Článek
Letos zapomněla paní Kateřina z Prahy-západ zaplatit daň z nemovitosti, upozornění jí totiž chodila do datové schránky, kde neměla nastavené notifikace. A jen pár měsíců nato už řešila velkou nepříjemnost – Finanční správa na ženu uvalila exekuci na necelé tři tisíce korun vyměřené jako dlužnou daň.
Jeden konkrétní příklad, který odhaluje, jak důrazné začaly finanční úřady být. Dokládají to i souhrnná data z Generálního finančního ředitelství.
Zatímco loni finanční úřady poslaly kvůli dluhu do exekuce 70 309 daňových subjektů a v roce 2023 něco málo přes 66 tisíc, letos evidují už 124 626 exekucí. Data jsou přitom za ještě neuzavřený rok a nejsou ani za celý říjen.
Trend nasvědčuje tomu, že na konci roku by finanční úřady mohly dosáhnout dvojnásobného počtu exekucí kvůli nezaplaceným daním, než tomu bylo loni.
Případ paní Kateřiny: zapomenutá daň kvůli datové schránce
Mluvčí Generálního finančního ředitelství popisuje, že důvodem růstu je změna systému vymáhání, které bylo posunuto na kraje, nikoliv to, že roste počet neplatičů.
„Dochází k rychlejšímu předávání nedoplatků do vymáhání a efektivnějšímu vyrozumívání dlužníků a následnému vymáhání v důsledku zavedené specializace zaměstnanců a intenzivnější práce s datovou a aplikační podporou,“ vysvětluje Patrik Madle, vedoucí tiskového oddělení Finanční správy.
Zároveň správa nesleduje u dat ohledně exekucí, které daně takto vymáhá nejvíce. „Procentuálně je vždy nejvyšší podíl nedoplatků na dani z přidané hodnoty, zhruba 75 procent,“ říká Patrik Madle s dovětkem, že jde o fiskálně nejvýznamnější daň. Konkrétně v roce 2024 představoval výběr DPH více než 583 miliard korun a pro srovnání zmíněná daň z nemovitých věcí pak 23 miliard korun.
Přísnější kraje
Expert Komory daňových poradců Tomáš Hajdušek za správu daní popisuje, že rozhodla v každém kraji zřídit jedno specializované pracoviště, které se vymáhání daní věnuje.
„Změna spočívá v tom, že dřív to dělala všechna územní pracoviště, typicky v každém okresním městě, a nově jsou vybraná územní pracoviště, na kterých sedí lidé, kteří se tomu věnují,“ zmiňuje Tomáš Hajdušek, jenž zároveň pracuje jako daňový poradce, s dovětkem, že právě specializace napomáhá tomu, že se výkon správy tak zlepšuje.
Patrik Madle z Finanční správy vysvětluje, že organizační změna proběhla od letošního roku. Nově vzniklé krajské vymáhací útvary jsou vždy řízeny jedním odpovědným manažerem. „To umožňuje v rámci takto velkého útvaru efektivně pracovat s vymáhací agendou jako s celkem. Lze ji efektivně řídit, operativně rozdělovat podle volných kapacit v jednotlivých okresních lokalitách, lze nastavit specializace útvarů i specializace zaměstnanců. Všechny tyto kroky přirozeně umožňují dosáhnout výrazně vyšší efektivity při výběru daní,“ vysvětluje Madle, v čem změna spočívá.
Aktivnější Finanční správy si všímají i v dluhových poradnách. „Začali víc vymáhat. Na krajích jsou evidentně přísnější,“ konstatuje Pavla Aschermannová, předsedkyně Konsorcia dluhových poraden a zároveň vedoucí dluhové poradny v Rubikon Centru.
Obecně upozorňuje, že právě daň z nemovitosti patří mezi povinnosti, na které poplatník lehce zapomene, na druhou stranu dodává, že právě klientely dluhových poraden se právě daň z nemovitosti příliš často netýká.
Z dat, která má redakce k dispozici, roste i počet vymožených peněz Finanční správou. V roce 2024 do září vymohly finančáky 12 miliard korun. Letos do září už 14,3 miliardy.
