Hlavní obsah

Procházka: Měl jsem větší cíle než někoho seřezat na ulici. V UFC jdu vyhrát

Foto: Profimedia.cz

Hostem rádia Expres FM byl bojovník MMA Jiří Procházka.

Reklama

15. 8. 2020 9:06

Jiří Procházka jako jeden z mála Čechů zápasí v prestižní MMA soutěži UFC. Nejen v turnaji touží být nejlepším bojovníkem. Také o tom hovořil na rádiu Expres FM.

Článek

Český bojovník smíšených bojových umění ve váze 93 kilogramů v roce 2015 podepsal smlouvu s japonskou organizací Rizin Fighting Federation. Je historicky prvním držitelem a obhájcem titulu v polotěžké váze, který tato organizace vydala. V české soutěži GCF je držitelem titulu z roku 2013 a od roku 2020 nastoupil v největší organizaci UFC. Trénuje v klubu Jetsaam Gym Brno. Jeho rekord je 27 vítězství, z toho 23 knockoutů, tři porážky a jedna remíza. Celkově drží osmé místo na světě.

Celý rozhovor si můžete pustit v audiu:

Jak vypadalo tvé mládí? Rval ses už jako kluk?

Ano, kvůli tomu jsem se dal i na bojové sporty, abych se dokázal prát ještě líp. Díky disciplíně na trénincích jsem ale přišel na to, že je to o něčem jiném a že si můžu dávat mnohem větší cíle než někoho seřezat na ulici.

Pro tebe je hodně důležitá psychická stránka. Je to u zápasníků běžné nebo jsi v tomhle výjimka?

Je to takové téma, ve kterém se spousta lidí nerada vrtá. Když ti zápasníci objeví sami sebe, opravdu pod tím nánosem toho ega, vzorců, té mysli, tak pak začnou zjišťovat, že třeba už nemají pro ten boj důvody. Všechno si se sebou tak nějak vyřeší a zjistí, že mindráky, které je do toho bojování hnaly, už jako motor nemají. Tedy v případě, že je neženou peníze nebo sláva. Tam se ukáže, kdo to dělá s čistou láskou k těm pohybům, sportu a makání.

Ty jsi několik let působil pod japonskou organizací Rizin, kde jsi obhájil titul polotěžké váhy. Co vůbec stálo za tím stěhováním do Japonska a do organizace Rizin?

Dělal jsem tady v Česku i ve světě svým způsobem zajímavé zápasy. A tak mě manažer oslovil, protože tam zrovna dělali pyramidu v mé váze. Měl jsem pro ně zajímavý styl, tak jsem do toho šel a nakonec se mi tam celkem dařilo. Uchytil jsem se a začal jsem budovat japonskou kariéru.

Jak se ti žilo v Japonsku?

Já jsem v Japonsku nežil. To si spoustu lidí plete, já jsem tam jezdil jenom na zápasy. Přítelkyně, se kterou jsem byl, z toho ostrova viděla víc než já. Jela tam snad na každý zápas a všude možně prolezla celé Japonsko. A já jsem se vždycky musel motat jenom kolem hotelu.

Takže nemáš vlastně možnost srovnat, jaký je život evropského fightera a toho dálněvýchodního?

Až tak ne. Jenom co se týče toho města a periferií, jako je Kjóto, Tokio. Ale určitě bych se tam jednou chtěl podívat. Zatím nebyla šance.

Byl to velký rozdíl? Přechod z České republiky právě do Rizin?

Já už jsem v té době zápasil v Rusku a podobných státech. Spíš šlo o to, že Japonci mají jedinečnou show a jedinečný přístup k bojům. A to i publikum. Japonci opravdu hodnotí každou akci a vidí to úsilí, co to toho člověka v zápase stojí. Musím říct, že mi to dalo úplně jiný rozměr vnímání. Přestup do UFC byl pro mě pak mnohem snazší.

Snazší?

Když jsem byl v Japonsku, zápas se opravdu rozebíral, i show kolem zápasů byla fakt mnohem, mnohem větší. V UFC jde také o akci.

Oni mají Japonci historicky velmi blízko k bojovým sportům, možná to bude díky tomu.

No samozřejmě, díky tomu hlavně. Je to tradice.

Co pro tebe přechod do UFC tedy znamenal? Dá se to říct, že to je něco jako vrchol kariéry? Je to nesledovanější organizace.

Je to taková moje cesta. V tom, jak se snažím v zápasení růst i stylově, ale i samotným vnímáním boje. A vím, že je kam růst, je kam to posouvat. A z toho mám strašnou radost. Teď jde jenom o to to naplňovat.

Ty jsi v Rizin Fighting Federation držitelem titulu ve své váze, je to tak?

Už jsem se ho vzdal.

To jde?

Ano. Oficiálně jsem s přestupem do jiné organizace musel říct: „Uvolňuji titul v polotěžké váze Risingu.“ Takže v Risingu slavili. V mé váze se tam teď bude muset někdo k tomu titulu probojovat.

