Hlavní obsah

Pruský princ chce zpět své bohatství. Brání mu rodinné vazby na Hitlera

Foto: profimedia

Princ Jiří Fridrich Pruský.

Reklama

27. 9. 16:00

Princ Jiří Fridrich Pruský, jehož prapradědečkem byl poslední německý císař, žádá po Německu navrácení 10 000 rodinných artefaktů zabavených po 2. světové válce. Záleží na jediné otázce: Pomáhali jeho předkové nacistům?

Článek

Ve strmém kopci jižního Německa se tyčí nápadné věže hradu Hohenzollern, sídla potomků posledního německého císaře. Jedním z jeho majitelů je i nynější hlava rodu Jiří Fridrich Pruský.

Spolu s hradem a bohatstvím zdědil královský potomek také kontroverzí opředené právní spory. Rozsáhlá sbírka více než 10 000 položek, o kterou má rodina Hohenzollernů zájem, zahrnuje vše od obyčejné kávové lžičky až po neocenitelná umělecká díla.

Právní kroky na vrácení sbírky zahájila rodina před desítkami let. Velké pobouření ovšem tento krok vyvolal až v loňském roce, kdy celý případ zpopularizoval německý komik Jan Böhmermann, když ve svém satirickém pořadu prohlásil, že pruský princ má zjevně „koule ze železa“, když si nárokuje zabavený majetek. V roce 2019 také do médií unikly podrobnosti, podle kterých měli zástupci nejmocnějšího rodu německé historie požadovat například návrat do Cecilienhofu, bývalého sídla Hohenzollernů a dějiště poválečné postupimské konference.

V aktuálním vyjednávání s německou vládou rodina nepočítá s nemovitostmi, ale požaduje peněžitou náhradu ve výši 1,2 milionu eur (asi 32,5 milionu korun), což představuje hodnotu jejich půdy v době, kdy byla zabavena. Podle princova mluvčího je současná hodnota majetku několikrát vyšší, německá vláda oponuje s tím, že není „kvantifikovatelná“.

Mezi nevýslovným kulturním bohatstvím a pruským princem stojí německý stát, který nároky odmítá s odkazem na údajnou spolupráci rodu s nacisty. Ta podle německého práva restituce nedovoluje.

Hohenzollernové přišli o část svých majetků už v roce 1918 po porážce v první světové válce, když císař Vilém II. odstoupil a emigroval do Nizozemska. Podstatná část jmění rodině ale zůstala. Po porážce v druhé světové válce bylo Německo rozděleno na dvě části a drtivá většina majetku, kterou Hohenzollernové disponovali, ležela na území NDR.

Když v roce 1994 vešel v platnost nový zákon, který umožnil restituce majetků zabavených komunisty, Hohenzollernové zahájili právní kroky, které měly vést k navrácení rodinných artefaktů. Některé z nich už skončily neúspěchem, například soud v Porýní zamítl v roce 2018 jejich nárok na hrad Rheinfels.

Pruský princ přesto pokračuje v restitučních snahách na žádost svého dědečka. „Cítím se povinen splnit jeho poslední vůli. Očekával, že půjdu v jeho stopách,“ uvedl v rozhovoru se zpravodajským webem CNN.

Složitý právní nárok, se kterým se snaží uspět, přitom závisí na činech jediného muže během třicátých let minulého století - syna posledního německého císaře, korunního prince Viléma. S případem opět vyvstává otázka, s níž se německá společnost potýká dlouhodobě: Jak se vyrovnat s hříchy svých předků?

Proti pradědečkovi nynější hlavy rodu svědčí několik důkazů. Asi nejznámější je fotografie, na které je zachycený Vilém v roce 1933 ve vojenské uniformě s hákovým křížem na ruce během shromáždění asi 80 000 členů jednotek SA.

Foto: Profimedia.cz

Fotografie, na které lze vidět i korunního prince Viléma.

Podle vysvětlení pruského prince se měl Vilém stýkat s Hitlerem, protože doufal, že vrátí monarchii k moci. „Myslel si, že udrží nacisty pod kontrolou, ale soudě podle toho, co víme dnes, to byla strašlivá chyba,“ snažil se jeho kroky hájit Jiří v rozhovoru pro CNN.

V rozhovoru se také snažil zdůraznit, že jeho předek už neměl dostatečný vliv na to, aby Hitlerovi zabránil ve vzestupu k moci. Obdobné stanovisko zastával v minulosti i významný historik Chris Clark z Cambridgské univerzity. Clark ve své studii, kterou zadal rod Hohenzollernů, dospěl k závěru, že ačkoli korunní princ nepochybně podporoval Hitlera, jeho podpora nebyla „podstatná“. Jinými slovy, Hohenzollernové by měli mít nárok na náhradu škody.

Samotný Clark později změnil názor a přidal se na stranu historiků, kteří tvrdí, že Vilém významně přispěl k nacistickému režimu. „Korunní princ se kdysi chlubil, že NSDAP přinesl dva miliony hlasů,“ uvedl v rozhovoru pro CNN historik John Rohl.

Zatímco odborné názory se liší, princ se brání, že mu nejde o peníze. V rozhovoru prozradil, že kdyby si chtěl vydělat, mohl by jednoduše prodat hrad Hohenzoller nebo umělecké předměty, které zapůjčuje berlínské a braniborské vládě. Vzhledem k cennostem, které mohou obě spolkové země díky princi vystavovat, existuje mezi oběma stranami sporu křehký a vzájemně prospěšný vztah. Princ se navíc jeví jako nebezpečný soupeř, v současnosti vede právní spory proti třiceti novinářům a historikům, kteří se k případu vyjadřovali.

Prozatím to vypadá, že ani princ, ani braniborská vláda nejeví zájem riskovat tím, že případ dostanou k soudu. Dohodli se proto na odložení soudního řízení, které mělo začít v srpnu, o další rok.

„Soudní rozhodnutí s sebou nese nebezpečí rozhodnutí ve prospěch domu Hohenzollernů a v nejhorším případě rozsáhlého odstranění předmětů ze sbírek kulturních institucí,“ uvedl mluvčí německého ministerstva kultury pro CNN. „Naproti tomu mimosoudní vyrovnání by pravděpodobně umožnilo vyhnout se zdlouhavému soudnímu řízení a poskytlo by životaschopný základ pro spolupráci mezi rodem Hohenzollernů a dotčenými kulturními institucemi,“ uzavřel nelehkou situaci mluvčí.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené