Hlavní obsah

Průzkum: Češi nemají úspory a do obchodů se po karanténě nevrhnou

Foto: Pixabay

Ilustrační snímek.

Reklama

16. 4. 17:34

Jak jsou na tom Češi po více než měsíci ve stavu nouze? Jak opatření ovlivnila jejich práci, příjem, úspory a dluhy? A jak krize dopadla na živnostníky a zaměstnance?

Článek

Agentura Behavio zjišťovala, jak se Češi během koronavirové krize nejčastěji cítí. Nejčastěji mají lidé podle průzkumu strach a jsou zoufalí. Zároveň se však přestávají bát, to byla jediná významná změna v druhé fázi dotazníku - bojácných ubylo o deset procentních bodů.

Bojíme se víc o zdraví, nebo o peníze?

Víc lidí se podle průzkumu aktuálně bojí ekonomických dopadů koronaviru (49 %) než viru jako takového (43 %). V tom, které riziko lidé hodnotí jako závažnější, hrají roli demografické ukazatele: pohlaví, věk, vzdělání a příjem.

Ženy se obecně více obávají zdravotních dopadů epidemie, muži častěji řeší dopady ekonomické. Lidé mladší (25 až 34 let) se zřetelně přiklánějí k ekonomické stránce (61 % vs. 32 %), ve středním věku se oba aspekty srovnají přibližně půl na půl a ve skupině nad 65 let se poměr úplně obrací a většina starších spoluobčanů z pochopitelných důvodů považuje za větší nebezpečí ohrožení zdraví (57 % vs. 32 %).

Se vzděláním zároveň postupně roste důležitost, kterou lidé přikládají ekonomickým důsledkům krize. Výše příjmu ale tuto otázku ovlivňuje trochu jinak: skupiny s nejnižším a nejvyšším příjmem se víc obávají finanční ztráty, kdežto skupina se středním příjmem se víc bojí infekce jako takové.

Výrazný propad ekonomiky očekává většina populace (68 %), z čehož 18 % lidí soudí, že se z krize budeme dostávat roky. Pouze pět procent optimisticky soudí, že zanedlouho bude vše zpátky v normálu.

Jak to vláda zvládá?

Názory lidí na to, jak vláda kočíruje současnou situaci, se v době mezi tázáními prakticky nezměnily. O tři procentní body ubylo těch, kteří věří, že politici opatření zavádějí skvěle, a naopak o dva procentní body přibylo kritiků s vážnými výhradami.

Daří se vládě v této nelehké době komunikovat podstatné informace? V hodnocení se populace dělí zhruba na třetiny. 33 % považuje sdělení, na jakou pomoc mají nárok, za naprosto srozumitelné, 37 % se nevyzná v nějakých detailech a 30 % naprosto „plave“ v tom, jestli mají nárok na nějakou státní pomoc, případně jak ji získat.

Strach měl velké oči

Průzkum společnosti Behavio ukazuje na možné finanční škody, které současná situace kolem koronaviru může přinést. Za tři týdny od prvního dotazování se o polovinu snížil počet lidí, kteří očekávají výpadek příjmů. Počet těch, již už takový výpadek hlásí, se zvýšil o tři procentní body, katastrofická očekávání z prvních týdnů stavu nouze se tedy zatím nenaplnila.

Současně přibylo lidí, již očekávají výpadek mírný ale i těch, kterých se krize nedotkne. Víme už, že celkově opadl pocit strachu v populaci, s tím může také souviset realističtější zhodnocení osobní situace, protože „strach má velké oči“.

Výpadek příjmů zatím nejdrtivěji zasáhl nejchudší vrstvy obyvatel (méně než 11 000 Kč čistý osobní příjem). Tam výrazný výpadek příjmů hlásí pětina lidí (21 %) a další pětina (22 %) výrazný výpadek ještě očekává. 43 % lidí z nízkopříjmové skupiny je tedy ve velkém ohrožení. Jinak platí: čím vyšší příjem, tím méně se lidé negativních finančních dopadů krize obávají.