Kdyby tě někdo vyzval z Rizin Fighting Federation, odběhl by sis zpátky? Nebo to takhle úplně nechodí.

Pod UFC mám teď smlouvu, takže musím plnit povinnosti tam.

Pod UFC jsi měl první zápas, který pro tebe dopadl, řekl bych, víc než dobře. Dokonce jsi dostal i bonus za nejlepší zápas večera. Už se rýsuje něco dalšího?

Ano, rýsuje. Můj manažer mluví s manažerem z UFC. Soupeř teda ještě není známý.

Četl jsem, že Dana White má takový pološílený nápad vás všechny zápasníky přestěhovat na nějaký ostrov a tam že byste si to rozdávali. Budeš na ostrově?

Tam už jsem byl. To už bylo od jara. Na pláži byla klec, dokonce jeden den jsme tam šli, že budeme trénovat, ale trenéry jsem odvařil asi během dvou minut na té pláži. Chtěli jsme tam jít ráno nebo odpoledne, ale dorazili jsme tam ve dvanáct.

Nejlepší timing.

Nejlepší timing, slunko pražilo, bylo na něm snad 50 stupňů. Moře vás úplně neochladí, protože je jak čaj. Úplně to z vás vysává život.

Jak dlouho bys vydržel na slunku?

Kolik by bylo potřeba.

Takže kdyby trenéři neotravovali, že chtějí jít domů, tak tam budeš doteď.

Tak tam budu doteď. Ale ono se zápasilo v kryté a klimatizované hale. Kdybychom měli zápasit na pláži, tak i pokud bychom zápasili přes noc, byla by to zkouška.

Bylo to v hale bez diváků, takže si tam mohli fanoušci všimnout pokynů trenérů. Vnímáš je vůbec? Nebo se soustředíš jen na toho proti tobě.

Vnímám. Buď se mi ta informace hodí a zpracuji to, nebo to ignoruji a soustředím se na soupeřovy pohyby, techniku a svůj dech.

Křičíš něco i na soupeře?

Asi ano. Uvědomuji si, že tam jdu vyhrát, a udělám pro to všechno. Takže použiji veškeré svoje strategie, veškeré svoje schopnosti k tomu, abych toho člověka ovládl a podrobil si ho. Takže jestliže je nutné mu do hlavy nasadit to, že je můj, tak to udělám jakýmkoliv způsobem.

Chci být tím nejlepším bojovníkem

Jaké jsou tvé ambice v UFC?

Být ten nejlepší. Nemyslím jen v UFC, celkově z hlediska zápasení, boje. Dosáhnout té nejvyšší možné úrovně strategie. A podrobování si druhého soupeře.

Umíš si představit třeba přechod po nějaké době do jiné, ať už vyšší, nižší váhy? Předpokládám, že spíš asi do té vyšší…

Ano, dokážu. Už v Japonsku jsem zkusil párkrát open weight váhu (otevřenou, pozn. red.), která mi nedělala problém, protože tu sílu dokážu vygenerovat i na silnější borce.

Je těžší nabírat nebo shazovat?

Určitě by pro mě bylo těžší shazovat. Mnohem těžší.

Tvoje mediální aktivity jsou teď asi největším gró tvého života. Baví tě to mimochodem?

Baví mě to. Tak nějak jsem za tím i sám mířil. Proto mě to nijak nepřekvapuje, ale musel jsem na tyhle věci nasadit jiný pohled. A přemýšlet, jak mluvím, protože chci mluvit upřímně ze sebe. V každém rozhovoru nemůžu říct všechno.

Jsi teď díky tvé výhře velkým tématem UFC?

Doufám, že to ještě přijde, protože ten zápas mě donutil ukázat ze sebe všechno, všechny síly, co mám, co v sobě i na sparinzích pořád tak nějak držím. Tyhle věci chci ukazovat v zápase, v UFC, v té nejvyšší lize a teď je to tady.

Na podzim by měl přijít další zápas, kdy přijde hvězda s velkým H?

Každý zápas beru soupeře jako životního soupeře. Nemám takového, kterého bych nějakým způsobem podceňoval nebo bral, že by byl něco méně. Ale musím říct, že určitě UFC má pro mě teď takovou hodnotu, protože vím, že je to opravdu nejvyšší soutěž tohoto světa, této planety. Takže mě to vždy hodí do módu, kdy fakt vím, že jdu prostě ukázat to nejlepší a jdu vyhrát.

Jak myslíš, že se dá dlouho vydržet na téhle úrovni? Do kolika let?

Dá se vydržet, jak dlouho chcete, jenom je potřeba mít ty opravdové důvody, pro které tam budete zápasit. Potom nehraje roli nic, i to tělo se přizpůsobí.

Budeš takový Jarda Jágr MMA.

On asi má důvody, proč chce hrát tak dlouho. Já ty důvody mám také nějaké. A do té doby si pro to půjdu.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované