Článek
K tomuto kroku se rozhodli poté, co se zúčastnili demonstrace na podporu demokracie v zemi. Za účast na akci a následnou potyčku s policií jim hrozí trest odnětí svobody na 6 let. „Nelituji toho, že jsem svému otci pomohl, když ho policisté začali bít,“ říká na videu Uladzislau a jeho otec dodává: „Jsem hrdý na svého syna za to, co udělal. Udělal bych pro něj to samé.“
Jejich příběh začal během demonstrace ve městě Vitebsk na severovýchodě Běloruska. Oba se zde zúčastnili protestů proti zmanipulování výsledků běloruských prezidenských voleb.
„Přišel jsem tam, protože jsem myslel na budoucnost svých dětí. Nechci, aby žily bez volebního práva. Když vám vezmou právo volby, tak z vás udělají otroky,“ říká Uladzislau.
Demonstrace proběhla 6. září. Policie protestujícím zablokovala cestu a začala je zatýkat. Několik policistů začalo během zatýkání Vitala Kuznečika bít.
„Myslel jsem, že je můj otec hned vedle mě, ale nebyl tam. Tak jsem se otočil a uviděl, jak ho čtyři policisté mlátí. Neměli pro to žádný důvod. Držel v ruce jen deštník a noviny. Ani se nebránil. Když jsem to viděl, tak jsem se vůbec nerozmýšlel a rozběhl se k němu, abych mu pomohl, i když byli v přesile - myslím, že jich tam nakonec bylo asi sedm. Nevěděl jsem, že mě následují i další demonstranti. Myslel jsem, že se mnou běží dva nebo tři lidé. Neotáčel jsem se a neviděl jsem je. Vrhl jsem se na policisty. Ani nevím, jak jsem odtamtud dostal otce pryč. Ale povedlo se mi to. Dostal jsem zásah pepřovým sprejem do očí. Chci ale zdůraznit, že do té doby byl náš protest zcela pokojný,“ popisuje tehdejší události Uladzislau Kuznečik.
Poté se oba Bělorusové několik dní skrývali a 11. září se rozhodli přijít na švédskou ambasádu. Přeskočili plot u budovy a schovali se pod schody.
„Po protestu jsme nešli domů. Schovávali jsme se v bytech u přátel a ti nám řekli, že policie sleduje mou manželku a děti ve školce. Přátelé nám řekli, že Švédsko nám může pomoct, že je to humánní země, že nás nevyhodí. Policie teď švédské velvyslanectví zcela uzavřela a čeká na to, až nás Švédové předají,“ říká starší z obou Bělorusů.
„Bylo to stresující. Nebyli jsme si jisti, kde stojí policisté, a báli jsme se, že nás lidé z velvyslanectví předají. Z ambasády dlouho nikdo nevycházel. Seděli jsme pod schodištěm až do večera. Policie odešla asi půl hodiny poté, co sem dorazila média. My jsme nadále seděli pod schody. Nakonec za námi z ambasády někdo přišel a přinesl nám nějaké jídlo, takže jsme se mohli najíst,“ říká syn.
„Večer pak za námi přišel zástupce velvyslance a nějaká žena. Řekli nám, že tady nemůžeme zůstat, že bychom měli odejít. My jsme jim odpověděli, že nikam nepůjdeme a že nás odsud dostanou jedině, když nechají běloruskou policii, aby nás zatkla. V 10 hodin večer nás nechali vejít dovnitř a od té doby tady pořád jsme.“
Oba muži byli mezitím obviněni z násilí proti policistům.
V jejich kauze jim teď pomáhá právník, který žije ve Švýcarsku. „Švédské právo nezná žádný postup pro udělení azylu na velvyslanectví. Pustili je na ambasádu, ale také jim řekli: ‚Toto je krátkodobé řešení‘,“ vysvětluje právník Vadim Drozdov, který se s tímto případem obrátil i na výbor OSN proti mučení. Ten následně uvedl, že Švédsko by oba Bělorusy tamní policii nemělo předat.
„Naším hlavním problémem je, že já i můj otec potřebujeme lékařskou pomoc. Před dvěma lety u mě lékaři diagnostikovali rakovinu a musím každých šest měsíců chodit na kontroly. Můj otec má také zdravotní problém. Trápí ho velké bolesti žaludku. Týden už pořádně nejedl a měl i horečky. Řekli jsme to zaměstnancům velvyslanectví a oni to sdělili švédským úřadům. Ty ale odpověděly, že nám pomoct nemůžou. My ale odsud neodejdeme. Zůstaneme tu až do konce,“ říká rozhodně Uladzislau Kuznečik.
„Nenutí je odejít z ambasády. To je pravda. Zaměstnanci velvyslanectví ale stále opakují, že tam nemohou zůstat věčně. Neříkají sice, jak konkrétně dlouho tam mohou zůstat, ale stále se ptají: ‚Nezměnili jste názor? Možná byste přece jen chtěli dobrovolně naši ambasádu opustit?‘,“ popisuje situace obou Bělorusů Vadim Drozdov.
Švédské úřady uvedly, že se snaží tuto pro ně komplikovanou situaci nějak vyřešit, ale neuvedly k tomu žádné další podrobnosti.
Více naleznete v úvodním videu. Další reportáže z produkce Rádia Svobodná Evropa najdete zde.
A můžete nás sledovat také na Facebooku.
