Hlavní obsah

První veto Čaputové. Nechce prodloužení moratoria na předvolební průzkumy

Foto: Facebook.com/zcaputova

Zuzana Čaputová.

Reklama

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová ve středu oznámila, že vetovala zákon, který prodlužuje moratorium na zveřejňování volebních průzkumů na období až 50 dnů před volbami z nynějších 14. V případě, že sněmovna při opětovném hlasování schválí normu v původní podobě, Čaputová požádá ústavní soud o přezkoumání zákona a požádá o pozastavení jeho platnosti.

Článek

„Za nepřípustný považuji způsob, jakým byla přijata, čas, kdy ji poslanci schválili, a především její obsah, který je podle mého názoru v rozporu s vícero články ústavy,“ napsala Čaputová v reakci na svůj Facebook. „Potlačuje politickou soutěž, je v rozporu s principem právní jistoty,“ řekla a dodala, že v Evropě trend směřuje spíše ke zkracování moratoria.

Pokud by schválená novela zákona o volební kampani zůstala v platnosti, poslední výsledky sondáží před nadcházejícími parlamentními volbami by mohly být na Slovensku zveřejněny v první lednové dekádě. Zároveň by se Slovensko zařadilo k několika málo zemím, které uplatňují tak dlouhé předvolební moratorium. Volby se na Slovensku uskuteční 29. února.

Čaputová uvedla, že prodloužení moratoria přímo ohrožuje práva občanů. „Co je ale nejdůležitější – ustanovení prodlužující moratorium na zveřejňování volebních průzkumů omezuje právo občanů na informace, omezuje jejich právo svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace, omezuje i právo občanů na rovné zacházení, a to i bez toho, aby byly naplněny ústavní podmínky na takové zásadní omezení práv.“

Zmíněné prodloužení moratoria prosadili ve sněmovně zejména poslanci dvou ze tří vládních stran, ke kterým se připojili také zákonodárci za krajně pravicovou stranu Kotleba-Lidová strana Naše Slovensko (LSNS). Tyto tři strany nemají dostatek poslanců k tomu, aby veto hlavy státu prolomily. S koalicí ale dlouhodobě hlasuje i několik nezařazených poslanců.

Část koalice snahu o prodloužení moratoria na předvolební průzkumy  zdůvodnila tím, že prostřednictvím průzkumů se politické strany snaží ovlivňovat voliče. Někteří koaliční poslanci rovněž tvrdili, že je třeba chránit voliče před dezinformacemi a účelovými informacemi.

Již platné dvoutýdenní moratorium na zveřejňování výsledků sondáží, které se před parlamentními volbami uplatňovalo ve stávající podobě poprvé v roce 2016, patří na Slovensku mezi nejdelší v Evropě. V České republice začíná tři dny před otevřením volebních místností a platí do jejich uzavření.

„Tvrzení předkladatelů návrhu, že padesátidenní moratorium potřebujeme, protože by se voliči měli rozhodovat podle volebních programů a ne volebních průzkumů, nepovažuji za důvodné, neboť zákazem zveřejňování volebních průzkumů nelze pozornost voličů zaměřit na programy stran. Není žádný důvod upírat voličům informace a uzurpovat si právo rozhodnout o tom, co mají brát při svém volebním rozhodování v úvahu. Jsem přesvědčená, že voliči informace z předvolebních průzkumů umějí použít zodpovědně a správně.“

Kvůli zmíněnému moratoriu nebyly krátce před parlamentními volbami na Slovensku před třemi lety zveřejněny výsledky sondáží, které zachytily výraznější změny v oblibě některých stran. Největším překvapením voleb se nakonec stala LSNS, která získala osm procent hlasů.

Dlouhodobě nejoblíbenější politickou stranou na Slovensku je podle anket nejsilnější vládní strana Směr-sociální demokracie expremiéra Roberta Fica, byť její popularita v posledních letech klesla. Ze sondáží také vyplývá, že kolem pětiprocentní hranice, jejíž zdolání ve volbách zaručuje vstup do sněmovny, se pohybuje hned několik politických stran. Stávající tříčlenná vládní koalice by podle průzkumů potřebnou většinu ve sněmovně již nezískala.

Reklama

Související témata:

Doporučované