Hlavní obsah

Protest, který skončil smrtí deseti lidí ve vězení. Šest věcí, které jste nevěděli o hladovce IRA

1. 11. 2018

Upoutávka k filmu Hlad. TV Seznam jej v premiéře uvede v pátek 2. listopadu od 21:00. (Video: Seznam.cz)

Televize Seznam uvede v pátek od 21:00 v premiéře drama Hlad. Snímek natočený na motivy skutečné události, která se odehrála v neblaze proslulé věznici Maze nedaleko Belfastu, v níž si tresty odpykávali členové Irské republikánské armády.

Článek

Věznice Maze v severním Irsku, rok 1981. Situace mezi odsouzenými z řad IRA a dozorci se začíná vymykat kontrole. Ponižující a čím dál tím brutálnější praktiky dozorců naopak utvrzují vězně v jejich odhodlání k odporu. Tak zní stručný popis filmu Hlad, který popisuje protest, jenž na dlouho rozdělil Velkou Británii a při kterém zemřelo deset lidí. Na Televizi Seznam ho uvidíte 2. listopadu.

Co se skutečně tehdy v Maze odehrálo a proč? A jaké důsledky hladovka členů IRA měla? Nabízíme šest otázek a odpovědí.

1. Kdo stávkoval?

Film zachycuje protest členů Irské republikánské armády, kteří bojovali za připojení Severního Irska k Irské republice. Za své často ozbrojené, násilné chování putovali do věznice v Maze poblíž Belfastu. Tam se roku 1981 odehrála stávka, jíž se odsouzení snažili vynutit si lepší podmínky. Stávkující vedl Robert „Bobby” Sands. Sám vstoupil do IRA v osmnácti letech, v roce 1972. Ještě téhož roku si odbyl premiéru ve vězení poté, co byl zatčen za neoprávněné držení zbraní.

2. Proč stávkovali?

Členové polovojenského hnutí IRA se snažili hladovkou donutit britskou premiérku Margaret Thatcherovou, aby jim změnila status ze zločinců na politické vězně. Pokud by jej získali, mohli by nosit civilní oblečení, mít častější návštěvy rodiny i dalších republikánů, nemuseli by vykonávat vězeňské práce a měli by šanci žádat o prominutí až poloviny trestu. Jedna hladovka proběhla již v roce 1980, kdy vláda slíbila podmínky splnit. Šlo však pouze o ústní dohodu, která nakonec nebyla naplněna. Proto se protest opakoval i v roce 1981.

3. Jak stávkovali?

Možnosti vězňů byly velmi omezené. První protest  spočíval v odmítání vězeňského oblečení. Této části se dodnes říká protest dek, protože deka byla tím jediným, co byli vězni ochotni nosit.

Další krok pak byl špinavý protest, který spočíval v tom, že vězni přestali využívat toalety a doslova žili ve vlastních exkrementech, které navíc rozmazávali po celách.

Nakonec se rozhodli pro hladovku, která stávku pravděpodobně proslavila nejvíce. Paradoxní je, že pro stávkující – praktikující katolíky – byl protest hladem v podstatě zapovězený. Vyhladovět se k smrti je sebevražda a tudíž hřích.

4. Reakce veřejnosti

Strážní ve věznici zvolili proti protestům metodu hrubé síly. Vězně brutálně bili, zastrašovali a celkově se snažili zlomit jejich morálku i odpor. Vůdce protestu Bobby Sands však dokázal husarský kousek: Z vězení se ucházel o pozici člena Parlamentu. Navzdory výkonu trestu byl skutečně 9. dubna 1981 zvolen. I to byl jeden z důvodů, proč si velká část společnosti myslela, že by stávkující měli status politických vězňů získat. Celkově se britská veřejnost v tomto období rozdělila na sympatizanty s vězněnými a na ty, kteří postupy vlády i dozorců schvalovali.

5. Výsledek

V průběhu stávky zemřelo na následky hladovky deset členů IRA. Jako první na dlouhé hladovění doplatil Sands. Na jeho pohřeb přišlo okolo sta tisíc lidí a veřejné mínění se začalo rozdělovat na dva tábory. Jedna strana souhlasila s metodami, které byly použity v nápravném zařízení, protože měla pocit, že si odsouzení jako vrazi a teroristé lepší přístup nezaslouží. Druhá část společnosti naopak poukazovala na to, že pokud dobrovolně přijde o život tolik lidí, nejde jen o pózu a snahu o zviditelnění, ale o skutečný problém, který je třeba řešit.

Ačkoliv to vláda Margaret Thatcherové nikdy otevřeně nepřiznala, nakonec splnila všechny podmínky, které od ní stávkující žádali. Dodnes se vedou spory o to, zda protestující byli hrdinové, nebo zločinci.

6. Film

Michael Fassbender hrající ve filmu roli Bobbyho Sandse kvůli roli zhubnul více než 18 kilogramů a v závěrečných scénách vážil pouhých 60 kg při výšce 183 centimetrů. V průběhu extrémní diety byl pod drobnohledem lékařů, kteří museli kontrolovat, jestli jeho tělo tento úbytek váhy zvládá bez možných trvalých následků.

Tento fakt a jeho herecký výkon zajistil Fassbenderovi cenu za nejlepší mužskou roli britských nezávislých filmových cen, IFTA a dalších. Na filmovém festivalu v Cannes získal za natočení Hladu režisér Steve McQueen ocenění Zlatá kamera.

Snímek byl všeobecně přijat velmi kladně jak mezi filmovými kritiky, tak mezi diváky, výjimečná je například 16 minut trvající scéna, která byla natočena bez stříhání.

A na závěr jen malé upozornění – pozor na záměnu režiséra filmu Steva McQueena se slavným hercem, který zemřel rok předtím, než samotný protest začal.

Doporučujeme

Další zprávy

Reklama