Hlavní obsah

Protesty v Bejrútu pokračují. Celá vláda Libanonu podala demisi

Záběry českého USAR týmu v Bejrútu. (Video: twitter.com/hasici_cr)

Reklama

10. 8. 17:35

Situace v Bejrútu se neuklidňuje. Po tragickém výbuchu v přístavu pokračují v libanonské metropoli už třetí den násilné protivládní protesty. Do ulic vyšly tisíce lidí. Po čtyřech rezignacích ministrů podala demisi celá vláda.

Článek

Mimořádně ničivá exploze si 4. srpna vyžádala minimálně 200 obětí a 6000 zraněných. Podle bejrútského guvernéra se mnoho lidí stále pohřešuje, mezi nimi i někteří zahraniční pracovníci. Až 300 000 lidí muselo kvůli následkům výbuchu opustit své domovy. Škody jsou obrovské a pro zemi, která se od loňského podzimu potýká s vážnou hospodářskou krizí, přímo devastující. Libanonská vláda proto oznámila svou demisi.

V přístavu vybuchlo 2750 tun uskladněného dusičnanu amonného, které sem před několika lety dopravila loď ruského podnikatele Igora Grečuškina. Přestože někteří před skladováním látky v blízkosti hustě obydlených oblastí varovali, situaci dlouhodobě nikdo neřešil.

Vláda sice ujistila, že příčina výbuchu se řádně vyšetřuje, někteří obyvatelé se ale obávají možných manipulací.

Čeští hasiči pomáhají se záchrannými pracemi

Do záchranných prací po výbuchu se zapojil i USAR (Urban Search and Rescue Team) Hasičského záchranného sboru ČR. Čeští hasiči přiletěli do Bejrútu ve středu večer. Podíleli se na vyhledávacích operacích, zjišťování stavu poškozených budov a odbavovacích pracích, které lidem umožní vrátit se do svých domovů.

Tým se vrátí domů v úterý odpoledne. Po příletu se záchranáři odeberou do karantény a podstoupí testy na koronavirus.

Foto: twitter.com/MartinKavka

Třetí den nepokojů

Bezprecedentní výbuch podnítil silné protivládní protesty. V sobotu 8. srpna se na bejrútském náměstí Mučedníků sešlo okolo 10 tisíc protestujících. Jsou přesvědčeni o zkorumpovanosti současné vlády a požadují její demisi. Svolává se i demonstrace před prezidentským palácem s požadavkem rezignace prezidenta Michela Aouna.

Protesty doprovází násilí. Policie používá slzný plyn. Demonstranti házejí kameny, někteří vnikli do budov ministerstev a v blízkosti parlamentu hořelo.

„Policie po mně střílela. Ale to nás neodradí od demonstrování, dokud nezmění vládu odshora dolů,“ uvedl pro agenturu Reuters Younis Flayti, bývalý příslušník armády.

Během nepokojů už zemřel jeden z policistů a několik stovek lidí bylo zraněno.

Čtyři ministři v reakci na výbuch a celkovou situaci v zemi rezignovali, včetně ministryně spravedlnosti Marie Claude Najmové a ministra financí Ghází Vazního. Své rozhodnutí politici odůvodnili neschopností vlády zavést potřebné reformy. Nedlouho poté informoval zpravodaj izraelské vysílací společnosti Kan s odkazem na místní média o tom, že demisi podala celá vláda Libanonu. Novinářům to měl prozradit libanonský ministr zdravotnictví Hamad Hasan. Premiér země Hasan Dijáb by měl rezignaci oznámit v pondělí večer.

Podmínky pomoci

Současná libanonská vláda je v čele země od ledna tohoto roku. Má být především technokratická a řešit aktuální hospodářskou krizi. Zatím ale spíše neúspěšně. Vláda sice požádala Mezinárodní měnový fond (MMF) o půjčku, ten ale výměnou požaduje zavedení několika reforem. To se kabinetu zatím nepodařilo.

MMF trvá na svých požadavcích i teď. Jeho výkonná ředitelka Kristalina Georgieva uvedla, že fond je připraven „znásobit své snažení“ v reakci na aktuální tragédii, ale nejprve je potřeba zavést opatření, která mají Libanonu umožnit budoucí splácení dluhu.

Pomoc Libanonu nabídlo i několik dalších mezinárodních organizací a zemí. Na dárcovské konferenci vedené francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem se dohodly na částce 253 milionů eur. Suma se má primárně investovat do zdravotní péče, zabezpečení jídla, vzdělání a bydlení.

Peníze by místo libanonské vlády rozdělovala OSN a neziskové organizace. Dárci tak vyslyšeli obavy libanonské veřejnosti týkající se korupce.

Dlouhodobá krize

Libanon trpěl násilím a konflikty po velkou část své moderní historie. Bývalá francouzská kolonie si mezi lety 1975 a 1990 prošla dlouhou občanskou válkou.

V říjnu minulého roku se spustila vlna protestů proti tehdejší vládě, která Libanon neochránila od hospodářského kolapsu. Hroutící se ekonomika se projevila například i na nedostatku paliv a obyvatelé Bejrútu zažívali každodenní několikahodinové výpadky elektřiny. Premiér v reakci na demonstrace odstoupil a na konci roku byla dosazena současná úřednická vláda.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené