznačně: „Za poslední dva roky ji podle mě neporušil.“

Návrat nepřímé volby a článek 66

Přestože senátoři novou žalobu psát odmítli, rýsují se i jiné varianty, jak by poslanci nespokojení s Milošem Zemanem mohli prezidenta zbavit pravomocí.

Poslanci ODS už například připravují návrh na obnovení nepřímé volby prezidenta. Ačkoliv přímou volbu prosadila právě vláda občanských demokratů, podle nich se neosvědčila.

A bývalý ministr spravedlnosti a advokát Jan Kalvoda upozornil na článek 66 ústavy, podle něhož lze v parlamentu odhlasovat, že prezident je nezpůsobilý vykonávat úřad.

Verze je to podle něj jednodušší – není totiž třeba 120 z celkem 200 hlasů jako při ústavní žalobě. K tomu, aby byl prezident zbaven pravomocí, stačí jen nadpoloviční většina hlasů přítomných poslanců a senátorů.

Sněmovna a Senát by přitom musely schválit v této věci totožné usnesení v tom smyslu, že hlava státu není schopna zastávat úřad.

O věci se bude ve Sněmovně diskutovat po povinných písemných interpelacích na ministry. Jejich konec se předpokládá někdy před 11. hodinou dopoledne. Poté budou mít poslanci na diskusi o ústavní žalobě dvě hodiny – ve 13:00 totiž začínají interpelace ústní.

Do Sněmovny projekt přijdou představit sami zapojení senátoři, poté by podle opozičních hlasů měla začít dlouhá debata o jednotlivých parametrech i důvodech podání žaloby. A je pravděpodobné, že diskuse bude pokračovat i později odpoledne.

Ústavně právní výbor k tomu poslancům jen doporučil, aby bod projednali včas a veřejně. Návrh TOP 09 na to, aby zástupci Sněmovny hlasovali jednotlivě a po jménech, výbor neschválil.

Reklama

Doporučované