Zaměstnanci nevěří šéfům

Za poslední měsíc přišlo o práci 11 % zaměstnanců ze soukromé sféry a dalších 5 % práci změnilo. 12 % zaměstnanců přestalo dostávat mzdu včas. Na trhu v tomto ohledu panuje velký strach a také poměrně velká nedůvěra vůči firmám. Víc než polovina (53 %) zaměstnanců firem se bojí, že o práci přijde. 28 % zaměstnanců říká, že se v jejich firmách o propouštění šušká, byť ještě nezačalo. Jenom 55 % zaměstnanců věří, že by je zaměstnavatel pravdivě informoval o situaci ve firmě a případném propouštění.

Spolu se strachem o zaměstnání se zároveň snižuje také počet odpracovaných hodin. Více než polovina zaměstnanců teď pracuje méně než obvykle, přičemž 35 % profesi věnuje polovinu normální pracovní doby či ještě méně.

Vybavení na home office chybí

Více než polovina účastníků průzkumu tvrdí, že za určitých podmínek může pracovat z domova. Na druhou stranu firmy podle odpovědí v dotazníku nezvládly svým lidem poskytnout dostatečné vybavení - pouze 16 % lidí dostalo od zaměstnavatele vše potřebné pro home office a naopak 38 % používá vybavení vlastní nebo žádné.

Ti, co home office alespoň částečně provozují, se dělí na dva protichůdné tábory s přibližně stejnou silou. Polovině oslovených se doma pracuje stejně dobře jako obvykle, nebo dokonce lépe, polovině hůře. Ze zhoršení pracovních podmínek viní většinou: děti (43 %), špatnou komunikaci s kolegy (30 %), chybějící nástroje (23 %), vlastní vůli (24 %) a špatnou organizaci času (26 %).

„Práce z domova má v čase plošných omezení obrovský potenciál, který zůstává trestuhodně nevyužitý. Lidem chybí vybavení a další nástroje, zdržuje je neefektivní komunikace s kolegy. Potřebné technologie a postupy jsme vynalezli, dá se říct, v ‚pravý čas‘, jen se s nimi bez tlaku nedokázaly firmy před krizí naučit pracovat. Za to teď platí. Ale zároveň mají příležitost, jak dopady krize na svůj byznys efektivnější prací z domova omezit,“ uvedl behaviorální ekonom Lukáš Tóth pro Seznam Zprávy.

OSVČ vnímají krizi jako výzvu, bojí se o peníze

Výsledky potvrzují také velkou míru obav, kterou zažívají živnostníci. Ti se nejvíce bojí ekonomických dopadů krize na vlastní podnikání. Zároveň však berou ale situaci častěji jako výzvu oproti zbytku populace. A to i přesto, že zažívají největší ekonomickou krizi za posledních x let.

Rovná polovina OSVČ výrazný výpadek příjmů už zažívá nebo ho brzy očekává. Čtvrtina živnostníků zažívá pokles zakázek od odběratelů o 80 % či víc. Třetina nedokáže odhadnout, jestli odběratelé budou schopni nadále za jejich služby platit. Celkově se jim jen těžko odhaduje, jak bude. Živnostníci sami ve 47 % případů zvládají své závazky vůči dodavatelům plnit, 18 % už má však prodlení. Státní příspěvek 25 tisíc korun plánuje využít více než polovina živnostníků (56 %).

Co budeme dělat, až to celé skončí

I po skončení oficiálního nouzového stavu se lidé spíš přiklání k obezřetnosti a šetření (75 %) než utrácení a užívání si znovunabyté svobody. Třetina lidí ovšem hned, jak to bude možné, plánuje zamířit pod nůžky a zbavit se u kadeřníka porostu z karantény.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené